Sok Kremlu ukázal, jak Rusové hází jaderný odpad do moře. Chtěl odejít do Česka, vnitro ho odmítlo

Ondřej Soukup Ondřej Soukup
28. 5. 2018 7:58
České ministerstvo vnitra odmítlo dát ruskému ekologickému aktivistovi Grigoriji Paskovi povolení k pobytu. Úředníci se odvolali na snahu "ochránit veřejný pořádek".
Ruský novinář Grigorij Pasko
Ruský novinář Grigorij Pasko | Foto: Dirk Schneider/Wikimedia Commons

Moskva/Praha - Grigorij Pasko patří mezi nejstatečnější ruské investigativní novináře. Ještě počátkem 90. let ukázal, jak se ruští námořníci zbavovali jaderných odpadů tím, že je jednoduše hodili do Japonského moře. Kvůli tomu ho vojenský soud odsoudil na tři roky vězení kvůli prozrazení utajovaných zkušeností.

O sedmnáct let později mu české ministerstvo vnitra kvůli tomu odmítlo udělit dočasný pobyt, protože nemá čistý trestní rejstřík.

"V odůvodnění se píše, že manželka a děti žijí v Rusku, tudíž tady nemám kořeny. Ale kdybych tady měl povolení k pobytu, tak bych přirozeně přestěhoval i rodinu. Jenže v tom mi ministerstvo vnitra brání," rozčiluje se Pasko.

Bývalý kapitán 2. třídy byl vojenským novinářem na Tichomořské flotile. Dostal se k materiálům, které dokazovaly, že sovětské a později i ruské námořnictvo porušovalo své vlastní směrnice a místo zužitkování radioaktivních odpadů je prostě vylévalo do moře.

Pasko se proto spojil s japonskou televizní stanicí NHK a výsledkem byl dokumentární film "Zóna zvýšené nebezpečnosti", vysílaný v roce 1994. V chaosu Ruska po rozpadu Sovětského svazu to byl jeden z mnoha materiálů odkrývajících tajemství a zločiny jeho fungování.

Tajné služby ale na Paska nezapomněly a v roce 1997 byl obviněn ze špionáže pro Japonsko a vlastizrady. Vojenský soud ho o dva roky později odsoudil k roku vězení za "zneužití služebního postavení" a následně byl propuštěn na amnestii.

Nesplňujete podmínky

Jenže po příchodu Vladimira Putina, dlouholetého důstojníka KGB, do prezidentského křesla se tajným službám vrátilo sebevědomí. Původní rozsudek byl zrušen a v prosinci 2001 byl Pasko znovu odsouzen za vlastizradu ve formě špionáže.

Amnesty International ho označila za vězně svědomí a Evropský parlament v únoru 2002 přijal rezoluci žádající Paskovo okamžité propuštění. I pod tímto tlakem by novinář podmínečně propuštěn ještě téhož roku.

Grigorij Pasko si ale nedal pokoj a stal se svého druhu ikonou ruských investigativních novinářů. Pět let přednášel novinařinu na moskevské státní univerzitě, jenže to bylo v době takzvaného tání za vlády Dmitrije Medveděva.

Když se současný prezident vrátil do původní pozice, univerzita Paska vyhodila. Začal učit investigativní novinařině nové adepty. Brzy pochopil, že jeho aktivity nejsou v Rusku vítány. Jeho semináře v ruských regionech začali s prohlídkami navštěvovat agenti FSB nebo nejrůznější prokremelští aktivisté. Někdo mu dokonce hodil dýmovnice do místností, kde školení probíhalo.

Ochrana veřejného pořádku?

Pasko proto zaregistroval svou organizaci Fond 19/29 v Česku, mimo dohled ruských orgánů - a zde také probíhala značná část jeho aktivit. Koupil si i malý byt nedaleko Prahy a požádal české ministerstvo vnitra o udělení povolení k pobytu.

Počátkem května mu odbor azylové a migrační politiky ministerstva vnitra tuto žádost zamítl s odůvodněním, že žadatel "nesplňuje podmínku trestní zachovalosti". Ministerský rada, který je pod rozhodnutím podepsán, v něm tvrdí, že důvodem je snaha "ochránit veřejný pořádek".

Česká advokátka Grigorije Paska říká, že podala odvolání kvůli tomu, že úředníci mají povinnost každý případ posuzovat individuálně a v tomto případě se spokojili s ryze formálním hodnocením. S tím souhlasí i další právníci, zabývající se azylovým a migračním právem.

Sám Pasko tvrdí, že když chtěl přiložit k dokumentům rezoluci Evropského parlamentu, bylo mu řečeno, že je to zbytečné. Po více než roce čekání se dozvěděl, že do Česka se může podívat jen na 90 dní každého půlroku jako každý turista s platným vízem.

Odbor azylové a migrační politiky ministerstva vnitra na žádost o vysvětlení nezareagoval. Úřad podobné individuální případy zpravidla striktně odmítá komentovat.

Video: Putin vyhrál volby díky propagandě, říká Votápek

Putin není hrůzovládce jako Stalin, le vyvolává psychózu o obležené mocnosti, uměle vyvolal konflikt na Ukrajině, říká Vladimír Votápek | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

Aktualizováno před 7 minutami

Ondra ovládl na SP v Číně kvalifikaci v lezení na obtížnost

Adam Ondra vyhrál na Světovém poháru v Číně kvalifikaci v lezení na obtížnost, ve kterém se letos stal mistrem světa i Evropy. Český reprezentant byl jedním z osmi lezců, kteří vylezli až na vrchol obou kvalifikačních cest a může navázat na prvenství v předchozích závodech v Chamonix a Kranji.

S lídrem průběžného pořadí SP postoupil do nedělního semifinále z desátého místa také Jakub Konečný, který na takzvaný top dosáhl v prvním kole. A mezi 26 nejlepších se probojoval i Martin Stráník, který se na vrchol dostal při druhém pokusu.

V kvalifikaci lezení na rychlost se Ondrovi, české naději pro olympijský závod v kombinaci, podle očekávání tolik nedařilo a skončil padesátý. Ve své nejslabší disciplíně Ondra startuje kvůli umístění v žebříčku, na základě kterého bude moci v listopadu nastoupit do závodu v Toulouse, v němž bude ve hře účast na olympijských hrách. Na srpnovém MS v Japonsku se mu kvalifikovat do Tokia nepovedlo.

Do vyřazovacích bojů pro 16 nejlepších "sprinterů" nepostoupil ani vicemistr světa Jan Kříž, který obsadil 24. místo.

SP ve sportovním lezení v Sia-menu (Čína):

Rychlost:

Muži: 1. Čung Čchi-Sin (Čína), 2. Rudackij, 3. Děulin (oba Rus.), …v kvalifikaci 24. Kříž, 50. Ondra, 60. Stráník (všichni ČR).

Konečné pořadí (po 6 závodech): 1. Mawem (Fr.) 329, 2. Děulin 312, 3. Muhammad (Indon.), …10. Kříž 162.

Ženy: 1. Susantiová (Indon.), 2. Sung I-Ling (Čína), 3. Krasavinová (Rus.).

Konečné pořadí (po 6 závodech): 1. Sung I-Ling 460, 2. Jaubertová (Fr.) 355, 3. Susantiová 333.

Další zprávy