Rusové Putina v neděli nesvrhnou. Prezident chybí na billboardech, vyzval k hlasování pro Rusko

Martin Novák Martin Novák
Aktualizováno 16. 9. 2016 9:23
Putin se dříve legitimizoval rostoucí ekonomikou a vzestupem životní úrovně většiny Rusů. Teď musí hledat, o co se opřít. V nedělních parlamentních volbách ale k žádným politickým otřesům ještě nedojde.
Premiér Viktor Medveděv a prezident Vladimir Putin s rybáři.
Premiér Viktor Medveděv a prezident Vladimir Putin s rybáři. | Foto: Reuters

Praha – Poprvé od převzetí moci Vladimirem Putinem na Silvestra 1999 jdou Rusové v neděli k parlamentním volbám v době hospodářské recese.

Západní sankce a pokles cen ropy se podílejí na tom, že ruská ekonomika klesla loni o 3,7 procenta, letos očekává Mezinárodní měnový fond znovu pokles o 1,7 procenta.

V časech propadu volili Rusové naposledy v devadesátých letech za prezidenta Borise Jelcina. Za Putina ještě nikdy.

V praxi se ale v nedělních parlamentních volbách tento fakt neprojeví.

Očekává se, že proputinovské Jednotné Rusko zvítězí a do Státní dumy se ještě dostanou další tři strany takzvané systémové opozice. Tedy strany, které výsadní postavení Putina a jeho lidí akceptují. Komunisté, nacionalistická Liberálně-demokratická strana Vladimira Žirinovského a seskupení Spravedlivé Rusko.

Ačkoliv se hovoří o rostoucí nespokojenosti Rusů s ekonomickou situací a zhoršením životní úrovně, do průzkumů o popularitě Putina se to výrazně nepromítá.

Analytické centrum Levada, které Kreml nedávno označil za "nástroj zahraničních agentů", mu přisuzuje podporu 82 procent Rusů. Jen o šest méně než na jaře 2014, kdy Moskva anektovala Krym.

Jednotnému Rusku nebo parlamentu ale podle Levady důvěřuje daleko méně lidí.

Oficiálně je Putin nadstranický a Jednotné Rusko nesmí jeho tvář v kampani používat. Prezident ve čtvrtek vyzval k účasti ve volbách a ke "hlasu pro Rusko."

"Pohled lidí v Rusku se rozhodně mění. V první dekádě Putinovy vlády stačilo to, že zajistil stabilitu a zvyšující se příjmy. V druhé dekádě začíná přistupovat k legitimizaci své pozice skrze imperiální ideologii a aktivní agresivní zahraniční politiku.

Rusové jsou jako málokterý národ ochotni podstupovat nejrůznější útrapy kvůli ideálu státu a jeho imperiálního postavení. Putin je tak schopen si kupovat přízeň části populace prostřednictvím akcí proti Ukrajině či v Sýrii. Je ovšem jasné, že tuto politiku nelze provádět do nekonečna," řekl Aktuálně.cz analytik a expert na ruskou politiku Václav Lídl z Asociace pro mezinárodní otázky. 

Bývalý Putinův poradce Gleb Pavlovskij, který se s prezidentem rozešel ve zlém před pěti lety, odhaduje, že současný vládce znovu vyhraje prezidentské volby v roce 2018, ale pak bude čelit protestům a rostoucí nevoli obyvatel.

Nesystémová opozice se v posledních volbách před pěti lety do Státní dumy nedostala a pravděpodobně se jí to nepodaří ani tentokrát. Nemá přístup do celostátních televizí a v jednomandátových obvodech, kde by snad měla určitou naději (hlavně v Moskvě), se nedohodla na společných kandidátech.

V roce 2011 Jednotné Rusko získalo podle oficiálních výsledků 49,3 procenta odevzdaných hlasů. Letos se číslo zřejmě nebude výrazně lišit.

"Pokud vyloučíme palácový převrat či smrt, není pochyb o tom, že bude zvolen znovu v roce 2018. Důležité jsou spíše jiné dvě otázky. Jaké bude Rusko v roce 2018 a kdo bude Putinův nástupce v roce 2024. Ruský politický systém stojí a padá s osobou Vladimira Putina.

Jeho odchod by mohl vést k silnému pnutí uvnitř stávající ruské elity. Blížící se parlamentní volby se vracejí k volbě poslanců v jednomandátových obvodech. To zřejmě posílí zastoupení etnicky neruských poslanců a zvýší vazbu mezi poslancem a regionem, ve kterém byl zvolen," soudí Václav Lídl.

Rusové vybírají v neděli celkem 450 poslanců Státní dumy, tedy dolní komory parlamentu. Polovina zákonodárců vzejde ze stranických kandidátek, polovina bude zvolena v jednomandátových obvodech většinovým systémem.

Na ruském Dálném východě už platí zákaz kampaně a agitováni před hlasováním, v Moskvě skončí kampaň o půlnoci z pátka na sobotu.

NATO se stále rozšiřuje a blíží se k ruským hranicím, to je z pohledu Ruska porušení slibu, který mu dali západní politici, říká Milan Dvořák. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

před 32 minutami

Anderson, Ozon, McQueen. Festival v Cannes zveřejnil výběr filmů pro letošní ročník

Nové filmy amerického režiséra Wese Andersona, francouzského Françoise Ozona či britského Steva McQueena jsou součástí oficiálního výběru 56 snímků pro letošní ročník mezinárodního filmového festivalu v Cannes. Filmový svátek se letos v květnu nekonal kvůli koronavirové pandemii, pro snímky je ale zařazení na jeho program prestižním oceněním, uvedla agentura AFP. Žádný český film se do výběru neprobojoval.

Na seznamu oficiálního výběru se nachází Andersonův film The French Dispatch (Francouzská spojka), Ozonův Eté 85 (Léto 85), britský filmař Steve McQueen má ve výběru snímky hned dva - Lovers Rock (Skála milenců) a Mangrove (Mangrovník).

Žádný český film v letošním oficiálním výběru festivalu nefiguruje. Ze zemí střední a východní Evropy zde mají své zástupce pouze Litva (film Soumrak režiséra Šarunase Bartase) a Bulharsko (snímek Únor od režiséra Kamena Kaleva).

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Policista, který zabil George Floyda, bude obviněn z vraždy druhého stupně

Generální prokurátor Minnesoty Keith Ellison zvýší obvinění bělošského policisty Dereka Chauvina z vraždy neozbrojeného černocha George Floyda z třetího na druhý stupeň, za což mu hrozí delší vězení. Vznesena budou obvinění také proti třem dalším policistům, kteří byli na místě a kteří po incidentu dostali výpověď. Informoval o tom dnes americký list Star Tribune.

Šestačtyřicetiletý Floyd zemřel poté, co mu Chauvin skoro devět minut 25. května při zatýkání klečel na krku. Nahrávka incidentu obletěla celý svět a v USA spustila vlnu protestů proti rasově motivované policejní brutalitě, které v místech provázelo rabování a vandalismus.

Čtyřiačtyřicetiletý Chauvin dostal minulý týden výpověď a byl obviněn z vraždy třetího stupně a zabití druhého stupně. Nyní ho prokurátor podle tisku chce obvinit z vraždy druhého stupně, za kterou by mohl dostat až 40 let za mřížemi, což je o 15 víc než maximální trest za vraždu třetího stupně.

Zdroj: ČTK
Další zprávy