Rusko u hranic s Ukrajinou spustilo velkou strategickou hru. A požene ji do krajnosti

Jan Gazdík Jan Gazdík
19. 4. 2021 13:38
Rusko svými vojenskými manévry u hranic s Ukrajinou znepokojuje Kyjev i NATO. Bezpečnostní expert Lukáš Dyčka v rozhovoru odhaduje, co Moskva touto demonstrací síly sleduje. "Rusové poženou konflikt na východě Ukrajiny až do samé krajnosti a pak budou pečlivě sledovat reakce prezidenta USA Joea Bidena, NATO, ale i Kyjeva," říká odborník z estonské Baltic Defence Gollege.
Manévry ruských vojáků ve Voroněžské oblasti u hranic s Ukrajinou (9. dubna) | Video: Associated Press

Na estonské Baltic Defence College, kde přednášíte, studují i ukrajinští důstojníci. Jak oni hodnotí až extrémně vypjaté vztahy Kyjeva s Ruskem, které u hranic shromažďuje početné elitní jednotky?

Zdejší ukrajinští posluchači - převážně majoři, podplukovníci a plukovníci, tedy vyšší důstojníci - mají velmi autentické zkušenosti přímo z bojového konfliktu na východě Ukrajiny. Jejich postoje jsou tedy hodně emotivní, což pochopitelně ovlivňuje jejich hodnocení nynějšího chování Ruska. Považují ho za velkou hrozbu. Nicméně fakt, že soustřeďování jednotek ruské armády probíhá dost viditelně, vnímají spíše jako málo vídanou demonstraci síly než přípravu na útok.

Ale ještě k těm jejich emocím: ukrajinští důstojníci, kteří na Baltic Defence College studují, si ještě pamatují, co nastane, když se ta hrozba přece jen vyplní. Většina z nich přišla v konfliktu na východě Ukrajiny o kamarády, kolegy či příbuzné. Pokud tedy napětí na východě jejich vlasti opět graduje, převládají v jejich postojích silné emoce nad realistickým výkladem, který bych od nich za jiných okolností očekával.

Podobné pocity mají ale i své výhody. Ukrajinští důstojníci jsou i s jejich přispěním mimořádně motivováni bránit svou zemi.

Onou nepřehlédnutelnou demonstrací ruské síly narážíte na překvapivou a bleskovou anexi Krymu na jaře 2014, jejíž přípravy tehdy Západ v podstatě ani nezaznamenal, podcenil je, a proto byl i šokován?

Přesně tak.

Právě proto mě zajímá, jaké mocensko-vojenské hry na východních hranicích Ukrajiny jsme podle vás vlastně svědky? Ukrajinský bezpečnostní analytik Mychajlo Samus v rozhovoru pro Aktuálně.cz například tvrdí, že ruský prezident Vladimir Putin těmito manévry testuje reakce Ukrajiny i ve světě. A zejména nového prezidenta USA Joea Bidena.

To je velmi realistický komentář. O testy schopností bezpochyby jde. Nikdo ale na druhé straně neví, jak velkou roli sehrávají při této eskalaci samotní Ukrajinci. Rusové házejí vinu na Ukrajince a že tudíž oni jen zákonitě reagují na útoky. No a Ukrajinci prohlašují přesný opak. Domnívám se proto, že stoprocentní pravdu nemá ani jedna strana.

Vysvětlíte to?

Je dobré vnímat, jak velký zájem mají Ukrajinci na tom, aby poměry na východě jejich země byly pro svět viditelné. Například i kvůli tomu, že se navíc blíží summit NATO. Do prezidentské funkce nastoupil Joe Biden a Ukrajinci si logicky potřebují otestovat, nakolik jsou pro Spojené státy důležití.

No a pro Rusy pak platí tatáž logika: potřebují vědět, jak moc se Američané za Ukrajince teď postaví. Jak moc je NATO ochotné Ukrajinu podpořit. Rusové to podle mne poženou až do krajnosti, kam až to půjde, a pak budou pečlivě sledovat reakce. Vyzkouší si zkrátka, jak to může v podobných kritických situacích fungovat. V tom s Mychajlem Samusem naprosto souhlasím.

