"Rusové se jich chtěli zbavit." Ženy zajatců promluvily o útoku na věznici Olenivka

Anna Dohnalová Anna Dohnalová
19. 8. 2022 11:16
Měsíce už o svých mužích neslyšely a žijí ve strachu, jestli jsou vůbec naživu. Deník Aktuálně.cz získal svědectví žen vojáků z pluku Azov, kteří jsou či byli ve věznici Olenivka. Pět desítek z nich v červenci zemřelo při útoku, který Kyjev přisuzuje Rusům. "Slíbili nám, že se naši muži vrátí domů. Už ale ztrácíme veškerou naději," popisují rodiny.
Ve věznici v obci Olenivka zahynulo při výbuchu několik desítek ukrajinských válečných zajatců | Video: Reuters

"O svém muži jsem už neslyšela přes dva měsíce. Vím jen, že byl v Olenivce. Snažím se na to nemyslet. Starám se o našeho malého syna, se kterým jsem utekla do Berlína. Už nevím, na koho se obrátit, abych dostala odpověď. Nevím, kde sehnat pomoc," svěřuje se Aktuálně.cz Anna Zajcevová, manželka jednoho z vojáků, kteří skončili ve vojenské věznici Olenivka. 

Když 28. července krátce před polednem v Olenivce nedaleko Doněcka vypukl požár, zemřelo při něm 53 ukrajinských zajatců. Moskva tvrdila, že šlo o útok ukrajinské armády. Ukrajinská rozvědka na to odvětila, že má naopak dostatek důkazů o ruském útoku.

"Analýza poškození budovy a pohybu tlakové vlny, odposlechy telefonických rozhovorů ozbrojenců a zejména záměrný přesun zajatců do nových prostor krátce před výbuchem. Na základě těchto důkazů je jasné, že výbuch v Olenivce byl ruským teroristickým činem a hrubým porušením mezinárodních dohod," uvedla ukrajinská tajná služba SBU ve společném stanovisku s ozbrojenými silami. 

Ke stejnému závěru došli také forenzní a zbrojní experti oslovení americkou stanicí CNN, která provedla podrobné vyšetřování incidentu. Zkoumala videozáznamy i satelitní snímky z doby před útokem a po něm. Z fotografií z místa, zveřejněných ruskou stranou, bylo i podle analytiků z amerického Institutu pro studium války vidět, že příčinou smrti válečných zajatců byla pravděpodobně termobarická zbraň, umístěná dovnitř věznice.

Exploze poškodila pouze jednu budovu, jejíž stěny se však nezřítily, a nezanechala žádné krátery. Moskva přitom krátce poté informovala, že za útok jsou zodpovědní Ukrajinci, kteří měli použít americký raketomet HIMARS a zabít své vlastní muže, aby nevyzradili vojenská tajemství. Jenže jak říká vojenský analytik Jiří Vojáček, to by místo vypadalo jinak.

"Podle mě Rusové na zajatecký tábor zaútočili termobarickými zbraněmi. Pokud by byl použit raketomet HIMARS, bylo by to jako klasická výbušnina. Všechno zničené, ale v menším okruhu. Zato termobarická zbraň zdi nebo jiné pevné objekty často nechá stát a pouze je ožehne, nezpůsobí totiž takovou tlakovou vlnu," vysvětluje Vojáček. 

Stejného názoru je i ukrajinská poslankyně Inna Sovsunová. "Takový úder by v okolí objektu téměř jistě zanechal vedlejší škody, včetně kráterů a dalších poškozených budov. Stopy po explozi jsou ale pouze uvnitř budovy, kde se oheň rychle šířil - zvenku na ní nejde nic vidět. Nejsou tam ani rozbitá okna," popsala v rozhovoru pro Aktuálně.cz před necelými dvěma týdny. 

Na další argumenty poukazuje i CNN ve své zmíněné analýze. Například kdyby útočníci skutečně použili raketomet HIMARS, tlaková vlna po explozi by pravděpodobně rozházela těla vojáků po budově. "To se ale nestalo, na fotografiích jde jasně vidět, že těla jsou statická. Vojáci, kteří byli v době výbuchu například na své posteli, tam i uhořeli," říká Daryna Cykunová, partnerka dalšího zajatého vojáka.

