Rusko a Ázerbájdžán se dohodly na odškodnění za předloňské sestřelení civilního letadla. Informovala o tom ve středu média obou zemí s odvoláním na společné prohlášení ministerstev zahraničí. Konkrétní sumu nezmínily. Při katastrofě letounu Azerbaijan Airlines přišlo před rokem a půl o život celkem 38 lidí.
Letoun mířící z Baku se zřítil 25. prosince 2024 u města Aktau v Kazachstánu poté, co se neúspěšně pokusil o přistání v Grozném, metropoli autonomního Čečenska. Ruští dispečeři pak letoun odklonili přes Kaspické moře do Kazachstánu.
Ruský prezident Vladimir Putin loni v říjnu v Dušanbe slíbil svému ázerbájdžánskému protějšku Ilhamu Alijevovi odškodnit pozůstalé po obětech. U letounu v ruském vzdušném prostoru vybuchly dvě ruské rakety, připustil Putin. Tvrdil ovšem, že tyto rakety vystřelili ruští vojáci na ukrajinský dron nad Grozným.
Ve středečním prohlášení, které odkazuje na dohody dosažené oběma prezidenty, se píše, že strany dospěly k urovnání následků, včetně výplaty odškodnění. Podle dokumentu se příčinou tragédie stal „neúmyslný zásah protivzdušné obrany v ruském vzdušném prostoru“. Prohlášení zdůrazňuje snahu o rozvoj spolupráce na základě spojeneckých vztahů.
Alijev loni v prosinci vynechal neformální summit postsovětského Společenství nezávislých států, který hostil ruský prezident Vladimir Putin v Petrohradu. Ázerbájdžánská prezidentská kancelář podle státních médií vysvětlila nepřítomnost hlavy státu nabitým pracovním programem a Kreml vyjádřil pochopení.
Média nicméně připomínala roztržku mezi Baku a Moskvou kvůli loňskému sestřelení ázerbájdžánského civilního letounu. Rusko zpočátku nepřijalo odpovědnost za katastrofu, což vyvolalo hněv Baku.
Na palubě letounu Embraer 190 bylo 67 lidí, včetně 42 občanů Ázerbájdžánu, 16 z Ruska, šesti z Kazachstánu a tří z Kyrgyzstánu. Při katastrofě zahynulo celkem 38 lidí, 29 jich jako zázrakem přežilo, připomněl server Report.az.
Mohlo by vás zajímat: Mrtví oba piloti. Nečekaná tragédie úplně uzavřela letiště v New Yorku
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Politická šikana: V čem Babiš škodí a jak se srocují kritici sudetských Němců
Jak dlouho bude Andrej Babiš v Česku vládnout? Premiér nejdřív řekl, že chce vyhrát volby v roce 2029, 2033 a 2037. Zpětně prohlásil, že si dělal legraci, aby následně ve svém posledním videu spekuloval, že by mohl vyhrát i v roce 2041.
Peklo všude kolem. Nevěděl jsem, kudy ven, přiznal nečekaný hrdina
VC Katalánska MotoGP připomínala katastrofický film. Po dvou restartech, těžkých pádech a létajících motorkách vyhrál muž, kterého trefil soupeřův stroj.
Pavel udělil záštitu festivalu Meeting Brno, který hostí sjezd sudetských Němců
Prezident Petr Pavel udělil záštitu festivalu Meeting Brno, jehož zástupci pozvali do Brna sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL). Na dotaz to v pondělí uvedla Kancelář prezidenta republiky (KPR). Pavel podle ní festivalu udělil záštitu už potřetí. Projekt si klade za cíl upřímný dialog, sdílení příběhů a historických zkušeností, odůvodnil záštitu Hrad.
Polsko předá do Česka tři zadržené kvůli žhářskému útoku v Pardubicích
Polsko předá ke stíhání do Česka tři lidi zadržené kvůli žhářskému útoku na zbrojovku LPP Holding v Pardubicích. Uvedla to v pondělí Česká televize (ČT) na základě vyjádření mluvčího českého policejního prezidia Davida Schöna. Podle dřívějších informací v Polsku v souvislosti s požárem, který policie vyšetřuje jako teroristický útok, zadrželi dva muže a jednu ženu.
Timmy nemá klid ani po smrti. Míří k němu davy, uhynulé tělo přitom může explodovat
Keporkak Timmy, známý díky záchranné akci, která v posledních týdnech plnila média, nemá klid ani po smrti. Jeho vyplavené tělo totiž přitahuje pozornost zvědavých turistů. Jeden z návštěvníků však zašel ještě dál a nechal se vyfotit přímo na mrtvé velrybě. Úřady přitom varují, aby se lidé k tělu nepřibližovali. Může totiž přenášet nebezpečné nemoci a v krajním případě dokonce explodovat.