Válka slov

Jen připomínám, že do řešení vyhrocené situace na východě Ukrajiny se zapojil i předseda amerického sboru náčelníků štábů Mark Milley, který si telefonoval jak s náčelníkem ruského generálního štábu Valerijem Gerasimovem, tak i s jeho ukrajinským protějškem Ruslanem Chomčakem. To už je ale snad hra či testování na samém ostří nože.

Asi ano. Je to ale pořád hra, třebaže to možná není přesné slovo. Znovu říkám: Rusové se do ní pouštějí proto, že znají sice hlavní figury nové americké administrativy, neví ale, jak budou reagovat ve svých vládních pozicích na kritické situace.

Tím, že Rusové tuto hru rozehrávají, tak do ní vtahují i protivníka. Nutí ho mluvit. A protože válku nikdo nechce, protivník zvedne telefon a opravdu se baví s hlavou Kremlu. Prezident Vladimir Putin tím získá publicitu a zároveň Rusům ukážete, že žijí v silné zemi, kterou někdo poslouchá a mluví s ní. Zároveň si s protivníkem můžete promluvit bez prostředníků a ideologických zábran.

Co myslíte, že dělají Severokorejci? Eskalují situaci v regionu, hrozí raketovým útokem či nukleárním testem, sem tam nějakou raketu i vystřelí. A dělají to proto, aby přitáhli Američany k jednacímu stolu. Přesně to samé dělají teď Rusové na Ukrajině - jen jinými prostředky. Do své hry nás tedy už dávno vtáhli.

Zatím jde nicméně podle všeho především jen o válku slov, čímž neignoruji několik desítek padlých vojáků na obou stranách. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg v reakci na tyto ruské manévry u hranic s Ukrajinou ostatně říká, že "Moskva nebude rozhodovat, kam se Kyjev přidá". Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov pak kontruje, že je přece věcí Ruska, kde na jeho území cvičí vojáci. Je to tedy opravdu jen věcí Ruska?

Rusové opravdu hrají na to, že právem každého suverénního státu je rozmístit vojáky všude tam, kde uzná za vhodné. Legálně tedy podle nich nedělají nic špatného. Jak už jsem ale řekl, spustili strategickou silovou hru, kterou s nimi musíme hrát. Na té pomyslné šachovnici táhli pěšcem jako "bílí" první, takže my je jako ti "černí" doháníme.

Armádní elita na hranicích

O struktuře ruských vojsk, která se soustředila na hranicích s Ukrajinou, nejsou zatím příliš detailní informace. Z některých záběrů je nicméně zjevné, že se tam například rozmísťují velmi výkonné mobilní protiletecké a protiraketové systémy S-300 a možná i S-400. O čem podle vás svědčí nasazení právě těchto špičkových systémů?

Právě tyto nepřehlédnutelné raketové systémy v blízkosti hranic s Ukrajinou dávají najevo, že ruská vojska tam jsou. Pokud tedy Rusové chtěli vyslat nějakou zprávu, tak to právě tímhle krokem udělali velmi dobře.

Ale i z dalších záběrů je jasné, že ruská armáda prošla v uplynulých letech velkými změnami. Dávno už nejde o mužiky v dlouhých plstěných kabátech, nýbrž o vojáky, kteří se vybavením a podle všeho i výcvikem v ničem neodlišují od západních armád. Anebo jde jen o můj dojem?

Velká část ruské armády je složená z branců, kteří nemusejí svou povinnou a nepříliš kvalitní službu zrovna milovat. Pak je tu ale její druhá elitní část, která netrpí nouzí a dostává většinu prostředků. Rusko právě tuto velmi kvalitní elitu používá jako síly rychlé reakce. 

Stejné je to ovšem i na Ukrajině. Armáda je obrovská, ale její mnohem menší jádro má vysokou kvalitu. Shrnuto: v silových a svým způsobem informačních hrách, o nichž hovoříme, jsou ukazovány právě tyto vyspělé a vycvičené jednotky.

