Sok Kremlu ukázal, jak Rusové hází jaderný odpad do moře. Chtěl odejít do Česka, vnitro ho odmítlo

Ondřej Soukup Ondřej Soukup
28. 5. 2018 7:58
České ministerstvo vnitra odmítlo dát ruskému ekologickému aktivistovi Grigoriji Paskovi povolení k pobytu. Úředníci se odvolali na snahu "ochránit veřejný pořádek".
Ruský novinář Grigorij Pasko
Ruský novinář Grigorij Pasko | Foto: Dirk Schneider/Wikimedia Commons

Moskva/Praha - Grigorij Pasko patří mezi nejstatečnější ruské investigativní novináře. Ještě počátkem 90. let ukázal, jak se ruští námořníci zbavovali jaderných odpadů tím, že je jednoduše hodili do Japonského moře. Kvůli tomu ho vojenský soud odsoudil na tři roky vězení kvůli prozrazení utajovaných zkušeností.

O sedmnáct let později mu české ministerstvo vnitra kvůli tomu odmítlo udělit dočasný pobyt, protože nemá čistý trestní rejstřík.

"V odůvodnění se píše, že manželka a děti žijí v Rusku, tudíž tady nemám kořeny. Ale kdybych tady měl povolení k pobytu, tak bych přirozeně přestěhoval i rodinu. Jenže v tom mi ministerstvo vnitra brání," rozčiluje se Pasko.

Bývalý kapitán 2. třídy byl vojenským novinářem na Tichomořské flotile. Dostal se k materiálům, které dokazovaly, že sovětské a později i ruské námořnictvo porušovalo své vlastní směrnice a místo zužitkování radioaktivních odpadů je prostě vylévalo do moře.

Pasko se proto spojil s japonskou televizní stanicí NHK a výsledkem byl dokumentární film "Zóna zvýšené nebezpečnosti", vysílaný v roce 1994. V chaosu Ruska po rozpadu Sovětského svazu to byl jeden z mnoha materiálů odkrývajících tajemství a zločiny jeho fungování.

Tajné služby ale na Paska nezapomněly a v roce 1997 byl obviněn ze špionáže pro Japonsko a vlastizrady. Vojenský soud ho o dva roky později odsoudil k roku vězení za "zneužití služebního postavení" a následně byl propuštěn na amnestii.

Nesplňujete podmínky

Jenže po příchodu Vladimira Putina, dlouholetého důstojníka KGB, do prezidentského křesla se tajným službám vrátilo sebevědomí. Původní rozsudek byl zrušen a v prosinci 2001 byl Pasko znovu odsouzen za vlastizradu ve formě špionáže.

Amnesty International ho označila za vězně svědomí a Evropský parlament v únoru 2002 přijal rezoluci žádající Paskovo okamžité propuštění. I pod tímto tlakem by novinář podmínečně propuštěn ještě téhož roku.

Grigorij Pasko si ale nedal pokoj a stal se svého druhu ikonou ruských investigativních novinářů. Pět let přednášel novinařinu na moskevské státní univerzitě, jenže to bylo v době takzvaného tání za vlády Dmitrije Medveděva.

Když se současný prezident vrátil do původní pozice, univerzita Paska vyhodila. Začal učit investigativní novinařině nové adepty. Brzy pochopil, že jeho aktivity nejsou v Rusku vítány. Jeho semináře v ruských regionech začali s prohlídkami navštěvovat agenti FSB nebo nejrůznější prokremelští aktivisté. Někdo mu dokonce hodil dýmovnice do místností, kde školení probíhalo.

Ochrana veřejného pořádku?

Pasko proto zaregistroval svou organizaci Fond 19/29 v Česku, mimo dohled ruských orgánů - a zde také probíhala značná část jeho aktivit. Koupil si i malý byt nedaleko Prahy a požádal české ministerstvo vnitra o udělení povolení k pobytu.

Počátkem května mu odbor azylové a migrační politiky ministerstva vnitra tuto žádost zamítl s odůvodněním, že žadatel "nesplňuje podmínku trestní zachovalosti". Ministerský rada, který je pod rozhodnutím podepsán, v něm tvrdí, že důvodem je snaha "ochránit veřejný pořádek".

Česká advokátka Grigorije Paska říká, že podala odvolání kvůli tomu, že úředníci mají povinnost každý případ posuzovat individuálně a v tomto případě se spokojili s ryze formálním hodnocením. S tím souhlasí i další právníci, zabývající se azylovým a migračním právem.

Sám Pasko tvrdí, že když chtěl přiložit k dokumentům rezoluci Evropského parlamentu, bylo mu řečeno, že je to zbytečné. Po více než roce čekání se dozvěděl, že do Česka se může podívat jen na 90 dní každého půlroku jako každý turista s platným vízem.

Odbor azylové a migrační politiky ministerstva vnitra na žádost o vysvětlení nezareagoval. Úřad podobné individuální případy zpravidla striktně odmítá komentovat.

Video: Putin vyhrál volby díky propagandě, říká Votápek

Putin není hrůzovládce jako Stalin, le vyvolává psychózu o obležené mocnosti, uměle vyvolal konflikt na Ukrajině, říká Vladimír Votápek | Video: Martin Veselovský
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 4 hodinami

Policie pátrá na Nymbursku po seniorovi, který odjel do Kerska na houby. Může být v ohrožení života

Středočeská policie pátrá po osmdesátiletém muži, který dnes po poledni odjel na motokole ze Sadské na Nymbursku na houby směrem na Kersko a nevrátil se. Muž je po několika operacích srdce, trpí výpadky paměti, proto může být v ohrožení života. Policie to uvedla dnes večer na Twitteru, zveřejnila také fotografii hledaného. Lidé se s informacemi k pátrání mají obracet na linku 158.

Zdroj: ČTK
před 6 hodinami

V Namibii objevili nový kmen kulhavky a slintavky. Vyvezené maso může být zasažené, varoval ministr

V Namibii odhalili nový kmen slintavky a kulhavky. S odvoláním na namibijské ministerstvo zemědělství to dnes uvedla agentura Reuters. Virové onemocnění, které se obvykle nepřenáší na člověka, se v zemi poprvé potvrdilo v květnu. Od té doby se nakazily tisíce kusů dobytka.

„Je důležité zdůraznit, že nový sérotyp FMD O také způsobuje klinické případy u koz a ovcí, které mohou onemocnění rozšířit na další citlivá zvířata,“ uvedl v prohlášení ministr zemědělství Carl Schlettwein.

První případy onemocnění se prokázaly v květnu v oblasti Zambezi, která sousedí ze Zambií. Nemoc se mezi dobytkem šíří navzdory vysoké proočkovanosti zasažených stád, což vedlo úředníky k hlubšímu prozkoumání problému.

Schlettwein uvedl, že nová mutace byla poprvé objevena v srpnu na jihu země. Vyšetřování podle něj ukázalo, že kmen se do země dostal ze Zambie kvůli nelegálnímu převozu zvířat přes hranice. Maso vyvezené z Namibie, která ho exportuje do Číny, Evropské unie a Spojených států, může být zasažené, varoval ministr. Nákaza podle něj také negativně ovlivní nedávné dohody o vývozu, které země podepsala například s Ghanou.

Slintavka a kulhavka je vysoce infekční virové onemocnění sudokopytníků, které se na člověka většinou nepřenáší. Nákaza se může přenášet větrem nebo na automobilech či šatech lidí, kteří přijdou do styku s nakaženými zvířaty. Na území České republiky se nemoc vyskytla naposledy v roce 1975.

Zdroj: ČTK
Další zprávy