Ruští mládežníci vzhlížejí k EU. Žít v ní ale netouží

Jiří Just (spolupracovník Aktuálně.cz)
30. 10. 2011 15:50
Mladí ruští politici vyvracejí představu o pánovité ruské elitě
Foto: Reuters

Moskva - Budoucí politická elita Ruska hledí na Evropskou unii se zájmem. Je pro ni nejen místem, kam ráda jezdí na dovolenou, ale vidí v ní i partnera, od kterého by se jejich země mohla něčemu naučit.

To ale neznamená, že by kvůli lepšímu životu v zahraničí svou vlast opustila. Naopak.

V ruském parlamentu, Státní dumě, se potkali mladí poslanci Evropského parlamentu a jejich kolegové z Veřejné komory mládeže, sdružující "mládežníky" všech ruských politických stran a občanského sektoru. Mluvilo se o spolupráci mezi EU a Ruskem.

A jak se ukázalo, mladí Rusové strachem z Unie netrpí.

"Má první cesta do Evropy mě natolik šokovala, že jsem rupnul u zkoušek," říká Andrej Svincov. Andrej je více než deset let členem Liberální demokratické strany Ruska a po prosincových parlamentních volbách má, jako jednička na moskevské kandidátce, velké šance, že usedne ve Státní dumě.

Evropa mě šokovala

"V květnu 1998 jsem se poprvé dostal do zahraničí. S naší univerzitou jsem v rámci desetidenního studijního pobytu navštívil Německo. Když jsem se z pobytu vrátil, byl jsem v emočním šoku. Doslova mě šokoval způsob, jakým lidé v Evropě žili," říká 33letý politik.

Podle Andreje je životní styl na západ od ruských hranic "daleko humanističtější", než v Rusku.

Mladým ruským opozičníkům se nelíbí nepředvídatelnost současné ruské politiky.
Mladým ruským opozičníkům se nelíbí nepředvídatelnost současné ruské politiky. | Foto: Petr Vyoral

"Celkový způsob života, podnikáním počínaje, politikou a mezilidskými vztahy konče - to vše je vybudováno pro blaho lidí. Všichni lidi v Evropě žijí, jako by to byl jejich společný rodný dům a každá vteřina jim přináší radost. V naší zemi něco takového nevidím. V Rusku všichni, včetně mě, žijí s pocitem, že zítra bude dobře, že se probudím na místě, které budu považovat za svůj dům," soudí budoucí poslanec.

Přesto by se do Evropy přestěhovat nechtěl. Nevěděl by prý, co by tam dělal.

Vztahy mezi Evropskou unií a Ruskem ale už za tak idylické nepovažuje. Moskva a Brusel nedokázaly už tři roky podepsat strategickou Dohodu o partnerství a spolupráci, a někteří členové EU vnímají Rusko jako ohrožení.

Andrej Svincov přiznává, že Rusko znepokojuje zejména snaha Unie rozšířit spolupráci se státy, jako je Ukrajina a Bělorusko, které v Moskvě považují za tradiční sféru vlivu. Přesto je toho názoru, že Evropa je pro Moskvu ten nejvhodnější partner.

"Většina evropských obyvatel a politiků řeší vlastní problémy, proto podle mě sotva považují Rusko za hrozbu. Stejně tak jako my. Mezi námi panují vzájemně výhodné vztahy a Evropa je pro nás nejen důležitý obchodní partner, ale zároveň partner, od kterého nehrozí, na rozdíl od jiných západních či východních partnerů, nebezpečí," tvrdí mladý politik.

"Pokud se mezi námi podaří upevnit dlouhodobé a vzájemně výhodné vztahy, tak 50 let nevznikne sebemenší důvod ke konfliktu," dodává.

