Rusové se loni pokusili ovlivnit americké volby v 39 státech z padesáti

Martin Ehl Martin Ehl
13. 6. 2017 12:43
Agentura Bloomberg s odvoláním na své zdroje tvrdí, že ruští hackeři se pokoušeli dostat do volebních databází a systému v desítkách států USA. Prezident Barack Obama musel loni dokonce použít "horkou linku", aby Rusy před vměšováním varoval. Současná vláda prezidenta Donalda Trumpa je obviňována, že je Ruskem ovlivňována.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Washington - Ruský pokus ovlivnit výsledky loňských amerických voleb byl větší, než se dosud myslelo.

Podle zdrojů agentury Bloomberg se hackeři ruských tajných služeb pokusili dostat do databází voličů a hlasovacích systémů v 39 státech z padesáti.

Ovlivňování došlo dokonce tak daleko, že tehdejší prezident Barack Obama musel použít "horkou linku" a stěžoval si přímo v Kremlu, píše Bloomberg.

Vlna internetových útoků se odehrála během léta a podzimu 2016. Na veřejnost se dostaly informace především o úniku dat z centrály demokratů.

Před pokusy Rusů ovlivnit výsledek amerických voleb varoval už před volbami tehdejší šéf americké FBI James Comey. Toho nynější prezident Donald Trump z úřadu vyhodil poté, co Comey odmítl pokusy Bílého domu ovlivnit vyšetřování ruských kontaktů Trumpova týmu.

"Jdou po Americe. A vrátí se," řekl Comey o ruských pokusech ovlivnit americkou politiku a její volební systém minulý týden při veřejném slyšení v Senátu.

Ruští zločinci volby neovlivnili

Rusové ovšem oficiálně dosud odmítají, že by měli s pokusy proniknout do amerických databází cokoli společného.

Ruský prezident Vladimir Putin ovšem nedávno připustil, že ruští zločinci se na tom možná podíleli, ale stát je nepotrestal.

Agentura Bloomberg upozorňuje, že není jasné, proč Rusové volby neovlivnili, když se byli schopni dostat do takového množství databází.

Jedno vysvětlení je, že Obamovo varování bylo účinné. Druhé, pravděpodobnější, že Rusové nedostali tolik dat a takové přístupy, aby byli schopni výsledek ovlivnit.

Kolem Trumpovy administrativy se vznáší neustále podezření z nepřípustných kontaktů s Ruskem, které se pomocí internetových útoků a své propagandy snaží znejistět americký i celý západní politický systém. Vytvořit nejistotu a nedůvěru v západní společnosti je i jeden z oficiálních cílů ruské vojenské doktríny generála Gerasimova z roku 2013.

Před Senát v úterý večer středoevropského času předstoupí nynější americký ministr spravedlnosti Jeff Sessions, aby také objasnil své vztahy s Rusy.
Kvůli tomu, že nepravdivě informoval o svých kontaktech s ruským velvyslanectvím, musel po třech týdnech odejít z funkce Trumpova národně bezpečnostního poradce bývalý generál Michael Flynn.

Pro Rusko byla z hlediska jejich zájmů horší volbou Clintonová, od Trumpa si slibovali, že bude schopnější se s nimi dohodnout jejich způsobem. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

Aktualizováno před 29 minutami

Inspekce obvinila detektiva NCOZ kvůli spolupráci se stíhaným lobbistou Horáčkem

Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) obvinila detektiva Národní centrály proti organizovanému zločinu kvůli spolupráci se stíhaným lobbistou Tomášem Horáčkem, uvedla Česká televize. Obvinění podle ní čelí také jeden z bývalých policistů.

Severočeský podnikatel Horáček spolu s dalšími lidmi podle policie ovlivňoval přidělování zakázek v nemocnicích, za což měl žádat úplatky. Vedle Horáčka policie už dříve zahájila stíhání bývalé ředitelky Nemocnice na Bulovce Andrey Vrbovské, někdejšího ředitele nemocnice Františka Nováka nebo bývalého poslance ODS Marka Šnajdra.

Kvůli údajné manipulaci zakázek v některých pražských nemocnicích začali detektivové Horáčka stíhat v červnu 2018. Policisté v kauze prověřovali například veřejné zakázky na ostrahu objektů, dodávku hygienických potřeb nebo pořízení osobních aut.

Kromě Horáčka, kterého policisté považují za ústřední postavu kauzy, bylo v červnu 2018 obviněno ještě dalších osm lidí. Okruh obviněných se ale později ještě rozrostl. Počátkem června 2019 státní zástupce Zdeněk Matula uvedl, že ve věci je stíháno šest právnických a 14 fyzických osob.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Žalobce navrhl vazbu pro tři lidi, kteří se zapojili do bojů na Ukrajině. Čelí obvinění z terorismu

Státní zástupce navrhl vazbu pro tři z pěti obviněných, kteří se podle vyšetřovatelů zapojili do bojů na východě Ukrajiny na straně samozvané Doněcké lidové republiky. V tiskové zprávě o tom informoval Martin Bílý z Vrchního státního zastupitelství v Praze. Pětici policisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu obvinili ve čtvrtek z teroristického útoku, účasti na teroristické skupině, financování terorismu a podpory a propagace terorismu. Obvinění čelí i jedna právnická osoba.

Bílý navrhuje na tři stíhané uvalit vazbu kvůli tomu, že by mohli uprchnout nebo působit na dosud nevyslechnuté svědky. Obviněným hrozí za trestný čin teroristického útoku až 20 let vězení, u trestného činu financování terorismu až 12 let vězení a v případě podpory a propagace terorismu může soud uložit maximálně patnáctileté vězení.

Policie podezřelé zadržela ve středu. Kvůli případu zasahovala po celém Česku. Zadržení čeští občané podle kriminalistů jezdili bojovat na Ukrajinu na straně proruských separatistů nebo takové cesty chystali či organizovali. Server Aktuálně.cz uvedl, že podle zjištění jeho a Respektu je mezi zadrženými předseda spolku Českoslovenští vojáci v záloze za mír Ivan Kratochvíl.

Podle informací serveru iROZHLAS.cz se vyšetřování soustředí kolem paramilitárního spolku Českoslovenští vojáci v záloze za mír. Policie zjistila, že jeden z jeho členů v minulosti odjel na Donbas, kde se údajně zapojil do bojů na straně separatistů. Po návratu spolek začal shánět peníze, aby do válčící zóny mohli vycestovat další zájemci. Policisté údajně zasahovali na sídlišti ve Slaném v domě, kde bydlí šéf spolku Kratochvíl.

Zdroj: ČTK
Další zprávy