Moskva - Pokud se ruský prezident Vladimir Putin nebo jeho okolí rozhodnou zlikvidovat své ruské nepřátele žijící v zahraničí, sotva tomu zabrání nějaká bezpečnostní opatření.
V rozhovoru pro britský deník The Guardian to uvedl ruský podnikatel Michail Chodorkovskij. Bývalý majitel ropné společnosti Jukos, který strávil deset let ve vězení a po propuštění v roce 2013 odešel do exilu.
Otrávení exdůstojníka ruské vojenské rozvědky Sergeje Skripala jedem označil Chodorkovskij za jasný čin odplaty zpravodajských služeb za zradu. Skripal pracoval jako agent pro Brity a dostal se později do Spojeného království v rámci výměny špionů.
"Já v Londýně nemám žádnou ochranku, protože když se ruský prezident rozhodne, že mám zemřít, žádná bezpečnostní opatření tomu nezabrání," uvedl nyní Chodorkovskij.
Zprávy o tom, že ruští exulanti v Británii mají ochranku a zpřísnili kolem sebe bezpečnostní opatření, přinesla v minulých dnech britská i ruská média. Napsal to například ruský list Kommersant.
"Pod mým oknem parkuje policejní auto s hlídkou," uvedl jeden z Rusů, který si přál zůstat v anonymitě.
Radši "seznam cílů" zrušili
Sám Chodorkovskij během snídaně v londýnském sídle jeho organizace Open Russia řekl novinářům, že v minulosti figuroval na kremelském seznamu osob, které by měly být zlikvidovány.
Když však přišel o život při vraždě v centru Moskvy opoziční politik a Putinův kritik Boris Němcov, v Kremlu podle Chodorkovského seznam zrušili. A od dalších plánovaných akcí proti politickým oponentům ustoupili.
"Kolem vraždy Němcova vypukl velký skandál, takže seznam dalších obětí stornovali," tvrdí Chodorkovskij.
Obavy v ruské komunitě podnítila po Skripalově případu také smrt Nikolaje Gluškova. Bývalého spolupracovníka ruského oligarchy Borise Berezovského, který se s Putinem v roce 2000 rozešel ve zlém a který o třináct let později spáchal sebevraždu.
Gluškova našla policie minulý týden uškrceného a má podezření, že jej někdo zavraždil.
Nebyla to náhoda
V roce 2006 zemřel v Londýně po otravě radioaktivním poloniem 210 důstojník ruské Federální bezpečnostní služby (FSB) Alexandr Litviněnko. Jeho žena Marina řekla minulý týden v rozhovoru pro agenturu Reuters, že mnoho Rusů se nyní v Británii necítí bezpečně.
"Je těžké nemít podezření, že Gluškovova smrt nebyla náhoda," řekla Litviněnková.
Podle ní by britská premiérka Theresa Mayová měla reagovat vůči Moskvě rozhodněji: zakázat vydávání víz lidem spojeným s Putinovým režimem a zmrazit finance některých ruských představitelů. Dosud však Británie prakticky "jen" vypověděla 23 ruských diplomatů.
"Reakce musí být vážnější a musí obsahovat něco, co Putina překvapí," uvedla vdova po Litviněnkovi.
