Ruský Gazprom zastavuje dodávky plynu na Ukrajinu. Země vyhlásila krizový plán, školy ukončují výuku

Zahraničí ČTK Zahraničí, ČTK
Aktualizováno 2. 3. 2018 18:29
Ukrajinská vláda v reakci na rozhodnutí Gazpromu vyhlásila pětidenní krizový plán, elektrárny přecházejí z plynu na mazut, podniky mají zvážit rozsah výroby a školy zastavují výuku.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Moskva/Kyjev - Ruská společnost Gazprom oznámila, že okamžitě "zahajuje proceduru výpovědi" smlouvy s ukrajinskou firmou Naftogaz o dodávkách a tranzitu zemního plynu.

Ruský plynárenský gigant podle agentury TASS zdůvodnil své rozhodnutí středečním verdiktem stockholmské arbitráže, který Gazpromu nařídil zaplatit Naftogazu 2,56 miliardy dolarů (53 miliard korun) za tranzit plynu

"Stockholmská arbitráž používá dvojí standard. Její rozhodnutí poškodilo naše zájmy. Odmítáme, aby ekonomické problémy Ukrajiny byly řešeny na náš účet," prohlásil šéf Gazpromu Alexej Miller.

Podle ukrajinského prezidenta Petra Porošenka nelze kontrakty jednostranně vypovědět. 

"Kontrakt mezi Naftogazem a Gazromem nepočítá s jednostranným vypovězením," řekl Porošenko v reakci na krok Gazpromu s tím, že takto byl informován po pečlivém prostudování smlouvy. "Prohlášení Gazpromu lze vysvětlit jedině neochotou plnit své závazky z kontraktu," dodal šéf státu během porady o energetické bezpečnosti státu.

Plyn pro Česko proudí

Spor může podle Kyjeva ohrozit dodávky plynu do Evropy. Nicméně největší velkoobchodník s plynem v Česku navečer uvedl, že veškeré toky plynu, které jsou určené pro ČR, proudí přes Ukrajinu i nadále ve sjednaných objemech. Podobně jsou na tom také dodávky do západní a jižní Evropy, uvedla společnost RWE Supply & Trading CZ

Ukrajinská vláda v reakci na rozhodnutí Gazpromu vyhlásila pětidenní krizový plán, elektrárny přecházejí z plynu na mazut, podniky mají zvážit rozsah výroby a školy zastavují výuku.

Gazprom a Naftogaz se vzájemně zažalovaly v červnu 2014 u Stockholmského arbitrážního soudu, který řeší obchodní spory. Jde o jejich druhý spor, v těch předchozích soud odmítl požadavky Gazpromu vůči Naftogazu ve výši 56 miliard dolarů související s klauzulí take-or-pay.

Ta zavazuje odběratele k placení i v případě, že neodeberou plyn ve smluvně předpokládaném objemu. Soud však nařídil Naftogazu uhradit nedoplatek za dodávky Gazpromu. Po dvou arbitrážních sporech tak má Gazprom zaplatit Naftogazu 2,56 miliardy dolarů.

Obavy o dodávky plynu do EU

Ředitel Naftogazu Andrej Kobolev na zasedání Rady bezpečnosti a obrany navrhl omezit spotřebu plynu do 4. března.

Po 4. březnu se očekává oteplení a spotřeba plynu poklesne, uvedl šéf Naftogazu. Podle agentury Unian je Ukrajina dohodnutá na omezených dodávkách plynu z Polska.

Ukrajinská transportní společnost Ukrtransgaz oznámila, že rozhodnutí Gazpromu ohrožuje plynulou přepravu zemního plynu ukrajinským, ale i evropským zákazníkům. Spory mezi Kyjevem a Moskvou o cenách plynu vedly k přerušení dodávek do Evropy už dvakrát.

K zastavení dodávek plynu na Ukrajinu se vyjádřil i místopředseda Evropské komise pro energetickou unii Maroš Šefčovič. Podle komise "situace vzbuzuje obavy nejen ohledně přímých dodávek zemního plynu Ukrajině, ale zřejmě také ohledně tranzitu zemního plynu do EU".

Komise proto vyzývá všechny zúčastněné strany, aby se co nejdřív dohodly na řešení "v souladu s rozhodnutím stockholmského tribunálu". Komise je připravená jednání mezi oběma stranami zprostředkovat, jak se už úspěšně několikrát stalo v minulých letech.

Rusko a Ukrajina se už v minulosti několikrát dostaly do sporu o dodávky plynu. Hlavně o cenu, kterou má Kyjev platit. Nejhorší krize se odehrála na začátku roku 2009, kdy Gazprom na několik dní dodávky úplně přerušil. V důsledku tohoto kroku musely omezit spotřebu plynu i některé další evropské země závislé na importu z Ruska.

Gazprom omezil své dodávky do Evropy přes Ukrajinu poté, co v roce 2011 otevřel plynovod Nord Stream. Do roku 2019 chce Moskva postavit druhý plynovod Nord Stream 2, čímž by Ukrajinu mohla odstřihnout od tranzitních dodávek téměř úplně a uspokojovat poptávku evropských zákazníků přímo.

O jeho stavbu se nyní vede spor, stavbě se snaží zabránit Evropská komise a středoevropské státy v čele s Polskem. Naopak plynovod chce postavit Německo.

 

Právě se děje

Další zprávy