Ukrajinská armáda už není k smíchu

Ptám se i proto, že v době nejprudších bojů o Doněck či Luhansk před sedmi lety připomínala ukrajinská armáda vybavením i výcvikem dobu druhé světové války, a to ještě v tom lepším případě. Nefunkční technika, včetně té trofejní z druhé světové války, nevycvičení a zmatení nováčci, nefungující spojení, ale i zásobování proviantem. Tohle se tedy i podle vašich ukrajinských posluchačů už změnilo?

Příhodná vzpomínka. I proruští povstalci tehdy sundávali tanky z pomníků, které ovšem nestřílely a maximálně pouze jezdily. Bylo to prostě něco, co pouze na efekt jezdilo a vypadalo jako tank.

A když už o tom mluvíme, tak nejenom v českých médiích zaznamenávám jakousi povýšenost v hodnocení ukrajinské armády. Často se ten pohled zjednodušuje pouze na techniku, jakou Ukrajinci používají. I česká armáda, pobaltské republiky či některé armády NATO mají ve výzbroji relativně zastaralou techniku, a přesto jde o moderní sbory.

Jinými slovy: pokud nemáte ve výzbroji zrovna šrot, tak z vás zastaralá technika nedělá ještě zastaralou armádu. Tu moderní z vás naopak tvoří postupy či principy velení a řízení jednotek. A právě tohle se Ukrajinci - nemluvě už o Rusech - naučili ve vzájemném konfliktu velice dobře.

Cenné zkušenosti z vedení konvenční války mají proto dnes v Evropě jen Ukrajinci a Rusové. A troufám si říci, že těmito zkušenostmi přesahují všechny armády NATO. Jistě, Američané bojovali v Iráku či Afghánistánu. S výjimkou první války v Zálivu však nešlo a nejde o konvenční konflikt. A právě těmito zkušenostmi z vedení konvenční války, kdy na sebe střílí tanky a nasazeno je i dělostřelectvo, se ukrajinští vojáci a proruští povstalci, které Kreml podporuje, odlišují od ostatních.

Motivace bojovat a bránit Ukrajinu dosáhla extrému

Jak se tedy změnila od roku 2014 ukrajinská armáda?

Ukrajinci mají dlouhodobě problém s velkou emigrací. Velké spousty lidí ze země zmizely - hlavně ti mladí. Ať již studenti, vědci či dělníci. A muži kolem třiceti let, které by armáda potřebovala, se na Ukrajinu již vracet nechtějí. Stát a potažmo armáda tím hodně trpí.

Lidé, kteří na druhé straně v armádě už slouží a zažili zmíněný emocionální šok války s Ruskem, jsou mimořádně motivovaní. Až do extrému. S Ruskem nejsou ochotni a možná ani schopni se bavit. Pro obranu Ukrajiny udělají cokoliv - tedy i obětují své životy. Tohle je něco, co v Evropě už dávno neznáme.

Když se dnes na ukrajinské vojáky podíváte, tak se i na jejich polních uniformách odrážejí bojové zkušenosti. Nejen pro kvalitnější materiál, ale i kvůli rozmístění kapes či jiných detailů, které jsou ovlivněny bojovými zkušenostmi. Alianční důstojníky pak často převyšují ze stejného důvodu: teorii vždy okamžitě aplikují do praxe - zda to v boji může, či nemůže fungovat.

Nebude podle mě trvat dlouho, kdy se státy NATO začnou učit od Ukrajinců. Zatím si stále myslíme, že je máme učit my. Jak už jsem ale zmínil, oni vládnou zkušenostmi, které my nemáme, a zatím je od nich neumíme čerpat. A začíná to třeba u těch uniforem, které je třeba šít tak, aby po zásahu tanku či jiného obrněnce ihned na vojácích nevzplály. Anebo zkušenostmi, jak efektivně léčit popáleniny z hořícího tanku či jiná zranění… tímhle vším si ukrajinští vojáci v konvenčním konfliktu s Ruskem prošli. Tohle zkrátka už není asymetrická, a proto dost netypická válka jako třeba v Afghánistánu.

