


Ruské finance se dostávají do neudržitelného deficitu. To měli ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi sdělit představitelé ministerstva financí i centrální banky. Důvodem jsou obří obranné výdaje. Putin je ale snížit odmítá a vyloučené není ani jejich další navyšování. To podle médií svědčí nejen o rostoucích rozporech uvnitř ruského vedení, ale i o neúspěchu kremelské diplomacie.

Úředníci ruského ministerstva financí a centrální banky navrhli snížení výdajů na obranu a Kreml varovali, že současná úroveň plánovaných výdajů může vést k neudržitelnému prohlubování rozpočtového schodku.
Vysoce postavení představitelé ministerstva obrany a někteří činitelé v Kremlu, kteří jsou odhodláni pokračovat v naplňování válečných cílů, však trvají na zachování současných vojenských výdajů. S odvoláním na úřední dokumenty a zdroje obeznámené se situací o tom v pondělí informovala agentura Bloomberg.
Ministerstvo obrany a další vrcholní představitelé mimo jiné argumentují tím, že snížení výdajů by vážně poškodilo ekonomiku, protože mnoho ruských podniků je dnes závislých na armádních zakázkách. Namísto snižování jsou podle nich naopak zapotřebí další prostředky na obranu.
Putin podle Bloombergu následně nařídil ministerstvu financí, aby nejprve hledalo úspory v jiných částech rozpočtu a teprve poté zvažovalo zásahy do obranných výdajů. Agentura tento spor o výdaje označila za dosud nejvýraznější známku vnitřních neshod v Moskvě od začátku plnohodnotné invaze na Ukrajinu. Ta už trvá více než čtyři roky a v Rusku se stále výrazněji projevují ekonomické problémy.
Při přípravě rozpočtu na letošek ruští úředníci podle Bloombergu očekávali, že válka skončí do konce roku 2026. Vycházeli z předpokladu, že takový bude vývoj po setkání Putina s americkým prezidentem Donaldem Trumpem na Aljašce v srpnu 2025 a že bude možné ve druhé polovině letoška vojenské výdaje snížit.
Mír však nenastal a ani prudký růst cen ropy způsobený válkou na Blízkém východě nestačil ruské problémy vyřešit. Výraznější zlepšení stavu ruských veřejných financí by podle odhadů vyžadovalo, aby se cena ropy držela nad hranicí sta dolarů za barel nejméně po dobu jednoho roku, píše agentura.
Ruský ropný průmysl a export současně čelí přetrvávajícím sankcím i účinným ukrajinským úderům na ruskou energetickou a průmyslovou infrastrukturu.
Letošní deficit ruského federálního rozpočtu do května již dosáhl téměř 5,7 bilionu rublů (zhruba 1,6 bilionu korun), což je téměř dvojnásobek loňského schodku za stejné období. Zároveň jde už o více než 150 procent plánovaného ruského deficitu pro celý letošní rok, uvedl americký Institut pro studium války (ISW).
Ministerstvo hospodářského rozvoje navíc očekává, že ruská ekonomika letos poroste pouze o 0,4 procenta, zatímco dříve počítalo s růstem o 1,3 procenta. Oficiální údaje zároveň ukazují, že ekonomika se v prvním čtvrtletí poprvé za tři roky propadla, píše Bloomberg.
Moskva tak nyní musí rozhodnout, jak rostoucí deficit řešit. V praxi to znamená buď omezit výdaje a škrtat, nebo najít nové zdroje příjmů.
Podle nedávných informací britského listu The Financial Times ruské výdaje na válku letos pravděpodobně překročí schválený rozpočet nejméně o dva biliony rublů (570 miliard korun). Podle listu však ruský ministr financí Anton Siluanov počítá s tím, že by překročení mohlo dosáhnout až čtyř bilionů rublů (kolem 1,1 bilionu korun). Ministerstvo zároveň očekává, že obdobný převis výdajů nastane také v letech 2027 a 2028.
Rusko původně vyčlenilo letos na obranu a bezpečnost 16,84 bilionu rublů (necelých pět bilionů korun), tedy téměř 40 procent všech rozpočtových výdajů. Siluanov proto požádal vládu, aby zmrazila plánované výdaje nesouvisející s válkou v řádu bilionů rublů letos i v letech 2027 a 2028. Uvolněné prostředky by měly pokrýt rostoucí náklady na pokračující konflikt.
Siluanov také na konci května řekl ruskému deníku Kommersant, že je potřeba „určitá zdrženlivost“ ve veřejných výdajích. Odmítl však škrty v obraně a v plnění sociálních závazků státu. Uvedl, že Rusko se dlouhou dobu spoléhalo na státní rezervy. „Rezervy však nejsou nekonečné,“ dodal.



Zaměstnanci České televize (ČT) chystají kvůli návrhu na změnu financování veřejnoprávních médií výstražnou stávku. Uskuteční se 22. června. Napsal to dnes Deník N. Do stávky se může zapojit kdokoliv z televize. Vedení ČT nebude protestu bránit, napsal zaměstnancům podle serveru zástupce ředitele Milan Fridrich. Předseda televizních odborů Jan Křemen pouze řekl, že stále probíhají jednání.



Dnes v Česku vyvrcholil příliv teplého vzduchu s teplotami až 28 stupňů Celsia, po kterém se v úterý ochladí a bude pršet. Ve středu se nejvyšší teploty budou držet do 19 stupňů. V druhé polovině týdne se mírně oteplí, denní teploty se budou pohybovat kolem 20 stupňů. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).



Představte si osmdesátiletého pána u doktora, který si stěžuje, že mu při sexu píská v uších. Doktor se podívá a suše konstatuje: „A co byste v osmdesáti čekal? Potlesk?“ Tenhle vtip odvyprávěl vlivný šéf ruské státní banky VTB Andrej Kostin. Vzkazuje tím jediné: ruská ekonomika sice pod tíhou západních sankcí skřípe a píská, ale Rusové by měli být spokojení, že to celé vůbec ještě funguje.



Bylo to první ostré nasazení zcela nové generace ukrajinských bezpilotních letounů. Těžký úderný dron Behemoth s bojovou hlavicí o váze 75 kilogramů zasáhl nejdůležitější tepnu pro zásobování Krymu – Čonharský most. Je to další rána pro okupovaný poloostrov. Nové ukrajinské drony středního dosahu ničí lokomotivy a železniční infrastrukturu, cisterny s palivem, trajekty…



Premiér Andrej Babiš (ANO) stupňuje svou kritiku novinářů. Během pravidelné tiskové konference po jednání vlády minulé pondělí už po několikáté věnoval poměrně dlouhou dobu osočování některých žurnalistů ze lži a manipulace. A neváhal zmínit i konkrétní jména.