Sok Kremlu ukázal, jak Rusové hází jaderný odpad do moře. Chtěl odejít do Česka, vnitro ho odmítlo

Ondřej Soukup Ondřej Soukup
28. 5. 2018 7:58
České ministerstvo vnitra odmítlo dát ruskému ekologickému aktivistovi Grigoriji Paskovi povolení k pobytu. Úředníci se odvolali na snahu "ochránit veřejný pořádek".
Ruský novinář Grigorij Pasko
Ruský novinář Grigorij Pasko | Foto: Dirk Schneider/Wikimedia Commons

Moskva/Praha - Grigorij Pasko patří mezi nejstatečnější ruské investigativní novináře. Ještě počátkem 90. let ukázal, jak se ruští námořníci zbavovali jaderných odpadů tím, že je jednoduše hodili do Japonského moře. Kvůli tomu ho vojenský soud odsoudil na tři roky vězení kvůli prozrazení utajovaných zkušeností.

O sedmnáct let později mu české ministerstvo vnitra kvůli tomu odmítlo udělit dočasný pobyt, protože nemá čistý trestní rejstřík.

"V odůvodnění se píše, že manželka a děti žijí v Rusku, tudíž tady nemám kořeny. Ale kdybych tady měl povolení k pobytu, tak bych přirozeně přestěhoval i rodinu. Jenže v tom mi ministerstvo vnitra brání," rozčiluje se Pasko.

Bývalý kapitán 2. třídy byl vojenským novinářem na Tichomořské flotile. Dostal se k materiálům, které dokazovaly, že sovětské a později i ruské námořnictvo porušovalo své vlastní směrnice a místo zužitkování radioaktivních odpadů je prostě vylévalo do moře.

Pasko se proto spojil s japonskou televizní stanicí NHK a výsledkem byl dokumentární film "Zóna zvýšené nebezpečnosti", vysílaný v roce 1994. V chaosu Ruska po rozpadu Sovětského svazu to byl jeden z mnoha materiálů odkrývajících tajemství a zločiny jeho fungování.

Tajné služby ale na Paska nezapomněly a v roce 1997 byl obviněn ze špionáže pro Japonsko a vlastizrady. Vojenský soud ho o dva roky později odsoudil k roku vězení za "zneužití služebního postavení" a následně byl propuštěn na amnestii.

Nesplňujete podmínky

Jenže po příchodu Vladimira Putina, dlouholetého důstojníka KGB, do prezidentského křesla se tajným službám vrátilo sebevědomí. Původní rozsudek byl zrušen a v prosinci 2001 byl Pasko znovu odsouzen za vlastizradu ve formě špionáže.

Amnesty International ho označila za vězně svědomí a Evropský parlament v únoru 2002 přijal rezoluci žádající Paskovo okamžité propuštění. I pod tímto tlakem by novinář podmínečně propuštěn ještě téhož roku.

Grigorij Pasko si ale nedal pokoj a stal se svého druhu ikonou ruských investigativních novinářů. Pět let přednášel novinařinu na moskevské státní univerzitě, jenže to bylo v době takzvaného tání za vlády Dmitrije Medveděva.

Když se současný prezident vrátil do původní pozice, univerzita Paska vyhodila. Začal učit investigativní novinařině nové adepty. Brzy pochopil, že jeho aktivity nejsou v Rusku vítány. Jeho semináře v ruských regionech začali s prohlídkami navštěvovat agenti FSB nebo nejrůznější prokremelští aktivisté. Někdo mu dokonce hodil dýmovnice do místností, kde školení probíhalo.

Ochrana veřejného pořádku?

Pasko proto zaregistroval svou organizaci Fond 19/29 v Česku, mimo dohled ruských orgánů - a zde také probíhala značná část jeho aktivit. Koupil si i malý byt nedaleko Prahy a požádal české ministerstvo vnitra o udělení povolení k pobytu.

