


Šéfům evropských zbrojovek hrozí smrt. Západní rozvědky varují, že Rusko plánuje atentáty na šéfy firem, které dodávají zbraně Ukrajině. Někteří manažeři tak už nyní žijí pod nepřetržitou ochranou. Varování přichází ve chvíli, kdy polská policie odhalila údajný plán útoku na premiéra Donalda Tuska.

Moskva podle evropských zpravodajských služeb rozšiřuje sabotáže a další hybridní operace na evropském území. Jejich cílem má být zastrašování firem, oslabení podpory Ukrajině a vyvolávání chaosu.
Britský list Financial Times získal informace od představitelů pěti evropských zpravodajských služeb. Podle nich Kreml nařídil rozšíření tajných operací, které stále častěji zahrnují také přípravy atentátů.
Terčem se stávají především šéfové zbrojních společností a další klíčoví zaměstnanci. To potvrdil i šéf německé kontrarozvědky Sinan Selen, který před zákonodárci varoval: „Rusko cíleně plánuje násilné činy proti jednotlivcům prostřednictvím státních nebo státem kontrolovaných aktérů.“
Mezi ohrožené patří například Stefan Thumann, ředitel německé společnosti Donaustahl, která dodává Ukrajině vojenské drony.
Německé bezpečnostní složky podle médií již dříve odhalily přípravy atentátu na Thumanna. Ten dnes žije na utajených místech, pravidelně mění své působiště a doprovází ho osobní ochranka.
Jeho bezpečnostní tým počítá dokonce s možností použití nervově paralytické látky novičok, kterou ruští agenti použili při pokusu o vraždu bývalého dvojitého agenta Sergeje Skripala a jeho dcery v britském Salisbury roku 2018. Skripal se následně uzdravil a nyní žije s dcerou na neznámém místě.
Podobné nebezpečí hrozí také Arminu Pappergerovi, řediteli německého zbrojního gigantu Rheinmetall. Americké a německé zpravodajské služby už v roce 2024 odhalily ruský plán na jeho zavraždění. Papperger proto využívá mimořádně přísná bezpečnostní opatření a rozsáhlou osobní ochranu.
Riziko se však netýká pouze velkých koncernů. Německá civilní kontrarozvědka BfV varovala také menší zbrojní firmy a technologické start-upy, především výrobce dronů a jejich součástek. Klíčovým zaměstnancům doporučila najmout soukromé ochranky a výrazně omezit bezpečnostní rizika.
Pro menší společnosti však taková opatření představují značnou finanční zátěž. Na rozdíl od velkých zbrojovek často nemají prostředky na nepřetržitou osobní ochranu ani specializované bezpečnostní týmy.
Šéf rozvědky rovněž varuje, že ruské služby stále častěji do útoků či sabotáží zapojují také organizovaný zločin a mění způsob provádění operací. Moskva se nespoléhá pouze na vlastní agenty, ale využívá také najaté prostředníky.
Významnou roli v těchto aktivitách podle evropských rozvědek hraje ruská vojenská zpravodajská služba GRU. Ta využívá kriminální skupiny, přeshraniční sítě spolupracovníků i jednotlivce, které verbuje na internetu, například prostřednictvím Telegramu.
Jednotlivé úkoly přitom rozděluje mezi různé skupiny. Jedna například sleduje potenciální oběť, druhá zajišťuje logistiku a další připravuje samotný útok. Takový postup pak ztěžuje bezpečnostním službám odhalení celé operace.
Podle evropských zpravodajců však Rusko nemusí atentát ani uskutečnit, aby dosáhlo svého cíle. Samotná hrozba smrti totiž může přinést výrazný psychologický efekt.
Logika je jednoduchá. Pokud šéf zbrojovky ví, že se může ocitnout na ruském seznamu k likvidaci, může začít přehodnocovat spolupráci s Ukrajinou. Strach tak může poškodit vojenskou pomoc Kyjevu bez jediného výstřelu.
Ne všechny podezřelé případy však skutečně souvisejí s ruskými tajnými službami. Letos v srpnu například švédská policie zadržela dva ruské občany, kteří tábořili poblíž rekreačního sídla Micaela Johanssona, šéfa švédské zbrojovky Saab. Ten je rovněž v hledáčku ruských služeb, jeho firma se totiž zavázala dodat na Ukrajinu 16 letounů JAS-39 Gripen v hodnotě 54 miliard korun.
Dvojice měla u sebe radiostanice a její přítomnost vyvolala bezpečnostní podezření. Po několika dnech výslechů však policie oba propustila. Přípravu atentátu ani spojení s ruskou rozvědkou neprokázala.
Další vážné varování přišlo 11. října z Polska. Tamní bezpečnostní složky získaly informace o možném atentátu na premiéra Donalda Tuska a ministra obrany Władysława Kosiniaka-Kamysze. Policie následně zadržela muže podezřelého z plánování útoku. Případnou souvislost s Ruskem však úřady zatím nepotvrdily.
Evropské zpravodajské služby upozorňují, že ruské operace se mohou rozšířit i mimo zbrojní průmysl. Potenciálními cíli jsou také zaměstnanci energetických společností a provozovatelů kritické infrastruktury.

Buďte v obraze dřív, než začne den. Každé ráno vám pošleme nejdůležitější zprávy a původní články, které stojí za přečtení.

Na co se podívat, co poslouchat a do čeho se začíst? Každý čtvrtek o všem, co stojí za pozornost v české i světové kultuře.



Evropu budou při jednáních o Ukrajině zastupovat Francie, Německo, Itálie, Polsko, Spojené království a představitelé unijních institucí, uvedl v pátek podle agentury Reuters na závěr neformální summitu v Dublinu předseda Evropské rady Costa. Tématem summitu měla být umělá inteligence, avšak debata se rychle stočila k Ukrajině a zejména k otázce evropského zástupce pro mírové rozhovory s Ruskem.



Na zhruba 70 místech po celém Německu se v pátek konaly klimatické demonstrace organizace Fridays for Future (Pátky pro budoucnost). Dohromady se jich zúčastnilo několik desítek tisíc lidí, píše agentura DPA. Demonstrace byly svolány při příležitosti konference OSN o změně klimatu (COP), kterou v těchto dnech pořádá Turecko.



Hokejisté Pardubic v utkání 18. kola extraligy vyhráli nad Brnem 6:2, vybojovali třetí vítězství za sebou a udrželi šestibodový odstup za vedoucím Třincem. O druhé výhře nad Kometou v tomto ročníku rozhodl obhájce titulu definitivně až ve třetí třetině, Východočeši ji vyhráli 3:0. Dva góly a asistenci zaznamenal v dresu vítězů obránce Jan Košťálek.



Před hotelem Step v Malletově ulici v Praze 9 - Vysočanech v pátek večer demonstrovalo několik stovek lidí, kteří vyjadřovali nesouhlas s příjezdem zástupců krajně pravicových stran ze střední Evropy.



Rusko mohlo při obraně před ukrajinskými drony přijít o tři vrtulníky v hodnotě přibližně jedné miliardy korun. Podle ruských proválečných kanálů zahynulo při incidentu z 11. listopadu sedm členů posádek. Mezi údajně zničenými stroji jsou i moderní bitevní vrtulníky Ka-52 Aligátor. Příčinou pravděpodobně byla palba z vlastní protivzdušné obrany.