Ruský parlament může uznat okupaci ČSSR jako oprávněnou pomoc. Petříček je znepokojen

Simona Fendrychová Simona Fendrychová
3. 6. 2019 14:08
Sovětští vojáci, kteří se v srpnu 1968 účastnili invaze do Československa, by mohli být uznáni jako váleční veteráni. Počítá s tím návrh zákona, jenž ruskému parlamentu k projednání předložila tamní komunistická strana.
Srpen 1968, Praha
Srpen 1968, Praha | Foto: ČTK

Ruským komunistickým poslancům jde o to, aby vojáci okupující tehdejší Československo měli stejná privilegia jako vojáci z ostatních zahraničních misí nebo například druhé světové války. V praxi to znamená sociální výhody a hlavně více peněz od státu k důchodu.

Problém je v tom, jak je návrh zákona formulován. Rusko by jeho přijetím de facto legitimizovalo vpád vojsk Varšavské smlouvy do tehdejší ČSSR, protože text návrhu označuje okupaci za zákonnou akci. Sovětská armáda podle něj vstoupila na československé území v souladu s právem a okupace byla ve skutečnosti vojenská pomoc proti kontrarevoluci.

Za návrhem zákona stojí komunistický poslanec Jurij Petrovič Sinělščikov a samotný účastník Operace Dunaj, jak zněl krycí název pro vpád vojsk. Minulý čtvrtek vedl jednání, kterého se zúčastnili zástupci i ostatních parlamentních frakcí a také asi 40 veteránů. Na něm se přítomní poslanci shodli návrh zákona předat do parlamentu.

Podle Sinělščikova tehdejší sovětští vojáci "jednali zákonně a byli to svědomití bojovníci, kteří upřímně sloužili své vlasti a zájmům zemí Varšavské smlouvy," cituje z návrhu zákona server Forum24.

Není to poprvé, podobný zákon se snažila Komunistická strana Ruské federace prosadit už před třemi lety. Tehdy použili poslanci stejný argument. Ruská duma ale návrh nepodpořila. Ministerstvo obrany to odůvodnilo tím, že v Československu neprobíhaly žádné boje, a vojáci si tudíž status veteránů nezaslouží.

Česko je znepokojené

České ministerstvo zahraničí návrh zákona znepokojilo. Úřad napsal, že problematické jsou důvody, kterými návrh zákona argumentuje. Ruské poslance tak nepřímo vyzývá k tomu, aby takové znění zákona nepodpořili.

"Ministerstvo zahraničních věcí na jedné straně respektuje, že otázky sociální politiky jsou vnitřní záležitostí každé země, na straně druhé je však vážně znepokojeno odůvodněním návrhu novely zákona," uvádí v oficiálním prohlášení s tím, že by tento zákon mohl zpochybnit smlouvu o vzájemných přátelských vztazích, kterou Rusko a Česko podepsaly v roce 1993.

Stanovisko na Twitteru potvrdil i ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD), který zdůraznil, že ČSSR bylo okupováno v rozporu s mezinárodním právem.

Prezident Miloš Zeman se k návrhu zákona vyjádřil prostřednictvím svého mluvčího Jiřího Ovčáčka. "Pokud by Státní duma skutečně zákonem uznala okupaci ČSSR za oprávněnou, bylo by to více než znepokojivé," odpověděl deníku Aktuálně.cz.

Slováci se budou ptát v Moskvě

Stejně jako tomu bylo před třemi lety, ani tentokrát není pravděpodobné, že by zákon, který by mohl vyvolat velkou nevoli v Česku i na Slovensku, prošel. Je o tom přesvědčené i slovenské ministerstvo zahraničí. "Podle našich informací jde o opakovanou iniciativu z dílny opoziční Komunistické strany Ruské federace, která doposud nikdy neměla adekvátní podporu pro svůj návrh. Všechno nasvědčuje tomu, že stejně to dopadne i v tomto případě," řekl pro slovenský deník SME mluvčí slovenského ministerstva zahraničí Boris Gandel.

K návrhu zákona se vyjádřil i slovenský ministr zahraničí Miroslav Lajčák, který se koncem týdne chystá na služební cestu do Moskvy. Podle listu SME je připravený otázku o znění návrhu zákona otevřít.