Počátkem května mu odbor azylové a migrační politiky ministerstva vnitra tuto žádost zamítl s odůvodněním, že žadatel "nesplňuje podmínku trestní zachovalosti". Ministerský rada, který je pod rozhodnutím podepsán, v něm tvrdí, že důvodem je snaha "ochránit veřejný pořádek".

Česká advokátka Grigorije Paska říká, že podala odvolání kvůli tomu, že úředníci mají povinnost každý případ posuzovat individuálně a v tomto případě se spokojili s ryze formálním hodnocením. S tím souhlasí i další právníci, zabývající se azylovým a migračním právem.

Sám Pasko tvrdí, že když chtěl přiložit k dokumentům rezoluci Evropského parlamentu, bylo mu řečeno, že je to zbytečné. Po více než roce čekání se dozvěděl, že do Česka se může podívat jen na 90 dní každého půlroku jako každý turista s platným vízem.

Odbor azylové a migrační politiky ministerstva vnitra na žádost o vysvětlení nezareagoval. Úřad podobné individuální případy zpravidla striktně odmítá komentovat.

Video: Putin vyhrál volby díky propagandě, říká Votápek

Putin není hrůzovládce jako Stalin, le vyvolává psychózu o obležené mocnosti, uměle vyvolal konflikt na Ukrajině, říká Vladimír Votápek | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

před 1 hodinou

Marcon chce posílit vztahy s Bidenovou Amerikou. Prezidenti chtějí spolupracovat v rámci WHO

Nový americký prezident Joe Biden v neděli poprvé od nástupu do funkce mluvil se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem a vyjádřil touhu po upevnění vzájemných vztahů obou zemí, uvedl Bílý dům. Podle Macrona měli oba vůdci velmi blízké názory, a to zejména co se týče přístupu k mezinárodním problémům, jakými je například boj s pandemií či klimatickými změnami, uvedl Elysejský palác.

Prezidenti se shodli na nutnosti spolupracovat v oblasti globálního veřejného zdraví v rámci Světové zdravotnické organizace (WHO). Z té USA vyvedl předchozí prezident Donald Trump, Biden však hned po nástupu do funkce nařídil, aby se k ní Spojené státy vrátily. Stejně tak tomu bylo i u pařížské klimatické dohody z roku 2015.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Koulař Crouser vylepšil 32 let starý halový světový rekord

Americký koulař Ryan Crouser vytvořil na mítinku ve Fayetteville světový halový rekord. Osmadvacetiletý olympijský vítěz z Ria de Janeiro předčil pokusem 22,82 metru o šestnáct centimetrů výkon krajana Randyho Barnese, který se v čele historických tabulek držel 32 let.

Crouser se na devět centimetrů přiblížil svému absolutnímu maximu z loňského roku. Pod střechou měl jeho dosavadní osobní rekord hodnotu 22,60. Ve Fayetteville Barnsův výkon překonal dokonce dvakrát. Nejdál poslal kouli hned v první sérii, ve třetí ještě předvedl pokus dlouhý 22,70.

"Velmi dobrý start do roku 2021," řekl televizi ESPN Crouser. Historickým zápisem si upevnil první místo v letošních tabulkách, v nichž se za něj v sobotu zařadil výkonem 21,48 český rekordman Tomáš Staněk.

Barnes zůstává nadále absolutním světovým rekordmanem výkonem 23,12 z roku 1990. Za 23 metrů poslal 7,26 kg těžké náčiní také němec Ulf Timmermann (23,06), Crouser se výkonem 22,91 dělí o třetí místo v tabulkách s krajanem Joem Kovacsem a Italem Alessandrem Andreiem.

před 2 hodinami

Portugalský prezident de Sousa podle odhadů obhájil mandát

Portugalský prezident Marcelo Rebelo de Sousa podle odhadů obhájil mandát, hned v prvním kole dnešních voleb se mu podařilo získat přes polovinu hlasů. S odkazem na projekci veřejnoprávní televize RTP o tom informují tiskové agentury.

De Sousa, který je zástupcem pravého středu, si podle odhadů zajistil 57 až 62 procent odevzdaných hlasovacích lístků. V čele Portugalska tak bude dalších pět let.

Další zprávy