"Proti živé síle je termobarická zbraň skutečně brutální a velmi účinná, vysaje z okolí všechen kyslík a následně vybuchne velkým žárem," doplňuje Vojáček.

Zoufalé čekání

Daryna Cykunová o svém příteli naposledy slyšela 20. května, tedy před třemi měsíci. Od té doby žije každý den ve strachu, jestli ho ještě někdy uvidí. "V květnu ukrajinská vláda slíbila rodinám vojáků, že se do tří měsíců naši muži vrátí domů. Zatím Rusové propustili jen 95 zajatců. Pořád čekáme, nikdo nám nic neřekne, jsme doopravdy zoufalí. Ztrácíme veškerou naději," říká. 

Ve věznici Olenivka podle informací CNN Rusové drží v zajetí až čtyři tisíce ukrajinských vojáků, mezi nimi dva tisíce obránců mariupolských oceláren Azovstal. Tamní pluk Azov Rusové bytostně nesnášejí, dodává americká stanice. Kreml je označil za teroristickou jednotku a ruská ambasáda ve Velké Británii na Twitteru napsala, že si zaslouží ponižující smrt, protože nejsou opravdoví vojáci.

"Rusové se jen snaží zdiskreditovat jejich jména, vedou proti Ukrajině informační válku. Proto je teď naším hlavním cílem informovat o tomto incidentu, aby lidé věděli, jací jsou to ve skutečnosti hrdinové," říká Zajcevová o mužích a ženách, kteří se po dlouhém obléhání oceláren v květnu vzdali Rusům. 

Už když byl vydán rozkaz, aby členové pluku Azov složili zbraně, vznášeli analytici obavy, co se s obránci oceláren stane. "Rusové se od začátku netajili tím, že je nenávidí," podotýká Vojáček.

Dva dny před červencovou explozí Rusové podle CNN přesunuli z hlavní budovy několik desítek vojáků do skladu, ve kterém následně došlo k výbuchu. "Šlo o problematické vojáky, co měli tetování, které je údajně spojovalo s nacisty. Nedivila bych se, kdyby se jich Rusové prostě chtěli zbavit - všechno tomu naznačuje," říká k tomu Cykunová. Americká stanice cituje manželku dalšího zajatce, podle které se tito vězni pokoušeli o vzpouru.

Jídlo jako pro prasata

V souvislosti s výbuchem v Olenivce se také mluví o podmínkách, ve kterých zajatci byli a jsou. Podle analytiků o tom vypovídá i stav ohořelých těl, zaznamenaných později ruským reportérem.

"Někteří museli zemřít už před útokem. A není divu, na fotkách, ze kterých jde mráz, vypadají, jako kdyby týdny nejedli. Měli by být ve vyhovujících podmínkách, pravidelně pít a mít dostatek pohybu na čerstvém vzduchu. Ani jedno však očividně nemají," dodává Cykunová. Ostatně ukrajinský generální štáb tvrdí, že Rusko útok zinscenovalo, aby zakrylo mučení vězňů.

O režimu ve věznici Olenivka poskytla rozhovor britskému deníku The Guardian také pětačtyřicetiletá ukrajinská podnikatelka Anna Voroševová, která na místě strávila přes sto dní. Rusové ji zadrželi v polovině března na jednom z kontrolních stanovišť v Doněcké oblasti, když se snažila do obléhaného Mariupolu dovézt humanitární zásoby. 

Jako žena v Olenivce Voroševová nedostávala téměř žádné jídlo - 50 gramů chleba k večeři a někdy ovesnou kaši. "Bylo to jako pro prasata," líčí. Muži to ale podle ní měli mnohem horší. "Často je odvlekli z jejich cel, zbili a pak je znova zavřeli. Slyšeli jsme jejich nářky. Pouštěli hlasitou hudbu, aby překryli křik a zvuky lidského utrpení. Konali tam absolutní zlo," pokračuje.

Voroševová se dostala z Olenivky 4. července. Byl to podle ní zázrak. "Stráže přečetly jména těch, kteří měli být propuštěni. Všichni jen mlčky naslouchali. Srdce mi poskočilo, když jsem uslyšela své jméno. Sbalila jsem si věci, ale neoslavovala jsem. Staly se totiž i případy, kdy lidé byli na seznamu, odešli a pak se do tábora zase vrátili," vypráví.

Vstup zakázán (zatím)

Generální tajemník OSN António Guterres před několika dny uvedl, že zahájí vyšetřování útoku na Olenivku. Žádá o to podle něj jak Kyjev, tak Moskva. Mezinárodním humanitárním organizacím byla však žádost o vstup do věznice zatím odepřena. "Pravděpodobně tam nepustí žádnou mezinárodní organizaci, dokud se nezbaví všech potenciálních důkazů, které by je mohly usvědčit z útoku," říká o Rusech poslankyně Sovsunová.

Souhlasí s ní i analytik Vojáček. "Nepochybuji, že pokud by je na místo pustili, tak by okamžitě a poměrně snadno rozeznali, jaká zbraň byla skutečně použita," říká.

Útok na Olenivku odsoudili i světoví politici, včetně českého ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti). "Odsuzuji ozbrojený útok Ruska na místo, kde jsou zadržováni váleční zajatci. Rusko se tím dopustilo dalšího porušení mezinárodního humanitárního práva, zejména Ženevských úmluv. Ruská strana spáchala další válečný zločin. Bohužel se obávám, že ne poslední," řekl pro Aktuálně.cz.

Rodinní příslušníci zajatých vojáků se ale shodují, že mezinárodní uskupení, konkrétně organizace Červený kříž a OSN, nedělají dost v otázce pomoci zajatým vojákům. "Jsme velice zklamaní. Lidé chtějí proti těmto organizacím i demonstrovat, ale já to nepodpořím, protože věřím, že to je i tak jediný způsob, jak se ještě někdy vidět se svým mužem. Někteří však Červený kříž dokonce podezřívají ze spolupráce s Ruskem," říká Zajcevová. 

"OSN, ale i Mezinárodní výbor Červeného kříže se zaručily, že se obránci Mariupolu vrátí živí domů. Dosud ale nevidím výsledek jejich práce, jen samé sliby. Nemají žádný vliv na to, co Rusko dělá. A další věc: Kremlu je OSN jednoduše ukradená," doplňuje Sovsunová.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 3 minutami

Německá vláda chce regulovat ceny plynu, kancléř Scholz chystá prohlášení

Německá vláda chce regulovat vysoké ceny plynu, soubor opatření by mohl mít objem 150 až 200 miliard eur (až 4,9 bilionu Kč). Dnes o tom s odvoláním na zdroje z vládních stran informovala agentura DPA. Odpoledne s prohlášením vystoupí kancléř Olaf Scholz, ministr financí Christian Lindner a ministr hospodářství Robert Habeck.

Deník Handelsblatt napsal, že podle vládních zdrojů by stanovení maximálních cen plynu stálo německý rozpočet 15 až 24 miliard eur (až 592 miliard Kč). Sociální demokratka (SPD) Katja Mastová z vedení poslanecké frakce strany přitom v tomto týdnu hovořila o částce převyšující 100 miliard eur.

V Německu začne od soboty platit nový poplatek za obstarání plynu, který zdraží odběratelům tuto energetickou surovinu o 2,4 centu za kilowatthodinu (kWh), což může u domácností činit ročně i stovky eur (tisíce Kč). Očekává se ale, že vláda tento poplatek zruší, neboť ho kritizuje nejen opozice, ale i představitelé vládních stran. Není tak vyloučeno, že kancléř dnes oznámí i zrušení poplatku.

Zdroj: ČTK
před 35 minutami

Putin podepsal dekret týkající se zákazu tranzitu kamionů ze Západu přes Rusko

Ruský prezident Vladimir Putin dnes podepsal dekret, kterým zmocňuje vládu k zákazu tranzitu kamionů z některých západních zemí přes ruské území. Zákaz, jenž vstupuje v platnost okamžitě, se týká zemí, které přijaly podobné restrikce vůči Rusku, uvedla agentura Reuters. Mezi státy, které omezily vstup ruským kamionům na své území, patří hlavně země Evropské unie.

EU zavedla zákaz vstupu nákladních automobilů ruských a běloruských podniků na své území už letos v dubnu. Unijní zákaz byl součástí pátého souboru sankcí, který EU přijala kvůli útoku ruských vojsk na Ukrajinu. Ruské jednotky k operacím využívají také běloruské území. Zákaz nicméně zahrnuje řadu výjimek včetně přepravy pošty, paliv, potravin či léků.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 35 minutami

Česko získá 2,7 miliardy korun od USA na modernizaci armády nebo kybernetickou ochranu

Česko dostane od Spojených států podporu 106 milionů dolarů, tedy zhruba 2,7 miliardy korun, na modernizaci armády, částečnou kompenzaci dodávek na Ukrajinu, která čelí ruskému útoku, a kybernetickou ochranu. Schválil to americký Kongres, sdělilo české ministerstvo obrany a americké velvyslanectví v Praze.

Sto milionů dolarů půjde z amerického programu Zahraničního vojenského financování jako součást Kongresem schváleného druhého balíčku pomoci Ukrajině. Šest milionů dolarů z Fondu pro čelení ruskému vlivu podpoří vybudování týmů kybernetické ochrany, které vzniknou v české armádě, uvedlo ministerstvo.

Podle premiéra Petra Fialy (ODS) americká finanční pomoc dokazuje, že klíčoví spojenci Česka vědí o české podpoře Ukrajině a oceňují ji. "I díky těmto prostředkům budeme schopni ještě lépe a rychleji nahradit vojenský materiál, který jsme darovali našim ukrajinským přátelům a zrychlit postupnou modernizaci armády," dodal.

Podobně se vyjádřila ministryně obrany Jana Černochová (ODS). "Dar vnímáme právě jako výraz uznání za to, jak Česko od začátku konfliktu Ukrajině pomáhá a jak zodpovědně se stavíme k bezpečnosti své a našich spojenců," řekla. Peníze podle ní půjdou i na další pomoc Ukrajině. Česko patří mezi největší poskytovatele vojenské pomoci napadené zemi. Od začátku konfliktu před více než sedmi měsíci darovala Ukrajině vojenský materiál za víc než 3,8 miliardy korun.

Zdroj: ČTK
před 46 minutami

Ekonomická nálada v EU i eurozóně se v září dále zhoršila

Ekonomická nálada v Evropské unii i v eurozóně se v září dál zhoršila. Důvěra klesá v podnikatelském sektoru i mezi spotřebiteli. Index ekonomické nálady v EU se meziměsíčně snížil o 3,5 bodu na 92,6 bodu, v České republice index klesl o 2,2 bodu na 88,3 bodu. Vyplývá to ze zprávy, kterou dnes zveřejnila Evropská komise (EK).

Důvěra se snížila ve všech sektorech ekonomiky, včetně průmyslu, služeb a maloobchodu, a mezi spotřebiteli. Na vině je hlavně růst inflačních očekávání.

V samotné eurozóně se index v září snížil o 3,6 bodu na 93,7 bodu. Analytici podle agentury Reuters očekávali pokles indexu na 95 bodů.

Důvěra domácnosti v EU se snížila o 3,5 bodu na rekordní minimum minus 29,9 bodu. Na rekordním minimu byla i důvěra v eurozóně, kde klesla o 3,8 bodu na minus 28,8 bodu. Spotřebitelé očekávají v příštích měsících zhoršení finanční situace a předpokládají omezení plánů na velké nákupy.

Inflační očekávání po poklesu v předchozích měsících ve všech sledovaných sektorech rostla. Evropská centrální banka (ECB) přitom slíbila, že bude bojovat proti růstu cen zvyšováním úrokových sazeb.

Zdroj: ČTK
Další zprávy