Střet o blokádu Kaliningradu: Kreml hrozí, Litva očekává odpojení od ruské elektřiny

Martin Novák Martin Novák
23. 6. 2022 6:02
Rusko válčí na Ukrajině a vyhrožuje Litvě. Muž číslo dvě v Kremlu - předseda bezpečnostní rady Nikolaj Patrušev - v pondělí navštívil Kaliningrad a varoval, že Moskva bude tvrdě reagovat na její blokádu. Litevská vláda tvrdí, že jen v souladu se sankcemi Evropské unie nepouští přes hranici do Kaliningradské oblasti nákladní vlaky, které vezou zboží, na než se embargo vůči Rusku vztahuje.
Nákladní vlaky na přechodu mezi Litvou a Ruskem (Kalinigradskou oblastí) v Kybartai.
Nákladní vlaky na přechodu mezi Litvou a Ruskem (Kalinigradskou oblastí) v Kybartai. | Foto: Reuters

Podle mluvčí ministerstva zahraničí Mariji Zacharovové nebude ruská odpověď na blokování zboží diplomatická, ale "praktická". Litevský prezident Gitanas Nauseda oznámil, že Vilnius je připraven na odpojení od ruské elektřiny, ale neočekává vojenskou konfrontaci. Původně se jí Litva chtěla vzdát až za dva roky.

Kaliningradská oblast (neboli bývalé Východní Prusko) je od Ruska oddělená územím Litvy a Běloruska, na jihu sousedí s Polskem a žije zde necelý milion lidí. Litva přestala nákladní vlaky pouštět přes hranici v sobotu.

Foto: Aktuálně.cz

V Kaliningradu začali lidé ve zvýšené míře nakupovat potraviny a další zboží, ačkoliv gubernátor Anton Alichanov uvedl, že z Petrohradu jsou na cestě dvě nákladní plavidla a vyplout se chystají další. "Lodě převezou veškerý potřebný náklad," prohlásil Alichanov.

Litva patří k nejradikálnějším kritikům Kremlu. Úplně se odstřihla od ruské ropy a plynu a litevský parlament schválil rezoluci, v níž označil Rusko za teroristický stát a vyzval k mezinárodnímu vyšetřování ruské invaze na Ukrajinu. V Moskvě naopak poslanec vládnoucího Jednotného Ruska Jevgenij Fedorov navrhl, aby Ruská federace zrušila uznání nezávislosti Litvy z roku 1991. Vilnius také Ukrajině dodává zbraně, stejně jako Estonsko a další země EU.

Bezpečnostní expert Lukáš Dyčka, který v Estonsku vyučuje na Baltic Defence College, deníku Aktuálně.cz popsal, že v Pobaltí zvýšené obavy před možným válečným střetem s Ruskem příliš nepociťuje. "Nepozoruji nějakou paniku, spíš se místní vyjadřují ve smyslu 'my jsme vám to říkali'. Lidé v Pobaltí nikdy ruskou hrozbu nepodceňovali a teď se jim potvrzuje, že oprávněně. Neřekl bych, že se teď obávají nějak výrazně více než dříve, děje se něco, s čím vždy počítali, že se může stát," vysvětlil Dyčka.

V Pobaltí žijí početné ruské národnostní menšiny. V Lotyšsku a Estonsku tvoří etničtí Rusové zhruba 25 procent obyvatel. V Litvě je to méně - jen pět procent. Prezident Vladimir Putin v minulosti několikrát řekl, že jeho země bude chránit Rusy, ať žijí kdekoliv, což se vykládalo jako hrozba nejen pro Ukrajinu, ale i pro Pobaltí.

Podle Dyčky ale někteří místní etničtí Rusové nejsou pod vlivem propagandy Kremlu. "V ruských menšinách začíná hrát důležitou roli sociální aspekt. Ti bohatší a vzdělaní se víc identifikují například s Lotyšskem nebo Estonskem, protože nechtějí být skupina, která žije v nějakém ghettu na okraji společnosti. Zatímco ti chudší se víc uzavírají do své národnostní bubliny," uvádí český bezpečnostní expert.

