Rusko odhalilo plán. Rizikovou výrobu chce odsunout na Měsíc

Zahraničí ČTK Zahraničí, ČTK
8. 12. 2014 16:25
Rusové staví novou raketu, první pilotovaný let na Měsíc plánují na rok 2028. Postupně tam má vzniknout měsíční osada s obytným i laboratorním modulem a speciálními dopravními prostředky.
Ruský Sojuz TMA-11M. Na Měsíc má Rusy dovézt raketa nová.
Ruský Sojuz TMA-11M. Na Měsíc má Rusy dovézt raketa nová. | Foto: Reuters

Moskva - Ruští vědci pracují na novém vesmírném dopravním prostředku, jehož první pilotovaný let plánují na rok 2028. S odvoláním na nový program výzkumu hlubokého vesmíru to uvedla agentura TASS.

Let nové rakety bude směřovat na Měsíc. Podle Rusů mimo jiné proto, že Měsíc je blízkým zdrojem mimozemských nerostných surovin i vody.

Těžba nerostů by přitom neměla být komplikovanější než v arktických a antarktických oblastech na Zemi, tvrdí ruští vědci.

Přenést na Měsíc by se podle nich v budoucnu mohla i průmyslová výroba ekologicky nebezpečná na Zemi.

První zkouška: 2024

Návrh dlouhodobé strategie ruské vládě ke schválení předložilo několik vědeckých institucí. Vedle ruské vesmírné agentury Roskosmos ještě tři další vědecké subjekty a ruská jaderná korporace Rosatom.

"Firma RKK Eněrgija plánuje provedení letových zkoušek na oběžné dráze kolem země v roce 2024. První pilotovaný let na Měsíc se plánuje na rok 2028," píše se v něm. Experti ze zemí mimo Rusko už ale takoví optimisté nejsou.

"Je to naprosto nereálné," řekl Aktuálně.cz spisovatel a publicista Tomáš Přibyl, který se problematice dobývání vesmíru dlouhodobě věnuje.

"Oni mají obrovský komplex z toho, že s Amerikou prohráli kosmické závody, a dodnes cestu na Měsíc opakují jako mantru. Rusové ale naprosto rezignovali na inovace a vývoj," upozornil.

"Novou pilotovanou loď vyvíjejí už deset let, první start je v nedohlednu. Budou-li peníze, tak možná za dalších deset let. K lodi navíc potřebujete i další techniku jako lunární modul nebo dostatečně silnou raketu," upřesnil. "Navíc si myslím, že i při uvolnění dostatku financí na něco podobného ruský kosmický průmysl dnes prostě nemá," uvedl český odborník.

Závody v dobývání vesmíru pokračují

Rusové svůj záměr oznámili krátce poté, co americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) v pátek provedl úspěšný první testovací let své nové vesmírné lodě Orion. Ta by měla v budoucnu létat nejen na oběžnou dráhu kolem Země, ale dopravit člověka také na Měsíc, k asteroidům a na Mars.

Let s astronauty se nepředpokládá dříve než v roce 2021. Vynášet Orion bude nově vyvíjená mocná raketa SLS.

S delšími pilotovanými výpravami hlouběji do Sluneční soustavy ale lidstvo v příštích pěti desítkách let počítat nemůže, píše se v dokumentu připraveném ruskými vědci.

"V nejbližších 50 letech bude lidstvo technicky stěží připraveno realizovat pilotované lety dál než v oblasti sahající od Venuše k Marsu. V perspektivě toho časového rozmezí lze reálně hovořit o průzkumu Měsíce, o letech k určité skupině asteroidů a o letech na Mars," cituje TASS z programu.

Tím hlavním podle Rusů bude zajistit pravidelné a dlouhodobé cesty na měsíční povrch, kde jsou prý dobré podmínky pro zajištění radiační ochrany posádek a techniky. "S využitím měsíčního materiálu lze vytvořit obytné moduly, v nichž by mohlo radiační pozadí odpovídat bezpečným hodnotám," jsou přesvědčeni.

Ruská měsíční osada

Dobývání Měsíce v období do roku 2040 předkladatelé ruského vesmírného programu navrhují ve třech etapách.

První fáze by bylo zkoumání povrchu automatickými přístroji, stanicemi Luna. Ve druhé etapě by se k výzkumu přidali lidé, ale z oběžné dráhy kolem Měsíce.

Konečně třetí etapa, po roce 2030, už počítá s přistáním kosmonautů, s rozmisťováním měsíční infrastruktury a s budováním ruského měsíčního areálu.

Prvními "stavbami" měsíční osady by měla být energetická zařízení, obytný a laboratorní modul a také dopravní prostředky - pozemní lunochody a letecké lunolety. Postupně by se pak přidávaly další prvky.

Budování základů ruské základny na Měsíci by podle projektu vědců mělo trvat zhruba dvě desítky let.

 

Právě se děje

před 3 hodinami

Kosovo uznává méně než 100 ze 193 států OSN, uznání stáhla Ghana

Uznání Kosova už stáhlo 16 zemí, a nezávislost této bývalé jihosrbské provincie tak nyní podporuje méně než 100 ze 193 členských států OSN. O víkendu přišla do Bělehradu příslušná nóta z Ghany, informovala agentura Tanjug.

Srbsko tím zaznamenalo další úspěch ve svém diplomatickém úsilí přesvědčovat země, které uznaly nezávislost Kosova, aby od tohoto svého rozhodnutí ustoupily. Priština to ostře kritizuje a loni kvůli snaze Srbska o její diplomatické blokování zavedla stoprocentní cla na dovoz srbského zboží.

Zdroj: ČTK
Další zprávy