Pánovité Rusko jako hrozba? Podle mladých Rusů a Rusek to už dávno není pravda.
Pánovité Rusko jako hrozba? Podle mladých Rusů a Rusek to už dávno není pravda. | Foto: Reuters

Rusko přehnaně demonstruje sílu

"Myslím, že pro Evropu je docela těžké odhadnout chování ruské politické elity, protože je nestálé. Evropa proto může v Rusku vidět hrozbu," myslí si Olga Vlasovová, členka strany Jabloko a spolupředsedkyně frakce Mládežnické Jabloko - mladí demokraté.

Podle ní Rusko zavdává negativnímu pohledu Evropanů samo důvod. "Informační politika Ruska je zaměřena na to, aby přehnaně demonstrovala jeho sílu, vojenskou a jadernou moc, a to nemůže nenahánět hrůzu," říká Olga.

Zároveň prý někteří ruští politici využívají obraz zahraničního nepřítele, aby dosáhli svých cílů na vnitropolitickém kolbišti. "Ve skutečnosti jsou současné hrozby mnohem strašnější. Problémy, jako je ekologie, jaderná energetika a terorismus, se nedají vyřešit bez toho, aby spolu civilizované země spolupracovaly," míní.

Olgu, stejně jako jejího kolegu Andreje, na Evropě imponuje vztah k člověku. Něco takového v Rusku nepociťuje. Přesto na otázku, zda-li by se chtěla z Ruska odstěhovat, odpovídá ne.

"Přemýšlela jsem o tom, jako každý mladý člověk v Rusku. Nelze o tom nepřemýšlet, když se tě snaží z politických důvodů vyhodit z univerzity a když k tvým rodičům každý měsíc chodí policista a vypráví jim, že jejich dcera je extremistka," popisuje Olga nelehký život opozičního politika ve své zemi.

"Ale já chci žít v Rusku. Chci tu zůstat, protože cítím, že mám sílu tady něco zlepšit," vysvětluje.

Evropa, náš vzor

Doktorka Stella Uzděnovová byla do Veřejné komory mládeže nominována jako představitelka občanského sektoru. Politika ji láká, ale zatím dává přednost občanským aktivitám. Také podle ní se Rusko s Evropou navzájem za hrozbu nepovažují.

Mladí ruští politici EU vnímají jako vzor. Stěhovat se tam ale nechtějí, na rozdíl od mnoha jejich voličů.
Mladí ruští politici EU vnímají jako vzor. Stěhovat se tam ale nechtějí, na rozdíl od mnoha jejich voličů. | Foto: Reuters

"Proč by měly? Kdyby Evropa považovala Rusko za hrozbu, tak by s námi tak aktivně nespolupracovala. Mezi námi existuje tolik projektů, které by nebyly realizovány, kdyby existoval nějaký pocit ohrožení," myslí si dvaceti šestiletá Stella.

Evropská unie by mohla naopak v některých oblastech posloužit Ruské federaci za vzor. "Evropa se pro nás může stát dobrým příkladem. Nikoliv snad v politice, ale spíše v oblastech, jako je kultura, ekologie nebo zdravotnictví," míní mladá doktorka.

Evropany by mělo Rusko více zajímat

Podobně Evropu vnímá i generace jejich budoucích voličů. Na nich je však vidět, že by Rusko rádi opustili. Zahraničí pro ně znamená uskutečnění svého snu. Ať už je jím získání vzdělání, nebo podnikání.

"Evropa je místo, kde mohu dosáhnout svých cílů. Po absolvování univerzity bych chtěla do Evropy odjet, začít tam podnikat a pokud se poštěstí, zůstat tam, říká studentka Světlana ze Ženského výboru Ruské univerzity přátelství národů. Podobný cíl má také její kamarádka Natalja, která by  chtěla v Evropě studovat.

Jejich kolegyně Darja by si také přála v budoucnu v Evropě podnikat. Podle jejích slov na obou stranách hranic přesto zůstávají staré stereotypy. Zásadní překážkou na cestě k užší spolupráci však nejsou.

