Ruské finance se dostávají do neudržitelného deficitu. To měli ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi sdělit představitelé ministerstva financí i centrální banky. Důvodem jsou obří obranné výdaje. Putin je ale snížit odmítá a vyloučené není ani jejich další navyšování. To podle médií svědčí nejen o rostoucích rozporech uvnitř ruského vedení, ale i o neúspěchu kremelské diplomacie.
Úředníci ruského ministerstva financí a centrální banky navrhli snížení výdajů na obranu a Kreml varovali, že současná úroveň plánovaných výdajů může vést k neudržitelnému prohlubování rozpočtového schodku.
Vysoce postavení představitelé ministerstva obrany a někteří činitelé v Kremlu, kteří jsou odhodláni pokračovat v naplňování válečných cílů, však trvají na zachování současných vojenských výdajů. S odvoláním na úřední dokumenty a zdroje obeznámené se situací o tom v pondělí informovala agentura Bloomberg.
Ministerstvo obrany a další vrcholní představitelé mimo jiné argumentují tím, že snížení výdajů by vážně poškodilo ekonomiku, protože mnoho ruských podniků je dnes závislých na armádních zakázkách. Namísto snižování jsou podle nich naopak zapotřebí další prostředky na obranu.
Putin podle Bloombergu následně nařídil ministerstvu financí, aby nejprve hledalo úspory v jiných částech rozpočtu a teprve poté zvažovalo zásahy do obranných výdajů. Agentura tento spor o výdaje označila za dosud nejvýraznější známku vnitřních neshod v Moskvě od začátku plnohodnotné invaze na Ukrajinu. Ta už trvá více než čtyři roky a v Rusku se stále výrazněji projevují ekonomické problémy.
Plané naděje
Při přípravě rozpočtu na letošek ruští úředníci podle Bloombergu očekávali, že válka skončí do konce roku 2026. Vycházeli z předpokladu, že takový bude vývoj po setkání Putina s americkým prezidentem Donaldem Trumpem na Aljašce v srpnu 2025 a že bude možné ve druhé polovině letoška vojenské výdaje snížit.
Mír však nenastal a ani prudký růst cen ropy způsobený válkou na Blízkém východě nestačil ruské problémy vyřešit. Výraznější zlepšení stavu ruských veřejných financí by podle odhadů vyžadovalo, aby se cena ropy držela nad hranicí sta dolarů za barel nejméně po dobu jednoho roku, píše agentura.
Ruský ropný průmysl a export současně čelí přetrvávajícím sankcím i účinným ukrajinským úderům na ruskou energetickou a průmyslovou infrastrukturu.
Letošní deficit ruského federálního rozpočtu do května již dosáhl téměř 5,7 bilionu rublů (zhruba 1,6 bilionu korun), což je téměř dvojnásobek loňského schodku za stejné období. Zároveň jde už o více než 150 procent plánovaného ruského deficitu pro celý letošní rok, uvedl americký Institut pro studium války (ISW).
Ministerstvo hospodářského rozvoje navíc očekává, že ruská ekonomika letos poroste pouze o 0,4 procenta, zatímco dříve počítalo s růstem o 1,3 procenta. Oficiální údaje zároveň ukazují, že ekonomika se v prvním čtvrtletí poprvé za tři roky propadla, píše Bloomberg.
Moskva tak nyní musí rozhodnout, jak rostoucí deficit řešit. V praxi to znamená buď omezit výdaje a škrtat, nebo najít nové zdroje příjmů.
Kolik let zbrojení?
Podle nedávných informací britského listu The Financial Times ruské výdaje na válku letos pravděpodobně překročí schválený rozpočet nejméně o dva biliony rublů (570 miliard korun). Podle listu však ruský ministr financí Anton Siluanov počítá s tím, že by překročení mohlo dosáhnout až čtyř bilionů rublů (kolem 1,1 bilionu korun). Ministerstvo zároveň očekává, že obdobný převis výdajů nastane také v letech 2027 a 2028.
Rusko původně vyčlenilo letos na obranu a bezpečnost 16,84 bilionu rublů (necelých pět bilionů korun), tedy téměř 40 procent všech rozpočtových výdajů. Siluanov proto požádal vládu, aby zmrazila plánované výdaje nesouvisející s válkou v řádu bilionů rublů letos i v letech 2027 a 2028. Uvolněné prostředky by měly pokrýt rostoucí náklady na pokračující konflikt.
Siluanov také na konci května řekl ruskému deníku Kommersant, že je potřeba „určitá zdrženlivost“ ve veřejných výdajích. Odmítl však škrty v obraně a v plnění sociálních závazků státu. Uvedl, že Rusko se dlouhou dobu spoléhalo na státní rezervy. „Rezervy však nejsou nekonečné,“ dodal.
Mohlo by vás zajímat: Napětí kvůli ruské palbě na velká města. Ukrajina sčítá mrtvé, Poláci aktivovali letectvo
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Let nad publikem, skvělý zpěv a poselství. Show Farne by neurazila ani v Las Vegas
Druhý koncert Ewy Farne v Edenu potvrdil to, co si sebou odnášeli návštěvníci sobotního prvního show. Něco takového tu v Čechách už dlouho nebylo. Obrovská podívaná, skvělý výkon zpěvačky, publikum doslova v transu. A k tomu pozitivní poselství, po kterém pořád voláme, i když jsme v běžném životě ti první, kteří ho ignorují.
Děti pod 16 let budou mít v Británii zakázaný přístup k sociálním sítím
Britská vláda zakáže dětem mladším 16 let přístup k sociálním sítím, oznámil v pondělí podle zahraničních agentur premiér Keir Starmer. Představil také plány na omezení platforem umožňujících přenášení živých videí. Agentura Reuters označuje plánovaná opatření za jedna z dosud nejrozsáhlejších omezení v oblasti internetu na celém světě.
Rozhodčí má na MS velký problém. Na kameru skrytě dělal kontroverzní gesto
Australský sudí Shaun Evans si na fotbalovém mistrovství světa v Americe zadělal na pořádný problém. Před nedělním zápasem Německo - Curacao udělal na kameru gesto, které je spojováno s rasismem.
„Šel jsem kolem trati a probral se za tři dny bez nohy.“ Fanánek slaví šedesátiny
Lídr kapely Tři sestry Lou Fanánek Hagen patří k nejvýraznějším osobnostem české rockové scény posledních dekád. Muzikant, který se narodil 18. června 1966 jako František Moravec a ve svém pseudonymu spojil Lou Reeda, oslovení od babičky a německou popovou hvězdu Ninu Hagen, se ale prosadil nejen jako člen nejpopulárnější české „hospodské kapely“.
Splitska vrata – místo české tragédie. Tady si o průšvih koledovali dávno, míní expert
Na možnost tragédie v průlivu u Splitu upozorňovali odborníci kvůli tamnímu hustému provozu už roky, řekl chorvatské veřejnoprávní stanici HRT námořní expert Jurica Gašpar k nehodě, při níž v neděli zemřeli nejméně tři Češi. Srážka katamaránu s plachetnicí s českou posádkou se odehrála v průlivu Splitska vrata mezi chorvatskými ostrovy Brač a Šolta.