Kyjev - Lidé ve státech střední a východní Evropy byli na své země v roce 1989 hrdí, ale dnes je situace jiná. Polovina Čechů se stydí za svého prezidenta, mnoho Maďarů na svého premiéra.
V evropském debatním klubu Majdan, pořádaném přímo na Náměstí nezávislosti v ukrajinské metropoli, to konstatuje slovenský novinář a moderátor Štefan Hríb.
Záznam diskusního pořadu, který pořádá České centrum Kyjev, si můžete poslechnout ve videu na začátku článku.
Hovoří v něm také Mustafa Džemilev, vůdce krymských Tatarů. Za sovětského režimu byl z politických důvodů opakovaně vězněn, kromě jiného i za protesty proti okupaci Československa v roce 1968. Nyní žije v Kyjevě a v rozhovoru se Štefanem Hríbem říká, že bude ze všech sil bojovat za odchod okupantů z Krymu.
"Naděje na revoluci obyčejných lidí v Rusku jsou marné. Lidé jsou tam poslušní. Nejsou jako Ukrajinci, kteří když jsou nespokojení, shromáždí se na náměstí," říká Džemilev.
Vzpomíná, jak mu po anexi Krymu volal ruský prezident Vladimir Putin a říkal mu, jak se budou Rusové ke krymským Tatarům chovat. "Jsem opatrný a nechci, aby proti sobě krymští Tataři a ruští vojáci bojovali," uvedl prý ruský prezident během rozhovoru.
Ukrajinská spisovatelka Oksana Zabužková tvrdí, že Současné Rusko je prvním státem v historii, který je řízený tajnými službami. V čele s Vladimirem Putinem, bývalým agentem KGB. Zabužková patří mezi nejpřekládanější ukrajinské autorky ve světě.
"Není třeba bombardovat města, stačí bombardovat smýšlení lidí," říká Zabužková o ruské propagandě. Ruský režim podle ní obratně a chytře zneužívá a využívá nedostatky a selhání demokratických systémů v Evropě.
V debatním klubu hovoří také český poslanec Evropského parlamentu Jaromír Štětina, polská novinářka zaměřená na dění ve východní Evropě Kaja Puto,běloruský spisovatel a bývalý prezident běloruského PEN klubu Andrej Chadanovič.
Kaja Puto konstatuje, že Polsko dříve jednoznačně podporovalo Ukrajinu, ale od nástupu konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS) k moci na konci roku 2015 je tato podpora slabší.
"Bělorusko je v názorech na Ukrajinu rozdělené. Starší lidé a ti, kteří jsou závislí na televizním zpravodajství, věří více ruské propagandě. Mladší lidé a ti, co více konzumují zprávy na internetu, zase sympatizují s Ukrajinou. Často jsou v názorech rozdělené rodiny," říká Andrej Chadanovič.
Podle Jaromíra Štětiny někteří Češi mylně považují konflikt na Ukrajině za občanskou válku, zatímco ve skutečnosti jde o agresi Ruska. Mluví také o tom, proč podle něj například Komunistická strana Čech a Moravy (KSČM) podporuje ruskou verzi konfliktu. "Revoluce na Ukrajině byla velmi protikomunistická, protisovětská. Vemte si to bourání Leninových soch," uvedl český europoslanec.
Podívejte se na záznam prvního dilu evropského debatního klubu Majdan, kde hovoří například ukrajinský ministr zahraničí Pavlo Klimkin nebo jedna z hlavních postav "Majdanu" Svitlana Zališčuková.
