


Popularita Vladimira Putina mezi běžnými Rusy oslabuje – nasvědčují tomu i oficiální statistiky. Ruská státní agentura nyní navíc přestala zveřejňovat výsledky jednoho z klíčových pravidelných průzkumů oblíbenosti politiků včetně prezidenta. Média to dávají do souvislosti právě s poklesem ukazatele, který dříve svědčil o Putinově rekordní podpoře.

Kterému domácímu politikovi nejvíce důvěřujete? Právě to zjišťoval jeden z klíčových průzkumů ruské státní agentury pro výzkum veřejného mínění VCIOM, který byl pravidelně zveřejňován na konci každého měsíce. Respondenti mohli v odpovědi v „otevřeném“ průzkumu uvést jméno kteréhokoli politika – a Rusové dlouho odpovídali jednoznačně.
Například v roce 2014, po ruské anexi Krymu, rekordních 68 procent respondentů uvedlo, že v ruské politice důvěřují právě Vladimiru Putinovi. Přestože jeho popularita později klesla, ruská invaze na Ukrajinu jí znovu vlila krev do žil.
V březnu 2022, po začátku plnohodnotné invaze, si Putina jako nejdůvěryhodnějšího politika vybralo 43 procent Rusů, což představovalo meziměsíční nárůst o více než deset procentních bodů. V březnu 2024 pak popularita ruského prezidenta dále vzrostla na 48 procent, což je spojováno především s válečnou mobilizací společnosti a s relativním růstem ruské ekonomiky navzdory sankcím.
Ovšem letos ruský prezident takových čísel zdaleka nedosahuje.
Poslední zveřejněný průzkum zachycoval výsledky za březen a VCIOM jej netypicky publikoval až začátkem dubna. Putinova popularita v něm klesla na 29 procent. To je nejnižší hodnota od začátku války. Zároveň jde o výrazný propad oproti letům 2024 i 2025. Ještě loni v prosinci přitom Putin v témže průzkumu dosahoval 35 procent.
Výsledky tohoto „otevřeného“ průzkumu za letošní duben a květen pak VCIOM k 9. červnu nezveřejnil vůbec. Ruský exilový server The Moscow Times to dává do souvislosti právě s nápadným poklesem Putinovy popularity.
Hodnocení Putina nyní klesá i v „uzavřeném“ průzkumu, kde respondenti pouze kladně nebo záporně odpovídají na otázku, zda schvalují činnost konkrétního politika. Podle výsledků zveřejněných VCIOM 29. května se v případě ruského prezidenta kladně vyslovilo 67,5 procenta Rusů. To představuje pokles o téměř dva procentní body oproti předchozímu týdnu.
Podle některých analytiků souvisí pokles popularity vládce Kremlu s vleklou válkou na Ukrajině, kterou Rusko ani po více než čtyřech letech nedokázalo rozhodnout ve svůj prospěch ani ukončit. Ekonomické vyhlídky se zhoršují a Rusy stále více trápí i rostoucí ceny.
Stát také v posledních měsících omezuje fungování populárních komunikačních aplikací, jako jsou WhatsApp a Telegram, a zasahuje proti používání virtuálních privátních sítí (VPN).
„Ekonomická zátěž, omezení a celkový pocit vleklé nejistoty se spojují do jediné emoce: ‚Takto se žít ještě dá, ale chce se nám to stále méně,‘“ cituje list The Moscow Times ruského politologa Ilju Graščenka.



Ve věku 77 let v úterý zemřel bubeník americké rockové skupiny ZZ Top Frank Beard. Hudebník, který byl členem slavného texaského tria téměř 60 let, zemřel v hospicové péči na svém ranči v texaském Richmondu. V posledních chvílích života byl obklopen rodinou, uvedl jeho publicista Bob Merlis. Informovala o tom agentura AP.



Spojené státy uvalily sankce na předsedkyni Mezinárodního trestního soudu (ICC), japonskou soudkyni Tomoko Akaneovou, a soudního právníka Abdoulayeo Seyeho ze Senegalu. Oznámil to v úterý americký ministr zahraničí Marco Rubio. Sankce navazují na loňské nařízení amerického prezidenta Donalda Trumpa namířené proti ICC.



Nákladní loď zasáhl při plavbě v Hormuzském průlivu neznámý projektil, oznámila v úterý ráno britská námořní služba (UKMTO). Zásah způsobil škody ve strojovně lodi a zranil či zabil nejméně jednoho člena posádky. Spojené arabské emiráty v podvečer podle agentury Reuters zase uvedly, že na ně Írán vypálil dvě balistické rakety. Jedna raketa zasáhla teritoriální vody země, druhá dopadla mimo ně.



Zářijové parlamentní volby v Rusku nebudou svobodné, soutěživé ani spravedlivé a jejich oficiální výsledek vznikne na objednávku Kremlu. Přesto mohou být důležité, protože data získaná z hlasování mohou ukázat, zda režim ruského prezidenta Vladimira Putina ve společnosti výrazněji ztrácí podporu. Politický geograf Michael Romancov z Univerzity Karlovy to řekl v rozhovoru s ČTK.



Bývalý ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov vyzval k uspořádání voleb na Ukrajině ještě během nynější války s Ruskem. Země čelí krizi vládnutí, uvedl Fedorov, který podle agentury Reuters také kritizoval korupci během nynější války.