Měli bychom se proto zbavit zkresleného civilizačního pohledu jakési nadřazenosti, že jde jen o zanedbané, zastaralé a zoufalé Ukrajince, kterým musíme pomoci. U speciálních či pozemních sil to třeba už dávno není pravda. Oni by naopak mohli dokonce pomoci nám.

Už se proto nebude opakovat situace, kdy při okupaci Krymu přeběhli k Rusům skoro všichni ukrajinští vojáci včetně velitele námořnictva. I tohle je ta změna, na kterou se ptáte.

Úvahy o vstupu Ukrajiny do NATO versus realita

Nakolik jsou - s přihlédnutím k řečenému - reálné úvahy o vstupu Ukrajiny do NATO?

Ta cesta bude pro Ukrajinu ještě hodně dlouhá. A platí to i pro Gruzínce, kteří mají před Ukrajinci asi tak o šest let náskok. Rovněž oni se v roce 2008 střetli s Ruskem.

Problém je v tom, že máte-li být přijat do NATO, musíte alianci něco nabídnout. I takoví Černohorci, kteří vstoupili nedávno a kteří mají necelé dva tisíce vojáků a tři generály, nenabízí, pokud jde o schopnosti armády, nic, ale jejich země má velmi důležitou geografickou polohu. Ukrajinská nabídka není pak v tomto ohledu nic moc extra.

Pokud by ale Ukrajina byla přijata do NATO, musela by aliance Ukrajince okamžitě bránit. Pro ni by to tedy nic nepřineslo, ale dávat by musela opravdu strašně moc, jakkoliv to zní "účetnicky" dost nepěkně.

Přesto je ale pro nás důležité, abychom drželi Ukrajinu takříkajíc "na orbitě". Abychom ji morálně, verbálně, materiální vojenskou pomocí, ale třeba i školením vojáků podporovali. Tím to ale bude také na hodně dlouho končit.

Přesně to popsal Samuel Huntington ve své práci Střet civilizací. Ukrajina a Turecko podle něj nechtějí sice na Východ, ale na Západ je nikdo nevezme. Takže budou podle Huntingtona na této hranici tak dlouho lavírovat, až se něco stane. A co se stalo a děje se s Tureckem, vidíme už dnes.

A nejsou tedy úvahy o rozšiřování NATO až kamsi za Krym přece jen příliš riskantní? Jak jinak než nepřátelsky je má vnímat mentalita většiny Rusů? Jakkoliv Kyjev, a ne Moskva, má samozřejmě rozhodovat o směřování Ukrajiny. 

Nejde jen o složitou "hru" mezi Kyjevem a Moskvou, ale také mezi Ukrajinou a státy NATO. Pro Čechy, Poláky či národy pobaltských zemí je z mnoha důvodů důležité Ukrajinu podporovat. Nicméně od Ruska vzdálenějším aliančním zemím, jako je třeba Francie či Velká Británie z této podpory Ukrajiny či Gruzie z čistě pragmatického hlediska neplyne žádný benefit, jakkoliv je to smutné.

Jak vnímají harašení zbraněmi na ukrajinsko-ruském pomezí vaši estonští kolegové v Baltic Defence College?

I pobaltské země mají za sebou sovětskou zkušenost. Zajímavé je, že důstojníci z Estonska, Litvy či Lotyšska hovoří s ukrajinskými kolegy rusky. Mají k sobě i kvůli společně prožité minulosti emocionálně či kulturně dost blízko. Nemají nejen sdílenou historii, ale nyní i sdíleného nepřítele. Pobaltské státy vnímají proto vyhrocené vztahy mezi Ukrajinou a Ruskem logicky dost senzitivně. I zde sehrává velkou roli již zmíněná citová vazba, emoce.

Neví se například, že litevské speciální síly se podílejí na výcviku ukrajinských jednotek. Pro obě strany je to cenná zkušenost i proto, že armády pobaltských zemí se během patnácti let změnily z konzumentů bezpečnostních garancí NATO, kdy je aliance jen chránila, v její ambasadory vůči Ukrajině či Gruzii.

Pro ukrajinské vojáky, kteří vidí, kam to jejich přátelé z pobaltských republik dotáhli, třebaže na tom byli před třiceti lety v dobách Sovětského svazu stejně jako oni, jde o obrovskou inspiraci.