Stejně tak i premiér Peter Pellegrini, který se v Moskvě sejde i s prezidentem Vladimirem Putinem. "Vojenská invaze a následná dvacetiletá okupace bývalého Československa byla hrubým porušením mezinárodního práva. Od tohoto nezákonného aktu se v minulosti postupně distancovali sovětští i ruští představitelé," uvedla v oficiálním prohlášení slovenská vláda.

Rusko oficiálně zastává názor, že srpnová invaze byla chybou a porušením mezinárodních dohod a prezident Vladimir Putin se za obsazení Československa už několikrát omluvil.

Na současném návrhu ruských komunistů jsou problematické argumenty, které invazi do ČSSR ospravedlňují. Například na Ukrajině mají status veteránů všichni bývalí účastníci zahraničních bojů tehdejšího SSSR, včetně těch, kteří se zapojili do okupace Československa v roce 1968. Pobírají sociální benefity podobně jako například účastníci války v Afghánistánu z let 1978 a 1989. Rozdíl je v tom, že ukrajinský zákon nijak nehodnotí, zda tyto zásahy byly oprávněné, nebo ne.

Projděte si velký speciál Aktuálně.cz o okupaci z roku 1968

 

Právě se děje

před 7 hodinami

WADA opět suspendovala moskevskou antidopingovou laboratoř

Světová antidopingová agentura WADA odebrala moskevské laboratoři oprávnění, které jí umožňovalo provádět analýzy krevních vzorků pro biologické pasy sportovců. K předběžnému opatření organizace sáhla měsíc a půl poté, co Rusko potrestala čtyřletým zákazem účasti na vrcholných sportovních akcích kvůli manipulaci s daty z moskevské laboratoře.

Zařízení v ruské metropoli bylo suspendováno už v roce 2015, kdy se poprvé objevilo podezření z krytí dopingu domácích sportovců. Oprávnění provádět analýzy krevních vzorků Moskva získala částečně zpět v roce 2016. Nyní může laboratoř dokončit prověrku vzorků, které už obdržela, nové ale musí být poslány do jiných zařízení.

WADA 9. prosince rozhodla, že příští čtyři roky nesmí Rusko na olympijských a paralympijských hrách ani světových šampionátech vystupovat pod svou vlajkou a se svou hymnou. Na vrcholných akcích včetně OH 2020 v Tokiu a ZOH 2022 v Pekingu by se mohli jako neutrální sportovci představit jen ti závodníci, kteří prokazatelně nemají se systematickým dopingem v zemi nic společného. Rusko se proti trestu odvolalo k mezinárodní arbitráži CAS.

před 7 hodinami

Koulař Staněk předvedl v Nehvizdech světový výkon roku

Koulař Tomáš Staněk se po halovém mítinku Hvězdy v Nehvizdech ujal vedení v letošních světových tabulkách výkonem 21,23 metru. Český rekordman se za hranici 21 metrů dostal třikrát z pěti zdařených pokusů, jeho nejslabší vrh měřil 20,57, čímž hned v první sérii předčil své sezonní maximum ze sobotního zahajovacího startu v Jablonci nad Nisou (20,06).

Staněk jako druhý koulař v začínající sezoně překonal 21 metrů, tabulky dosud vedl Srb Asmir Kolašinac výkonem 21,06. I další dva Staňkovy pokusy by na Kolašinace stačily. Už ve druhé sérii předvedl rekord mítinku 21,09, v páté se zlepšil na 21,22. Nejdelším pokusem soutěž zakončil, druhé místo obsadil Polák Jakub Szyszkowski výkonem 20,31.

Staněk přesto nebyl úplně nadšený. "Všechny pokusy byly v konci takový, že jsem vystrčil zadek a sklonil hlavu, takže nenabraly ten správnej kopec. A to dělá trošku tu stopu dolů, škoda, ale série výborná," řekl přece jen spokojený Staněk ve videopřenosu z mítinku. "V Jablonci jsem byl dost opatrnej, protože jsme lehce změnili techniku a furt se na tom pracuje. Ale konečně je tam energie, jak se nebojím a pustím to tam, a na tomhle se dá stavět," dodal svěřenec Petra Stehlíka.

Další zprávy