Střet o blokádu Kaliningradu: Kreml hrozí, Litva očekává odpojení od ruské elektřiny

Martin Novák Martin Novák
23. 6. 2022 6:02
Rusko válčí na Ukrajině a vyhrožuje Litvě. Muž číslo dvě v Kremlu - předseda bezpečnostní rady Nikolaj Patrušev - v pondělí navštívil Kaliningrad a varoval, že Moskva bude tvrdě reagovat na její blokádu. Litevská vláda tvrdí, že jen v souladu se sankcemi Evropské unie nepouští přes hranici do Kaliningradské oblasti nákladní vlaky, které vezou zboží, na než se embargo vůči Rusku vztahuje.
Nákladní vlaky na přechodu mezi Litvou a Ruskem (Kalinigradskou oblastí) v Kybartai.
Nákladní vlaky na přechodu mezi Litvou a Ruskem (Kalinigradskou oblastí) v Kybartai. | Foto: Reuters

Podle mluvčí ministerstva zahraničí Mariji Zacharovové nebude ruská odpověď na blokování zboží diplomatická, ale "praktická". Litevský prezident Gitanas Nauseda oznámil, že Vilnius je připraven na odpojení od ruské elektřiny, ale neočekává vojenskou konfrontaci. Původně se jí Litva chtěla vzdát až za dva roky.

Kaliningradská oblast (neboli bývalé Východní Prusko) je od Ruska oddělená územím Litvy a Běloruska, na jihu sousedí s Polskem a žije zde necelý milion lidí. Litva přestala nákladní vlaky pouštět přes hranici v sobotu.

Foto: Aktuálně.cz

V Kaliningradu začali lidé ve zvýšené míře nakupovat potraviny a další zboží, ačkoliv gubernátor Anton Alichanov uvedl, že z Petrohradu jsou na cestě dvě nákladní plavidla a vyplout se chystají další. "Lodě převezou veškerý potřebný náklad," prohlásil Alichanov.

Litva patří k nejradikálnějším kritikům Kremlu. Úplně se odstřihla od ruské ropy a plynu a litevský parlament schválil rezoluci, v níž označil Rusko za teroristický stát a vyzval k mezinárodnímu vyšetřování ruské invaze na Ukrajinu. V Moskvě naopak poslanec vládnoucího Jednotného Ruska Jevgenij Fedorov navrhl, aby Ruská federace zrušila uznání nezávislosti Litvy z roku 1991. Vilnius také Ukrajině dodává zbraně, stejně jako Estonsko a další země EU.

Bezpečnostní expert Lukáš Dyčka, který v Estonsku vyučuje na Baltic Defence College, deníku Aktuálně.cz popsal, že v Pobaltí zvýšené obavy před možným válečným střetem s Ruskem příliš nepociťuje. "Nepozoruji nějakou paniku, spíš se místní vyjadřují ve smyslu 'my jsme vám to říkali'. Lidé v Pobaltí nikdy ruskou hrozbu nepodceňovali a teď se jim potvrzuje, že oprávněně. Neřekl bych, že se teď obávají nějak výrazně více než dříve, děje se něco, s čím vždy počítali, že se může stát," vysvětlil Dyčka.

V Pobaltí žijí početné ruské národnostní menšiny. V Lotyšsku a Estonsku tvoří etničtí Rusové zhruba 25 procent obyvatel. V Litvě je to méně - jen pět procent. Prezident Vladimir Putin v minulosti několikrát řekl, že jeho země bude chránit Rusy, ať žijí kdekoliv, což se vykládalo jako hrozba nejen pro Ukrajinu, ale i pro Pobaltí.

Podle Dyčky ale někteří místní etničtí Rusové nejsou pod vlivem propagandy Kremlu. "V ruských menšinách začíná hrát důležitou roli sociální aspekt. Ti bohatší a vzdělaní se víc identifikují například s Lotyšskem nebo Estonskem, protože nechtějí být skupina, která žije v nějakém ghettu na okraji společnosti. Zatímco ti chudší se víc uzavírají do své národnostní bubliny," uvádí český bezpečnostní expert.

Pokud by Rusko zasáhlo proti Litvě nebo Estonsku silou, mohlo by to znamenat přímou konfrontaci s NATO, protože všechny tři pobaltské republiky jsou členy Severoatlantické aliance a článek číslo 5 charty NATO zavazuje všechny k pomoci zemi, která je napadena.

Litevský prezident Nauseda ještě v únoru před začátkem ruské agrese na Ukrajině řekl, že by uvítal ve své zemi trvale umístěnou americkou vojenskou základnu.

Video: Putinův "našeptávač" vyhrožuje Litevcům

Putinův "našeptávač" vyhrožuje Litevcům kvůli sankční blokádě Kaliningradu, ti se ho nebojí. | Video: Reuters
 

Právě se děje

Další zprávy