Střet o blokádu Kaliningradu: Kreml hrozí, Litva očekává odpojení od ruské elektřiny

Martin Novák Martin Novák
23. 6. 2022 6:02
Rusko válčí na Ukrajině a vyhrožuje Litvě. Muž číslo dvě v Kremlu - předseda bezpečnostní rady Nikolaj Patrušev - v pondělí navštívil Kaliningrad a varoval, že Moskva bude tvrdě reagovat na její blokádu. Litevská vláda tvrdí, že jen v souladu se sankcemi Evropské unie nepouští přes hranici do Kaliningradské oblasti nákladní vlaky, které vezou zboží, na než se embargo vůči Rusku vztahuje.
Nákladní vlaky na přechodu mezi Litvou a Ruskem (Kalinigradskou oblastí) v Kybartai.
Nákladní vlaky na přechodu mezi Litvou a Ruskem (Kalinigradskou oblastí) v Kybartai. | Foto: Reuters

Podle mluvčí ministerstva zahraničí Mariji Zacharovové nebude ruská odpověď na blokování zboží diplomatická, ale "praktická". Litevský prezident Gitanas Nauseda oznámil, že Vilnius je připraven na odpojení od ruské elektřiny, ale neočekává vojenskou konfrontaci. Původně se jí Litva chtěla vzdát až za dva roky.

Kaliningradská oblast (neboli bývalé Východní Prusko) je od Ruska oddělená územím Litvy a Běloruska, na jihu sousedí s Polskem a žije zde necelý milion lidí. Litva přestala nákladní vlaky pouštět přes hranici v sobotu.

Foto: Aktuálně.cz

V Kaliningradu začali lidé ve zvýšené míře nakupovat potraviny a další zboží, ačkoliv gubernátor Anton Alichanov uvedl, že z Petrohradu jsou na cestě dvě nákladní plavidla a vyplout se chystají další. "Lodě převezou veškerý potřebný náklad," prohlásil Alichanov.

Litva patří k nejradikálnějším kritikům Kremlu. Úplně se odstřihla od ruské ropy a plynu a litevský parlament schválil rezoluci, v níž označil Rusko za teroristický stát a vyzval k mezinárodnímu vyšetřování ruské invaze na Ukrajinu. V Moskvě naopak poslanec vládnoucího Jednotného Ruska Jevgenij Fedorov navrhl, aby Ruská federace zrušila uznání nezávislosti Litvy z roku 1991. Vilnius také Ukrajině dodává zbraně, stejně jako Estonsko a další země EU.

Bezpečnostní expert Lukáš Dyčka, který v Estonsku vyučuje na Baltic Defence College, deníku Aktuálně.cz popsal, že v Pobaltí zvýšené obavy před možným válečným střetem s Ruskem příliš nepociťuje. "Nepozoruji nějakou paniku, spíš se místní vyjadřují ve smyslu 'my jsme vám to říkali'. Lidé v Pobaltí nikdy ruskou hrozbu nepodceňovali a teď se jim potvrzuje, že oprávněně. Neřekl bych, že se teď obávají nějak výrazně více než dříve, děje se něco, s čím vždy počítali, že se může stát," vysvětlil Dyčka.

V Pobaltí žijí početné ruské národnostní menšiny. V Lotyšsku a Estonsku tvoří etničtí Rusové zhruba 25 procent obyvatel. V Litvě je to méně - jen pět procent. Prezident Vladimir Putin v minulosti několikrát řekl, že jeho země bude chránit Rusy, ať žijí kdekoliv, což se vykládalo jako hrozba nejen pro Ukrajinu, ale i pro Pobaltí.

Podle Dyčky ale někteří místní etničtí Rusové nejsou pod vlivem propagandy Kremlu. "V ruských menšinách začíná hrát důležitou roli sociální aspekt. Ti bohatší a vzdělaní se víc identifikují například s Lotyšskem nebo Estonskem, protože nechtějí být skupina, která žije v nějakém ghettu na okraji společnosti. Zatímco ti chudší se víc uzavírají do své národnostní bubliny," uvádí český bezpečnostní expert.

