Vyborg - Evropská unie učinila první krok na cestě, jak se vyhnout nejistým dodávkám plynu přes území Ukrajiny. A zároveň, jak posílit svou závislost na dovozu suroviny z Ruska.
V Baltském moři byla v pátek zahájena výstavba 1200 kilometrů dlouhého plynovodu Nord Stream. V roce 2012 jím má téci do EU 55 miliard krychlových metrů plynu ročně.
Poblíž východošvédského ostrova Gotland byla z paluby lodi Castoro 6 na mořské dno umístěna první část potrubí o průměru 1220 milimetrů, které spojí ruský přístav Vyborg s terminálem v německém Greifswaldu.
Slavnostního ceremoniálu se zúčastnil ruský prezident Dmitrij Medveděv, německá kancléřka Angela Merkelová a evropský komisař pro otázky energetiky Günther Öttinger.
"Tato země spolupracuje se svými evropskými sousedy v oblasti distribuce plynu již čtyřicet let a jejich společné úsilí přetrvalo všechny zkoušky času," snažil se Medveděv zaplašit obavy EU. Dobře věděl, o čem mluví.
Závislost vzroste o polovinu
Unie v minulosti několikrát čelila přerušení dodávek z Ruska kvůli jeho sporům s Ukrajinou. Ta jako tranzitní země Moskvě za plyn ne vždy platila ve stanoveném termínu. Kreml zase plynovou kartu často používal k nevybíravému politickému nátlaku na Kyjev, když mrznoucím Ukrajincům zastavoval s úderem Nového roku kohoutky.
Evropská unie v současnosti kryje přibližně šedesát procent ze své spotřeby ve výši 520 miliard krychlových metrů ročně dovozem. Čtyřicet procent importu suroviny pochází z Ruska, třicet procent z Alžírska a 25 procent z Norska.
V roce 2030 má podíl ruského plynu na dovozu do EU představovat šedesát procent celkového objemu. Unijní závislost na dovezeném plynu by pak měla činit 80 procent.
V současnosti těží z členských zemí EU plyn Británie, Německo, Nizozemsko a Dánsko, zásoby se ale rychle ztenčují.
South Stream a Nabucco
Aby diverzifikovala své energetické zdroje, zahájila EU projekt plynovodu Nabucco, kterým má do Evropy proudit surovina z Ázerbájdžánu a Turkmenistánu cestou přes Turecko, Bulharsko a Maďarsko.
Rusko okamžitě odpovědělo výstavbou vlastní "jižní větve" s označením South Stream. Tou má od roku 2015 protékat až 63 miliard kubíků plynu ročně.Tedy asi o polovinu více, než je kapacita Nabucca.
South Stream povede z ruského černomořského přístavu Beregovaja do bulharské Varny a pak dále přes Srbsko do Maďarska a Rakouska.
Obavy ekologů
Na projektu plynovodu vedeného po dně Baltského moře se podílí ruský plynárenský koncern Gazprom, německý distributor Eon Ruhrgas a nizozemská společnost Gasunie. První ze dvou paralelních větví projektu má být hotova již koncem příštího roku.
Plynovod má stát asi sedm miliard eur, dvě třetiny jsou hrazeny z úvěrů.
Zelenou dostal letos v březnu, když padly námitky finských ekologů obávajících se, že plynovod může znečistit Baltské moře. Na jeho dně se totiž stále nachází asi 80 tisíc min pocházejích z obou světových válek a také velké množství chemikálií, které by se během kladení potrubí mohly uvolnit a dostat se na mořskou hladinu.