Pokud by Rusko zasáhlo proti Litvě nebo Estonsku silou, mohlo by to znamenat přímou konfrontaci s NATO, protože všechny tři pobaltské republiky jsou členy Severoatlantické aliance a článek číslo 5 charty NATO zavazuje všechny k pomoci zemi, která je napadena.

Litevský prezident Nauseda ještě v únoru před začátkem ruské agrese na Ukrajině řekl, že by uvítal ve své zemi trvale umístěnou americkou vojenskou základnu.

Video: Putinův "našeptávač" vyhrožuje Litevcům

Putinův "našeptávač" vyhrožuje Litevcům kvůli sankční blokádě Kaliningradu, ti se ho nebojí. | Video: Reuters
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 12 minutami

Protesty v Uzbekistánu si vyžádaly několik obětí na životech, uvedl prezident

Při protestech v Karakalpatské autonomní republice v Uzbekistánu přišlo o život několik civilistů i příslušníků pořádkových sil. V neděli to oznámil prezident Šavkat Mirzijojev. Protesty tisíců lidí odstartoval návrh ústavního dodatku, který by omezil autonomii této republiky na západě Uzbekistánu, informovala agentura Reuters.

Prezident v sobotu večer oznámil, že země s ohledem na demonstrace od návrhu upustí, ale vyhlásil v autonomní republice na měsíc nouzový stav. Na sociálních sítích kolují neověřená videa se zraněnými či patrně mrtvými demonstranty, a s příslušníky pořádkových sil, jak střílejí. Hojně se sdílí video s ulicí, která je pokrytá červenou kapalinou, kterou někteří komentující označují za krev, jiní za barvu.

"Existují nepotvrzené zprávy o nepřiměřeném použití síly ze strany bezpečnostních složek při protestech v Nukusu z 1. července," napsal na twitteru ředitel organizace na ochranu lidských práv Human Rights Watch pro Evropu a Střední Asii Hugh Williamson.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Tesla má problémy. V Německu musí do servisu kvůli chybě automatického tísňového volání

Německý spolkový úřad pro motorová vozidla KBA kvůli závadě systému automatického tísňového volání svolává do servisu elektromobily Tesla Model Y a Model 3. V celém světě se problém týká více než 59 tisíc aut, informovala agentura Reuters. Úřad neupřesnil, kolik ze zmíněných vozů má německou registraci.

KBA na svém webu uvádí, že softwarová chyba způsobuje poruchu systému eCall, který je určen k automatickému kontaktování záchranářů v případě vážné nehody.

Tesla v sobotu informovala, že ve druhém čtvrtletí dodala o 17,9 procenta méně elektromobilů než v předcházejícím čtvrtletí. Její výrobu a dodavatelský řetězec narušily protipandemické uzávěry v Číně.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Richterová s Bendou potvrdili vládní úvahy o zdanění nezaslouženě zvýšených zisků firem

Ve vládní koalici se debatuje o zvláštní dani na vnějšími okolnostmi zvýšené zisky firem, uvedli dnes místopředsedkyně Sněmovny Olga Richterová (Piráti) a předseda poslanců ODS Marek Benda v pořadu Partie Terezie Tománkové v televizi CNN Prima News. Podle Bendy je taková debata legitimní, zdůraznil, že jde o zisky, na kterých například energetické firmy nemají zásluhu svou iniciativou nebo inovacemi.

Zavedení mimořádné daně z neočekávaného zisku v týdnu připustil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Mohla by se podle něj týkat třeba i bank a dalších sektorů. "Firmy dosahují mnohem vyšších zisků díky změně vnějších okolnosti, ne díky tomu, že mají lepší produkt, lepší službu, více zákazníků," uvedl v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Zdroj: ČTK
Další zprávy