Černý scénář ruské invaze: obklíčení a pád země do pěti dnů. Řešení ale existuje

Nová simulace amerických vojenských analytiků ukázala, že Rusko by litevskou metropoli Vilnius mohlo obklíčit do pěti dnů od začátku invaze. Černému scénáři se však podle expertů dá zabránit. Alternativní model totiž předpokládá, že dostatečná zásoba moderních dronů s umělou inteligencí dokáže první vlnu ruské ofenzivy prakticky zastavit a poskytnout dostatek potřebného času pro spojence.

První, pesimistický scénář, který popsal britský deník The Times, počítá s tím, že Rusko využije přetrvávajících politických krizí v Evropě a oslabení jednoty Západu k zahájení masivní ofenzivy z několika směrů současně. Zatímco spojenci v NATO váhají s reakcí, litevská armáda a v zemi dislokovaná německá brigáda zůstávají proti drtivé přesile prakticky samy.

Model pracuje s bleskovým ruským postupem: invazní jednotky útočí přes východní Lotyšsko, z Běloruska postupují přímo na Vilnius a zároveň tlačí z kaliningradské exklávy. Již pátý den invaze je litevská metropole téměř kompletně obklíčena. Kreml navíc hrozí použitím jaderných zbraní, aby odradil nerozhodnutý Západ od protiofenzivy a zafixoval své územní zisky.

Analytici nasadili drony. Ruský útok zkolaboval

Ve druhém scénáři se však situace dramaticky mění. Do rovnice totiž analytici dosadili masivní nasazení moderních kamikadze dronů HX-2 od německého výrobce Helsing.

Litevské i německé jednotky mají ve scénáři každá k dispozici 12 tisíc takových dronů. Pod jejich náporem se první vlna ruské ofenzivy prakticky hroutí a během pouhých deseti dnů bojů je zničena více než třetina všech invazních jednotek.

Tyto bezpilotní stroje mají dolet téměř 100 kilometrů, operují ve vysokých rychlostech a nesou hlavice schopné prorazit i moderní tankový pancíř.

Jejich největší předností je však pokročilá umělá inteligence. Díky ní dokážou autonomně navádět na cíl i v momentě, kdy nepřítel pomocí prostředků elektronického boje zcela vyřadí GPS a běžné navigační systémy.

Ukrajinci tyto drony testují v ostrém boji už téměř rok. Zatímco zpočátku byla jejich účinnost kvůli ruskému rušení nízká, dnes už se úspěšnost zásahů odhaduje na 60 až 80 procent. Jejich nové testování navíc ukázalo schopnost propojovat drony do poloautonomních rojů, kde jediný operátor dokáže bez problémů ovládat deset i více dronů najednou.

Efektivní řešení za zlomek ceny

„Většina frontových zemí by si tímto způsobem mohla vybudovat schopnost odstrašit a v případě potřeby porazit nejméně tři ruské armády první linie během jednoho až dvou týdnů,“ uvedl pro The Times Greg Melcher, bývalý šéf operačního oddělení námořního odboru Pentagonu. Tím by podle něj napadené země získaly dostatek času pro příchod aliančních posil, které by pomohly s obranou druhého sledu ruských vojsk.

Drony nejsou jedinou cestou k efektivní obraně. Ukazují se však jako zdaleka nejlevnější. Předchozí simulace například ukázala, že podobnou obranyschopnost by Litvě zajistil nákup dvaceti bitevních vrtulníků Apache, několik baterií raketometů HIMARS a zajištění dostatku zásob protitankových střel Hellfire a Spike.

Všechna tato pokročilá technika by však vyšla Vilnius na astronomických 16 miliard dolarů a její dodání by trvalo roky. Naproti tomu pořízení flotily autonomních dronů HX-2 by stálo méně než desetinu této částky a do skladů pobaltského státu by mohly reálně dorazit ještě do konce letošního roku.