Soud v Moskvě poslal na pět a půl roku do vězení čtyři novináře, které uznal vinnými ze spolupráce s extremistickou organizací. Za tu považuje Fond boje proti korupci opozičního vůdce Alexeje Navalného. Ten loni v únoru zahynul za nejasných okolností v trestanecké kolonii za polárním kruhem.
Antoninu Favorskou, Sergeje Karelina, Konstantina Gabova a Arťoma Krigera úřady postupně zadržely loni na jaře a v létě. Podle vyšetřovatelů se podíleli na vytváření materiálů pro tým Navalného na serveru YouTube. Favorská a Kriger pracovali pro nezávislý zpravodajský portál SotaVision. Karelin spolupracoval s agenturou AP, Gabov jako nezávislý producent příležitostně spolupracoval s agenturou Reuters.
Všichni čtyři obvinění trvali na své nevině a na tom, že jsou pronásledováni za svou novinářskou práci, napsala agentura AP. Soudní proces se konal za zavřenými dveřmi, AP jej označila za součást nelítostného tažení proti disentu, které dosáhlo bezprecedentního rozsahu po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu v únoru 2022.
Favorská dříve uvedla, že je souzena za to, že psala o ústrcích, kterým Navalnyj čelil za mřížemi. "Dokonale si uvědomuji, v jakém typu země žiji. Rusko ve svých dějinách nikdy nebylo jiné, teď zde tedy není nic nového. Nezávislá žurnalistika je tu rovna extremismu," uvedl v prohlášení Gabov.
"Jsem uvězněn za svou práci, za čestný a nestranný přístup," zdůraznil Karelin. Kriger v závěrečném prohlášení uvedl, že byl uvězněn a přidán na seznam extremistů a teroristů jen proto, že svědomitě vykonával své profesionální povinnosti jako čestný, neúplatný a nezávislý novinář, napsala AP. Dodala, že ruská nevládní organizace na ochranu lidských práv Memorial považuje všechny čtyři za politické vězně, kterých je v zemi více než 900.
Krátce po zahájení procesu soudkyně Natalja Borisenkovová rozhodla, že se soud bude konat bez účasti veřejnosti a médií. Stalo se tak na žádost prokurátorky Naděždy Tichonovové, která se také podílela na posledním procesu proti Navalnému v trestanecké kolonii.
V lednu jiný ruský soud, ve Vladimirské oblasti, poslal na 3,5 až 5,5 roku do vězení tři někdejší obhájce Navalného, a to rovněž za členství v extremistické organizaci. Proces se také odehrával za zavřenými dveřmi, tedy s vyloučením médií a veřejnosti.
Navalnyj náhle zemřel loni 16. února ve vězeňském táboře za polárním kruhem, podle ruských úřadů přirozenou smrtí. Okolnosti úmrtí zůstávají nejasné, pozůstalí a spolupracovníci tvrdí, že byl zavražděn. Kreml to popírá. Americké tajné služby podle zprávy listu The Wall Street Journal (WSJ) z loňského dubna dospěly k závěru, že ruský prezident Vladimir Putin pravděpodobně přímo nenařídil Navalného zabít.