Video: Ukrajina je memento. Se vším všudy připomíná náš bývalý socialismus, říkal Dobrovský

To, co se prohnalo Ukrajinou, si neumíme představit. Je to memento: podívejte se na to, ať nikdo netvrdí, že to bylo bezvadné, říká fotograf. | Video: Daniela Drtinová
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 5 hodinami

Hoffenheim smetl Kolín pěti góly, ale zranil se Kadeřábek

Fotbalisté Hoffenheimu v dnešní předehrávce osmého kola německé ligy rozstříleli 5:0 Kolín nad Rýnem. V dresu vítězů kvůli zranění zápas nedohrál český obránce Pavel Kadeřábek.

Devětadvacetiletý reprezentant nejprve rozjel akci, po které v 31. minutě Ihlas Bebou otevřel skóre, vzápětí ale musel střídat. Kadeřábek fauloval Kingsleyho Ehizibuea, jenž mu nepříjemně spadl na pravou nohu.

Bebou poté ve 49. minutě přidal druhý zásah a na 3:0 zvýšil o dvě minuty později Christoph Baumgartner. V závěru debakl dokonali Dennis Geiger a Stefan Posch. Hoffenheim se díky výhře posunul na osmé místo, Kolín je sedmý.

Německá fotbalová liga - 8. kolo:

Hoffenheim - Kolín nad Rýnem 5:0 (31. a 49. Bebou, 51. Baumgartner, 74. Geiger, 87. Posch).

Tabulka:

1. Bayern Mnichov 7 5 1 1 24:7 16
2. Leverkusen 7 5 1 1 20:7 16
3. Dortmund 7 5 0 2 19:13 15
4. Freiburg 7 4 3 0 11:5 15
5. Wolfsburg 7 4 1 2 9:8 13
6. Union Berlín 7 3 3 1 10:9 12
7. Kolín nad Rýnem 8 3 3 2 13:14 12
8. Hoffenheim 8 3 2 3 17:11 11
9. Lipsko 7 3 1 3 15:7 10
10. Mohuč 7 3 1 3 7:5 10
11. Mönchengladbach 7 3 1 3 9:10 10
12. Stuttgart 7 2 2 3 12:13 8
13. Eintracht Frankfurt 7 1 5 1 8:10 8
14. Hertha Berlín 7 2 0 5 8:20 6
15. Augsburg 7 1 2 4 3:13 5
16. Bielefeld 7 0 4 3 3:10 4
17. Bochum 7 1 1 5 4:16 4
18. Fürth 7 0 1 6 5:19 1
Aktualizováno před 5 hodinami

Další dodavatel energií končí. Po Bohemia Energy oznámili konec i A-PLUS a Kolibřík

Po Bohemia Energy končí v Česku s dodávkami elektřiny a plynu další dodavatelé. V pátek konec dodávek elektřiny a plynu oznámil Kolibřík energie s 28 000 klienty, ve čtvrtek se rozhodla ukončit dodávky plynu firma A-PLUS Energie se 150 odběrnými místy. Vyplývá to z oznámení společností a informací na webu Operátora trhu s elektřinou (OTE). Kolibřík energie dnes oznámila pozbytí možnosti dodávat elektřinu a plyn od úterý 19. října. Dodávky plynu od společnosti A-PLUS se zastaví od pátku 22. října. Zákazníci firem bez energií nezůstanou, dodávky jim zajistí takzvaný dodavatel poslední instance.

Kolibřík energie jako důvod ukončení činnosti uvedla stávající energetickou krizi v Evropě, kterou symbolizuje raketový růst cen. Krize je pro firmu extrémně složitá. "Kolibřík energie byl založen coby komunitní projekt, který preferuje společenskou odpovědnost nad ziskem. Za stávající situace na energetických trzích nejsme schopni zajistit dodávky elektřiny a plynu za sjednaných podmínek," uvedla firma ne webu.

Ve středu oznámila rozhodnutí o ukončení dodávek plynu a elektřiny zákazníkům skupina Bohemia Energy, která je největším uskupením alternativních dodavatelů energií v Česku se zhruba 900 000 odběrných míst.

