Rusové zasáhli už 40 ropných rafinerií. Je to ekocida, říká ukrajinský ministr

Martin Novák Martin Novák
14. 9. 2022 6:10
Jadernou elektrárnu v ukrajinském Černobylu ruští vojáci opustili na začátku dubna, ale od té záporožské se stáhnout odmítají. Situace je vážná a děláme, co je v našich silách, aby elektrárna byla v bezpečí, říká v rozhovoru pro online deník Aktuálně.cz ukrajinský ministr životního prostředí Ruslan Strilec.
Automobil ujíždí z Lysyčanku, v pozadí dým ze zasažené ropné rafinerie.
Automobil ujíždí z Lysyčanku, v pozadí dým ze zasažené ropné rafinerie. | Foto: Reuters

Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) navrhla vytvořit kolem šesti reaktorů Záporožské jaderné elektrárny demilitarizovanou zónu, aby tak skončilo ostřelování jejího okolí. To by znamenalo stažení ruských vojáků od elektrárny.

Ukrajinský ministr životního prostředí Ruslan Strilec.
Ukrajinský ministr životního prostředí Ruslan Strilec. | Foto: Reuters

"Ostřelování reaktorů a zaminování jejich okolí rašisty (ukrajinský výraz pro  okupanty, spojující slova Rusové a fašisté - pozn. red.) je sebevražedné. Havárie by měla globální následky. Kontaminované území, kde by se nedalo žít, by bylo obrovské," říká Strilec.

"Zasáhlo by nejen Ukrajinu, ale i jiné země. Podle našich výpočtů by šlo o zónu o rozloze zhruba třiceti tisíc kilometrů čtverečních. Když si vezmete havárii v Černobylu v roce 1986, tak tam vybouchl jeden reaktor. V Záporožské elektrárně jich je šest."

Ruské pozemní jednotky zaútočily na komplex ve městě Enerhodar 4. března, palba zasáhla i budovy blízko reaktorů. Minulý týden navštívila Enerhodar mise MAAE a uvedla, že situace v elektrárně je kvůli přerušeným dodávkám elektřiny do zařízení mimořádně riziková.

Šéfka českého Úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová už dříve řekla, že kryty reaktorů by teoreticky měly zásah rakety země-země nebo pád stíhačky vydržet, nicméně nejsou na takové nebezpečí konstruované. "Kdyby náhodou někdo zešílel tak, že by chtěl reaktor zničit, a vypálil by do ochranné obálky baterii raket Grad, Kalibr nebo Iskander, tak by to ta obálka nevydržela," uvedla Drábová v České televizi.

Vypočítáváme ztráty

"Záporožská elektrárna stojí blízko řeky Dněpr. V případě havárie se kontaminovaná voda dostane do řeky a pak do Černého moře," vypočítává další možný problém ukrajinský ministr. Říká, že veškeré škody na životním prostředí způsobené ruskou agresí Ukrajinci pečlivě zaznamenávají.

"Od prvních dnů vedeme podrobnou evidenci všech ruských útoků z hlediska životního prostředí. Zaznamenali jsme více než dva tisíce takových případů. Z toho 350 případů, které jsme souborně pojmenovali jako ekocida. Vypočítáváme ztráty, které Ukrajině přinesla ruská válka. Zatím jsme na čísle trilion ukrajinských hřiven, tedy přibližně 25 miliard dolarů (v přepočtu 600 miliard korun - pozn. red.)," dodává Strilec.

Chemička Azot.
Chemička Azot. | Foto: Reuters

Příkladem obrovského znečištění v důsledku bombardování je 31. květen, kdy ruská palba zasáhla zásobníky s kyselinou dusičnou v areálu chemičky Azot v Severodoněcku.

"Rusové zasáhli 40 našich ropných rafinerií, do vzduchu vyletělo 499 tun takových látek. Před válkou ocelárny ročně vyprodukovaly 210 tun znečišťujících látek," tvrdí ministr, který přijel do Prahy na konferenci o surovinové bezpečnosti Evropy, pořádanou českým ministerstvem průmyslu a obchodu.

Vody plné min

Velkou výzvou do budoucna bude také odminování. Podle propočtů bude potřeba ho provést na sedmadvaceti procentech ukrajinského území, týká se také pobřeží Černého a Azovského moře.

"Orkové (ukrajinský výraz pro ruské okupanty - pozn. red.) nám nedovolují zjistit, jaká je situace s vodou v Černém moři v místech, která okupují. Ale sledujeme jednotlivé případy znečištění - například vypouštění ropných produktů vojenskými loděmi -, abychom pak Rusku předložili fakturu na zaplacení škod," říká ministr Strilec.

"Stejně jsme Černé moře na mnoho let ztratili, protože je tam hodně min. Přesný počet bohužel nevíme," dodává. V posledních měsících se už objevilo několik zpráv o lodích, které v Černém moři poškodila mina. Naposledy minulý pátek, kdy rumunské plavilo muselo po výbuchu počkat na odtažení. Nebylo však potvrzeno, kdo minu vypustil. 

Ukrajinský ministr vnitra Denys Monastyrskyj v srpnu odhadl, že odminování ukrajinských vod Černého a Azovského moře potrvá pět až sedm let od skončení války.

Video: Kamera zachytila okamžik výbuchu v charkovské elektrárně

Kamera zachytila okamžik výbuchu v tepelné elektrárně v Charkově. | Video: Reuters
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Další zprávy