Od vstupu evropské úmluvy o lidských právech v platnost v roce 1953 byly k štrasburskému soudu podány skoro tři desítky mezistátních žalob. V současnosti jsou u soudu čtyři takové žaloby proti Rusku podaných Gruzií a devět podaných Ukrajinou, uvedla agentura Interfax. Posuzování žaloby jednoho státu na druhý obvykle trvá roky.
Ruská žaloba podle listu Kommersant shrnuje ruský výklad událostí, které následovaly po svržení režimu proruského ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče v únoru 2014: tedy od "násilného převratu v Kyjevě s více než stovkou obětí na životech", který "přerostl v nacionalistický teror" a válku na východě země s tisíci mrtvými civilisty. Ke klíčovým epizodám žaloba řadí podpálení Domu odborů v Oděse, kde uhořeli proruští aktivisté, a ukrajinské ostřelování a bombardování území proruských separatistů v Donbasu na východě Ukrajiny, při kterém umírali civilisté včetně dětí.
Moskva se rozhodla přičíst Kyjevu i vinu za zřícení civilního boeingu malajsijských aerolinek s téměř třemi stovkami lidí na palubě na východu Ukrajiny v červenci 2014. "Pravda nejde o obvinění z přímého útoku, i když dříve zaznívaly i podobné výhrady. V žalobě jde o to, že ukrajinské úřady neuzavřely vzdušný prostor nad oblastí bojů. Moskva také tvrdí, že Ukrajina předkládá zfalšované důkazy, aby vinu za katastrofu svalila na Rusko," napsal Kommersant. Připomněl, že na Západě převládá verze, že letoun sestřelili proruští separatisté raketou Buk, dodanou z Ruska.
Ruská diplomacie zdůraznila, že Moskva byla nucena žalobu k evropskému soudu podat, aby upozornila na porušování lidských práv na Ukrajině, které mezinárodní struktury zcela ignorují, i kvůli pokračujícímu porušování ukrajinských závazků vůči mezinárodnímu právu i vlastní ústavě.
