


Popularita Vladimira Putina mezi běžnými Rusy oslabuje – nasvědčují tomu i oficiální statistiky. Ruská státní agentura nyní navíc přestala zveřejňovat výsledky jednoho z klíčových pravidelných průzkumů oblíbenosti politiků včetně prezidenta. Média to dávají do souvislosti právě s poklesem ukazatele, který dříve svědčil o Putinově rekordní podpoře.

Kterému domácímu politikovi nejvíce důvěřujete? Právě to zjišťoval jeden z klíčových průzkumů ruské státní agentury pro výzkum veřejného mínění VCIOM, který byl pravidelně zveřejňován na konci každého měsíce. Respondenti mohli v odpovědi v „otevřeném“ průzkumu uvést jméno kteréhokoli politika – a Rusové dlouho odpovídali jednoznačně.
Například v roce 2014, po ruské anexi Krymu, rekordních 68 procent respondentů uvedlo, že v ruské politice důvěřují právě Vladimiru Putinovi. Přestože jeho popularita později klesla, ruská invaze na Ukrajinu jí znovu vlila krev do žil.
V březnu 2022, po začátku plnohodnotné invaze, si Putina jako nejdůvěryhodnějšího politika vybralo 43 procent Rusů, což představovalo meziměsíční nárůst o více než deset procentních bodů. V březnu 2024 pak popularita ruského prezidenta dále vzrostla na 48 procent, což je spojováno především s válečnou mobilizací společnosti a s relativním růstem ruské ekonomiky navzdory sankcím.
Ovšem letos ruský prezident takových čísel zdaleka nedosahuje.
Poslední zveřejněný průzkum zachycoval výsledky za březen a VCIOM jej netypicky publikoval až začátkem dubna. Putinova popularita v něm klesla na 29 procent. To je nejnižší hodnota od začátku války. Zároveň jde o výrazný propad oproti letům 2024 i 2025. Ještě loni v prosinci přitom Putin v témže průzkumu dosahoval 35 procent.
Výsledky tohoto „otevřeného“ průzkumu za letošní duben a květen pak VCIOM k 9. červnu nezveřejnil vůbec. Ruský exilový server The Moscow Times to dává do souvislosti právě s nápadným poklesem Putinovy popularity.
Hodnocení Putina nyní klesá i v „uzavřeném“ průzkumu, kde respondenti pouze kladně nebo záporně odpovídají na otázku, zda schvalují činnost konkrétního politika. Podle výsledků zveřejněných VCIOM 29. května se v případě ruského prezidenta kladně vyslovilo 67,5 procenta Rusů. To představuje pokles o téměř dva procentní body oproti předchozímu týdnu.
Podle některých analytiků souvisí pokles popularity vládce Kremlu s vleklou válkou na Ukrajině, kterou Rusko ani po více než čtyřech letech nedokázalo rozhodnout ve svůj prospěch ani ukončit. Ekonomické vyhlídky se zhoršují a Rusy stále více trápí i rostoucí ceny.
Stát také v posledních měsících omezuje fungování populárních komunikačních aplikací, jako jsou WhatsApp a Telegram, a zasahuje proti používání virtuálních privátních sítí (VPN).
„Ekonomická zátěž, omezení a celkový pocit vleklé nejistoty se spojují do jediné emoce: ‚Takto se žít ještě dá, ale chce se nám to stále méně,‘“ cituje list The Moscow Times ruského politologa Ilju Graščenka.



Americký prezident Donald Trump podle zdrojů agentury AP schválil jadernou dohodu se Saúdskou Arábií pro civilní využití jádra. Podle zdrojů agentury Reuters se administrativa chystá dohodu předložit Kongresu. Podle agentury AP dohoda počítá se spoluprací mezi Spojenými státy a Saúdskou Arábií na rozvoji jaderné energetiky pro civilní účely po dobu 30 let.



Měli získat dobře placenou práci v zahraničí, místo toho skončili bez dokladů v zákopech na ukrajinské frontě. Před takovým scénářem varuje čím dál více afrických států. Nově se mezi ně přidala i Botswana, která Rusko obvinila z klamavého verbování svých občanů do války. Podle tamních úřadů podobných případů přibývá alarmujícím tempem.



Columbus Blue Jackets a jejich brankářská jednička Jet Greaves se chystají na arbitráž, kde nezávislý soudce rozhodne o hokejistově platu. Propast mezi představami obou stran je až pozoruhodně hluboká.



Polsko už není jen drogovým centrem, přes které se přepravují narkotika, ale i rychle rostoucí evropskou jedničkou ve výrobě syntetických drog. Upozornil na to polský list Rzeczpospolita s odvoláním na policejní statistiky.



O více než třetinu se zvýšil počet zraněných a zabitých civilistů na Ukrajině v první polovině roku oproti stejnému období loňského roku. Přispěl k tomu narůstající počet dronových útoků. Podle agentury Reuters to uvedl Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR). Ukrajina se už pátým rokem brání ruské ozbrojené invazi.