"Nemyslím si, že by se Evropa přímo Ruska bála. Určitě z něj má ale respekt. Dnes jsme však připraveni na přátelství. Přála bych si, aby se Evropané se zajímali o Rusko, jako se my zajímáme o Evropu. Protože u nás mnozí chtějí žít v Evropě, učit se jazyk, podnikat a budovat kariéru a bylo by dobře, kdyby to bylo i naopak," tvrdí Darja.

 

Právě se děje

před 5 hodinami

Francouzský obránce Varane odchází z Realu do Manchesteru United

Fotbalový mistr světa Raphaël Varane odchází z Realu Madrid do Manchesteru United. Podle britských médií se oba kluby dohodly na transferu, odstupné by mělo činit 50 milionů eur (zhruba 1,3 miliardy korun) a bonusy. Varane měl v Madridu smlouvu ještě na nadcházející sezonu, španělský klub původně požadoval údajně 80 milionů eur.

Osmadvacetiletý Varane přišel do Realu v roce 2011 z Lensu, nastoupil od té doby do 350 utkání a získal s "Bílým baletem" tři španělské tituly a čtyři trofeje v Lize mistrů. S francouzskou reprezentací vyhrál v roce 2018 titul mistra světa, na letošním evropském šampionátu odehrál všechny čtyři zápasy do vyřazení od Švýcarska v osmifinále. V Manchesteru je pro něj připravená pětiletá smlouva.

před 6 hodinami

Američané do konce roku ukončí bojovou misi v Iráku, působí tam přes 18 let

Americký prezident Joe Biden s iráckým premiérem Mustafou Kázimím v pondělí ve Washingtonu formálně uzavřel dohodu o ukončení americké bojové mise v Iráku do konce letošního roku, píše agentura Reuters. Děje se tak více než 18 let poté, co USA své vojáky do Iráku vyslaly.

Spojené státy mají v Iráku nyní asi 2500 příslušníků ozbrojených sil, kteří se soustředí na potírání zbytků teroristické organizace Islámský stát (IS). Už v dubnu se obě země dohodly, že USA bojové operace v Iráku ukončí a mise pak bude pokračovat jako výcviková a poradní. Tehdy ale nebyl dohodnut rozvrh stažení.

Biden se v pondělí s Kázimím setkal v Oválné pracovně Bílého domu. Šlo o jejich první osobní jednání v rámci strategického dialogu mezi USA a Irákem. Americký prezident řekl, že USA budou v Iráku nadále k dispozici a budou poskytovat výcvik i pomoc při potírání radikálů z IS. Zdůraznil však, americké síly přestanou do konce letošního roku v Iráku působit v bojových zónách.

Zdroj: ČTK
před 6 hodinami

U Libye se převrátila loď, zemřelo nejméně 57 migrantů

Na západě Libye, nedaleko od města Chums, se v neděli převrátila loď s nejméně 75 migranty na palubě. Při neštěstí jich přinejmenším 57 zahynulo a dalších 18 lidí zachránili rybáři a libyjská pobřežní hlídka, uvedla Mezinárodní organizace pro migraci (IOM). Ta již delší dobu varuje, že počet migrantů, kteří letos zahynuli při cestě přes Středozemní moře do Evropy, se výrazně zvýšil.

Podle přeživších se plavidlo muselo zastavit v moři, mělo problém s motorem. Kvůli silným vlnám a špatnému počasí se převrátilo. Podle jejich svědectví mezi je oběťmi nejméně 20 žen a dvě děti.

Podle IOM se počet migrantů, kteří zahynuli ve Středozemním moři, ve srovnání s loňským rokem více než zdvojnásobil. Vloni podle údajů IOM zahynulo ve Středozemním moři 427 osob, letos jich už nyní je přes 1100. Podle údajů Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky letos přes Středozemní moře doplulo do států Evropské unie přes 44 000 uprchlíků. Počet se výrazně zvýšil od května, kdy se zlepšilo počasí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy