


Rusko a USA jednají o ekonomické spolupráci, která by mohla zahrnovat americké investice do plynovodů Nord Stream i rušení sankcí. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj naznačil, že Kyjev o těchto rozhovorech ví, a americký přístup kritizoval. Zároveň varoval před rozporem mezi údajnými obchodními plány a tvrzením Washingtonu, že mírová jednání uvízla na mrtvém bodě.

Přední ruští a američtí představitelé jednali o obchodních dohodách, včetně zapojení amerického investora do plynovodů Nord Stream, které před ruskou invazí na Ukrajinu dodávaly ruský plyn do Německa, informovala ve čtvrtek agentura Reuters.
Podle pěti zdrojů obeznámených se situací se těchto rozhovorů účastní Kirill Dmitrijev, blízký poradce ruského prezidenta Vladimira Putina, a Jared Kushner, zeť amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Kushner, který se snaží zprostředkovat konec bojů mezi Ruskem a Ukrajinou, považuje obchodní spolupráci za důležitou součást mírových jednání. Dohoda by pak americkým investorům umožnila po válce vydělávat na dodávkách energií do Evropy.
Dmitrijev a Kushner se v posledních týdnech setkali v Moskvě a New Yorku. Není jasné, nakolik na těchto schůzkách probírali budoucnost a obnovení Nord Streamu, téma však podle zdrojů Reuters zůstává na stole.
Dohoda se nicméně ve „střednědobém horizontu“ jeví jako nepravděpodobná, uvedl také zdroj Reuters. Plynovody nyní podléhají americkým a evropským sankcím a jejich opětovné zprovoznění by podle amerického představitele za současných podmínek bylo nezákonné.
Společnost provozující plynovody Nord Stream vlastní z 51 procent ruský státní Gazprom. Dalších 31 procent drží dva německé subjekty, zbytek připadá na francouzskou a nizozemskou firmu. Němečtí spoluvlastníci si podle Reuters chtějí své podíly ponechat, aby si země zachovala vliv i v případě, že ruská společnost svůj podíl prodá například Američanům.
Trump by teoreticky také mohl americké sankce zrušit nebo zmírnit. Pokud však demokraté v listopadových volbách získají kontrolu nad Kongresem, bude to obtížnější, uvádí agentura.
Kushner a Dmitrijev jednají také o prodeji zahraničních aktiv ruské energetické společnosti Lukoil, mezi něž patří rafinerie a čerpací stanice v Evropě. Podle Reuters by je mohlo koupit konsorcium americké agentury DFC, která financuje rozvojové projekty, a investorů z Kataru a Spojených arabských emirátů. Americké úřady by v rámci dohody zrušily sankce.
Plány na obnovení dodávek ruského plynu narážejí na odpor části evropských zemí. Německo, které patří k největším poskytovatelům vojenské pomoci Ukrajině, obnovení provozu Nord Streamu odmítá.
„Hrozí, že půjde o špinavou dohodu, která bude Evropu stát hodně peněz,“ komentoval pro Reuters americko-ruská jednání Michael Kellner, německý poslanec za Zelené, který po ruské invazi na Ukrajinu odpovídal za energetickou politiku Německa. „Američané a Rusové si rozdělí zisky,“ zhodnotil.
Zatímco však německá vládní koalice návrat k ruskému plynu odmítá, Alternativa pro Německo (AfD), podle současných průzkumů nejpopulárnější německá politická strana, jej podporuje. Dmitrijev se má začátkem příštího roku setkat s vedením této strany a v plánu mají jednat o možném obnovení dodávek, psala již koncem září Reuters.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se k možným americko-ruským obchodním dohodám vyjádřil ve stejný den, kdy agentura Reuters zprávu zveřejnila.
Reagoval i na čtvrteční prohlášení amerického ministra zahraničí Marca Rubia. Ten řekl, že ukončení války prostřednictvím vyjednávání je v současnosti nedosažitelné. Podle Rubia je překážkou především ruský požadavek na plnou kontrolu nad Doněckou oblastí, který Kyjev odmítá. Ukrajina naopak požaduje příměří podél současné frontové linie.
„Washington nemůže současně diskutovat s Ruskem o budoucích ekonomických projektech a tvrdit, že diplomacie uvízla na mrtvém bodě,“ řekl pak ve čtvrtek Zelenskyj. Na otázku, jaké dohody mají Moskva a Washington na mysli, odpověděl, že Kyjev toho „ví hodně“, ale zatím o tom nechce veřejně mluvit ani zacházet do podrobností, uvádí například ukrajinský server Kyiv Independent.
Ukrajinská delegace se má v pátek ve Spojených státech setkat s Trumpovými vyslanci Witkoffem a Kushnerem. Jednat mají podle Zelenského následující dva dny, a to o návrzích na příměří v oblasti energetiky a v Černém moři. Kyjev doufá, že se k rozhovorům připojí také evropští zástupci.
Součástí ukrajinské delegace budou šéf zahraniční rozvědky Rustem Umerov, vedoucí prezidentské kanceláře Kyrylo Budanov a další vysocí představitelé, dodal ukrajinský prezident.

Buďte v obraze dřív, než začne den. Každé ráno vám pošleme nejdůležitější zprávy a původní články, které stojí za přečtení.

Čtení na chvíle, kdy chcete zvolnit. Vždy v úterý: životní styl, zajímavosti a příběhy lidí – slavných i těch, o kterých jste ještě neslyšeli.



Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý vyzval západní spojence, aby Ukrajině poskytli střely do protivzdušných systémů Patriot ze svých zásob. Tyto střely by podle něj neměly zůstávat ve skladech, ale měly by pomoci chránit životy Ukrajinců před ruskými vzdušnými útoky. Řekl to na úvod jednání Kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny (UDSG) v sídle NATO, které svolaly Británie a Německo.



On-line platformu PlayStation společnosti Sony postihl rozsáhlý výpadek, stalo se tak jen několik hodin před vydáním dlouho očekávané hry GTA VI. Ve středu o tom informoval portál Axios, který připomněl, že videohra v jednotlivých zemích vychází pro konzole PlayStation a Xbox ve středu o půlnoci.



Valné shromáždění soudců polského ústavního soudu ve středu zbavilo imunity muže, kterého polská opozice považuje za předsedu tohoto soudu, píše agentura Reuters. Na konci října ústavní soud oznámil, že jeho nejdéle sloužící soudkyně Anna Korwinová-Piotrowská pozastavila výkon funkce předsedovi Bogdanu Świenczkowskému a že vedení soudu se ujímá ona.



Příprava výstavby dvou jaderných bloků v Dukovanech pod taktovkou jihokorejské firmy KHNP už má běžet na plno. Jednat o projektu vyjel přímo do Jižní Koreje před několika dny exministr průmyslu Lukáš Vlček (STAN). Vicepremiéra a Vlčkova nástupce Karla Havlíčka (ANO) cesta zaskočila, deníku Aktuálně.cz řekl, že se o tom dozvěděl až od KHNP a že Vlček podle něj způsobil rozpaky na korejské straně.



Hokejisté Pardubic porazili v odvetě osmifinále play off Ligy mistrů finský tým SaiPa Lappeenranta 5:2 a po výhře 3:2 na soupeřově ledě postoupili jako jediný český klub do čtvrtfinále.