


Ruští bankéři si poslední dobou neoddechnou. Dostávají se pod tlak kvůli klientům, kteří čím dál více hromadí hotovost, kterou vybírají ze svých bankovních účtů. Bankám tak začíná chybět likvidita mimořádně rychlým tempem. Situace už došla tak daleko, že jim centrální banka během několika týdnů poskytla nové úvěry za více než dva biliony rublů. Podle analytiků bude muset zasáhnout i Kreml.

Jen za první tři červencové týdny si ruské banky půjčily od centrální banky 2,1 bilionu rublů (kolem 567 miliard korun) prostřednictvím takzvaných repo operací, tedy krátkodobých půjček zajištěných cennými papíry. Jejich celkový dluh vůči centrální bance tak v červenci vzrostl na 6,24 bilionu rublů (kolem 1,7 bilionu korun), což je téměř dvojnásobek oproti konci loňského roku.
K tomu podle ekonomů přispělo i chování ruských domácností. Lidé stále častěji vybírají peníze z účtů a drží je v hotovosti. Jen za první polovinu července se objem bankovek v oběhu zvýšil o více než 500 miliard rublů (kolem 140 miliard korun). Od začátku února pak z bankovního systému odteklo do hotovosti přes 2,4 bilionu rublů (kolem 652 miliard korun).
„Centrální banka se snaží problém s likviditou řešit refinancováním bankovního systému, především největších bank,“ uvedl ekonom Alexandr Abramov z Institutu aplikovaného ekonomického výzkumu RANChiGS, jehož citoval ruský exilový server The Moscow Times.
Vedle pravidelných týdenních operací proto začala mimořádně poskytovat i jednodenní úvěry. Zatímco 21. července bankám půjčila 600 miliard rublů (kolem 162 miliard korun), o den později už objem pomoci zvýšila na jeden bilion rublů (kolem 270 miliard korun).
Podle ekonomů ale nejde o nový problém. Do bankovního systému přitéká stále méně nových prostředků.
„Domácnostem i firmám kvůli inflaci a zhoršující se ekonomické situaci zbývá méně volných peněz. Současně se zhoršuje splácení již poskytnutých úvěrů,“ uvedl výkonný ředitel ratingové agentury Expert RA Jurij Belikov pro Moscow Times.
Napětí je patrné také na mezibankovním trhu. Úrokové sazby, za které si banky půjčují mezi sebou, zůstávají vyšší než základní sazba centrální banky. Podle analytiků to ukazuje, že poptávka po penězích dál převyšuje nabídku, přestože centrální banka do systému posílá další biliony rublů.
Ruský ekonom Igor Lipsic situaci popisuje jako narůstající nerovnováhu mezi tím, kolik peněz se do bank vrací a kolik si lidé vybírají v hotovosti. Zároveň upozorňuje, že podíl problémových úvěrů už podle údajů centrální banky překročil deset procent.
Podle analytika Maximiliana Hesse z poradenské společnosti Enmetena Advisory by proto mohl být Kreml nakonec nucen bankám pomoci přímo z veřejných financí nebo z Fondu národního blahobytu, kam si země v minulosti odkládala část příjmů z prodeje ropy a plynu na horší časy.
To by ale znamenalo další zátěž pro ruský rozpočet, který se už nyní potýká s vysokými výdaji na válku proti Ukrajině, nižšími příjmy z ropy a rostoucím schodkem, píše The Moscow Times.
Současné potíže navíc přicházejí v době, kdy ruský bankovní sektor čelí rostoucím problémům už několik měsíců. Západní zpravodajské služby i ekonomové varují, že banky jsou pod tlakem kvůli vysokým úrokovým sazbám, zhoršujícímu se splácení úvěrů i rostoucímu podílu špatných půjček.



Vládní koalice ANO, SPD a Motoristů směřuje podle ministra pro sport Borise Šťastného (Motoristé) ke snížení schodku v návrhu rozpočtu pro příští rok a k dalším úsporám v následném závěrečném účtu. Koalice má podle něho předběžnou dohodu na některých opatřeních ve zdravotnictví a ve školství. Poslanec SPD Jan Hrnčíř předtím novinářům řekl, že jednání jsou konstruktivní a budou pokračovat.



Česká justice se vrací k jedné z největších privatizačních bolestí konce 90. let. Ani téměř po třiceti letech pachuť kolem prodeje Mostecké uhelné společnosti nezmizela. Dříve odsouzený uhlobaron Antonio Koláček teď prý chce přijít s důkazy, které pohled na privatizaci změní. A jej osvobodí.



Na území národního parku Šumava uniká do půdy plyn jedovatý plyn fosgen, sdělil iROZHLASU poslanec Filip Turek (za Motoristy). Původně tvrdil, že jde o yperit. Potvrdil informaci Českého rozhlasu, že látky unikají v oblasti Dobré Vody u Prášil na Klatovsku. O úniku toxických látek, které jsou pozůstatky po československé armádě, informoval ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).



V současnosti nepanují podmínky pro věcný dialog s USA o strategické stabilitě, uvedlo v pondělí podle agentury Reuters ruské ministerstvo zahraničí. Moskva tvrdí, že rozmístění amerických raketových systémů v Evropě včetně Norska by mohlo zničit všechny zbývající podmínky pro takové jednání.



Nový severokorejský ministr obrany Kim Song-ki v pondělí ostře odsoudil dvě vojenská cvičení Spojených států se spojenci a pohrozil případnou reakcí. Napsala to agentura Jonhap s odkazem na Kimovo prohlášení, které je první od jeho jmenování do funkce 29. srpna. KLDR označuje cvičení spojenců ve své blízkosti za agresivní a provokativní jednání a považuje je za nácvik invaze.