Zdroj: Ekonomika
Aktualizováno před 7 hodinami

V Libanonu zatkli v souvislosti se čtvrteční střelbou v Bejrútu 19 lidí

V Libanonu pozatýkali v souvislosti se čtvrteční střelbou v Bejrútu 19 lidí. Informovala o tom v pátek tamní média. Čtvrteční násilí si vyžádalo životy sedmi lidí a desítky zraněných. Dnes se v zemi neotevřely školy, banky ani vládní budovy, držel se smutek a konaly se pohřby obětí.

V části hlavního města, které ve čtvrtek připomínalo válečnou zónu, na bezpečnost dohlíželi vojáci.

Násilnosti v Bejrútu propukly ve čtvrtek při protestu svolaném šíitskými hnutími Hizballáh a Amal, která požadují odvolání soudce Tárika Bitára, jenž vyšetřuje loňskou ničivou explozi v bejrútském přístavu. Výbuch téměř tří tisíc tun špatně uskladněného dusičnanu amonného zabil přes 200 lidí a více než 6000 dalších zranil. Mnozí Libanonci explozi považují za další důsledek nedbalosti a korupce mezi vysokými politiky. Hizballáh a Amal soudce Bitára viní z podjatosti.

Mnozí z účastníků čtvrtečního protestu byli ozbrojeni. Kdo začal střílet, není jasné. Konfrontace nicméně vyústila v několik hodin trvající přestřelky v místě, které bylo za občanské války v letech 1975 až 1990 frontovou linií oddělující muslimské a křesťanské části Bejrútu. Čtvrteční události mnohým konflikt připomněly a představují další ránu pro zemi, která se již několik let potýká s devastující ekonomickou krizí provázenou hyperinflací, rostoucí chudobou a nezaměstnaností i častými výpadky proudu.

Zdroj: ČTK
před 7 hodinami

Do Maďarska dorazilo 50 českých policistů, kteří budou pomáhat hlídat hranice

Do Budapešti v pátek dorazilo 50 českých policistů, kteří mají pomáhat s ochranou vnější hranice schengenského prostoru na maďarsko-srbské hranici. Informovala o tom tisková agentura MTI. Česká policie na Twitteru upřesnila, že kontingent bude dva měsíce působit v okolí města Szeged.

"Čeští policisté naposledy pomáhali s ostrahou hranice v Maďarsku před šesti lety," poznamenala česká policie na svém twitterovém účtu.

Současné nasazení padesáti českých policistů v Maďarsku schválila na konci září vláda. O možnosti personální pomoci v podobě vojáků či policistů hovořil premiér Andrej Babiš při nedávné návštěvě Maďarska, krátce před českými parlamentními volbami. Náklady na misi činí zhruba 50 milionů korun.

Zástupce maďarského policejního šéfa Zoltán János Kuczik dnes při uvítání českých policistů mluvil o rostoucím migračním tlaku, který označil za "vážnou hrozbu pro Evropu."

Zdroj: ČTK
před 7 hodinami

Tělo oběti z německých povodní se našlo v 300 kilometrů vzdáleném nizozemském Rotterdamu

Tělo ženy pohřešované po dramatických záplavách, které zasáhly západ Německa v červenci, bylo nyní nalezeno až v nizozemském přístavním městě Rotterdam, více než 300 kilometrů po proudu řek Ahr a Rýn. Informovala o tom dnes německá policie.

Tělo se našlo už před několika týdny, řekl agentuře AFP policejní mluvčí. Identifikaci oběti podle něj umožnila analýza DNA. Oběť patrně strhla rozvodněná řeka Ahr, která je přítokem Rýna. Jeho proud tělo pravděpodobně donesl až do ústí veletoku do Severního moře v Rotterdamu, který je největším evropským přístavem.

Záplavy v německých spolkových zemích Porýní-Falc a Severní Porýní-Vestfálsko si vyžádaly 182 mrtvých. Dva lidé jsou nadále nezvěstní.

Zdroj: ČTK
Další zprávy