Pokud by Rusko zasáhlo proti Litvě nebo Estonsku silou, mohlo by to znamenat přímou konfrontaci s NATO, protože všechny tři pobaltské republiky jsou členy Severoatlantické aliance a článek číslo 5 charty NATO zavazuje všechny k pomoci zemi, která je napadena.

Litevský prezident Nauseda ještě v únoru před začátkem ruské agrese na Ukrajině řekl, že by uvítal ve své zemi trvale umístěnou americkou vojenskou základnu.

Video: Putinův "našeptávač" vyhrožuje Litevcům

Putinův "našeptávač" vyhrožuje Litevcům kvůli sankční blokádě Kaliningradu, ti se ho nebojí. | Video: Reuters
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 6 minutami

Ve Švédsku zemřela žena po útoku nožem během politického festivalu

Při tradičním setkání politiků s občany na švédském ostrově Gotland zemřela žena po útoku nožem. Policie v souvislosti s činem zatkla 33letého muže a nevylučuje politický motiv.

Policie podle agentury Reuters uvedla, že útok se odehrál poblíž místa, kde měla projev předsedkyně Strany středu Annie Lööfová. Do vazby byl vzat muž podezřelý z vraždy.

Deník Aftonbladet s odvoláním na své zdroje uvedl, že muž měl vazby na neonacistickou scénu. Policie tyto informace dosud nepotvrdila, podle deníku však uvedla, že politický motiv nevylučuje.

Zdroj: ČTK
před 24 minutami

ČOI zjistila během karlovarského festivalu pochybení u poloviny restaurací 

Česká obchodní inspekce provedla v Karlových Varech od začátku letošního ročníku filmového festivalu zatím tři desítky kontrol restaurací a barů. Pochybení inspektoři zjistili téměř v polovině případů. Nejčastějším prohřeškem bylo nedodržení míry u nápojů a hmotnosti u pokrmů. O průběžném výsledku kontrol dnes informoval web iROZHLAS.cz a Česká televize.

V jedné z restaurací v centru Karlových Varů byl inspektorům naúčtovaný džbánek vody, který ale obsluha nepřinesla. V dalším z kontrolovaných podniků zase nenalili správnou míru alkoholických nápojů.

Podle České televize se pokuty zatím nejčastěji pohybovaly mezi 5000 a 7000 korunami. Ve správním řízení to může být až pět milionů korun, dodala ČT.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Francie chystá úplné znárodnění EDF. Zadlužená firma musí prodávat proud se slevou

Francouzská vláda chystá úplné znárodnění energetické společnosti EDF, uvedla dnes podle agentury Reuters premiérka Élisabeth Borneová. Akcie společnosti po jejím výroku prudce zpevnily. Francouzský stát nyní vlastní 84 procent akcií tohoto zadluženého jaderného giganta.

"Potvrzuji vám dnes, že stát má v úmyslu kontrolovat 100 procent kapitálu EDF," uvedla Borneová ve svém projevu v dolní komoře parlamentu. V promluvě formulovala priority své menšinové vlády.

Společnost EDF nabrala zpoždění a překročila rozpočet při stavbě jaderných elektráren ve Francii a v Británii. Potýká se také s korozí u některých svých stárnoucích reaktorů. Polovina jejích reaktorů ve Francii je nyní mimo provoz.

Energetický podnik dále poškodilo vládou nastavené pravidlo, podle něhož musí elektřinu prodávat konkurentům se slevou. Nařízení přišlo před dubnovými prezidentskými volbami, v nichž Emmanuel Macron obhajoval mandát. Podle Reuters se tak snažil odvrátit hněv veřejnosti kvůli rostoucím účtům za energii.

EDF odhaduje ušlý zisk na 18,5 miliardy eur (458,4 miliardy Kč) a předpokládá, že prodej elektřiny se slevou ji bude stát kolem 10,2 miliardy eur. Její dluh se letos zvýší o 40 procent na více než 61 miliard eur, napsala agentura Reuters.

Zdroj: ČTK
Další zprávy