Naposledy ruská média oslavovala dobytí Severodoněcku a Lysyčansku v létě. Od té doby Rusové jen ustupovali od Charkova a Chersonu. Postoupit se jim nikde nedařilo.
Informace z místa nelze spolehlivě ověřit, ale i ukrajinské zdroje hovoří a píší o tom, že Rusové město ovládají a ukrajinští obránci se stáhli do okrajových čtvrtí.
Soledar leží asi patnáct kilometrů severovýchodně od Bachmutu, o který se vedou těžké boje ve stylu první světové války už od září. Soledar měl ještě loni třináct tisíc obyvatel, na začátku letošního roku v něm podle gubernátora Doněcké oblasti Pavla Kyrylenka zbylo pouhých šest stovek lidí.
Satelitní fotografie vypovídají o tom, že město v podstatě přestalo existovat. Obytné budovy jsou rozstřílené a ulice zničily krátery od dělostřeleckých granátů. Rusy ale více než samotný Soledar zajímá, co je pod ním - rozsáhlé solné doly, které představují zároveň obrovské podzemní prostory.
Podzemní labyrint
Štoly a tunely pod městem jsou dlouhé zhruba dvě stě kilometrů. Některé části jsou tak široké a vysoké, že připomínají letecké hangáry a může se tam vměstnat i vojenská technika a zásoby munice, což je pro Rusy důležité vzhledem k tomu, že jejich sklady často zasahují ukrajinské rakety.
V těchto dolech se nachází například muzeum nebo kostel, několikrát se zde konal koncert symfonické hudby. Šachty byly až do začátku války funkční a zásobovaly téměř 90 procent ukrajinského trhu se solí. Když ho místní těžební společnost Artemsil zavřela, v ukrajinských obchodech začal být nedostatek soli.
Spekuluje se i o tom, že oligarcha a zakladatel Wagnerovy skupiny Dmitrij Prigožin usiloval o Soledar kvůli potenciálním ziskům z těžby a prodeje soli.
Nakolik Rusům dobytí Soledaru pomůže v bitvě o Bachmut či v plánované ofenzivě do dalších částí Doněcké oblasti, zatím není jasné. Ukrajinský vojenský analytik Oleh Ždanov na sociálních sítích uvedl, že Ukrajinci mohou stále zásobovat Bachmut z jihozápadu.
"Dobytí Soledaru neznamená, že ukrajinské obranné linie zkolabovaly nebo že se musejí posunout," vysvětlil agentuře Reuters Oleksandr Musijenko z kyjevského Centra vojenského a strategického výzkumu.
Spory mezi ruskou armádou a wagnerovci
V Rusku mezitím propukly spory o to, kdo má vlastně zásluhu na úspěchu v Soledaru. Šéf Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin tvrdí, že to jsou výhradně jeho muži a že ministerstvo obrany jim to upírá.
"Neustále se snaží krást vítězství a hovoří o přítomnosti neznámých lidí, aby se nemuseli zmínit o wagnerovcích," postěžoval si Prigožin. Ruské ministerstvo obrany původně oznámilo, že se podařilo dobýt Soledar díky výsadkovým jednotkám a příslušníkům dělostřelectva. Až později uvedlo, že "bojovníci Wagnerovy skupiny si vedli statečně".
Prigožin je považován za rivala ministra obrany Sergeje Šojgua a náčelníka generálního štábu ruské armády Valerije Gerasimova. Soupeří s nimi o vliv a přízeň prezidenta Vladimira Putina.
Pro malý Soledar to není první válka. Za druhé světové město dva roky ovládali Němci, v roce 2014 se ho na čtyři měsíce zmocnili proruští separatisté. Ukrajinská armáda ho ale tehdy při ofenzivě dobyla zpět.
