Kromě nejužšího ruského vedení v Kremlu ale nikdo neví, jestli dostanou rozkaz k dalšímu postupu na Ukrajinu, nebo mají vládu v Kyjevě pouze udržovat v napětí.
Nedělní ruská střelba na ukrajinské lodě v Černém moři a zadržení 24 ukrajinských námořníků nastolily v Evropě po téměř třech letech otázku: je Vladimir Putin rozhodnutý jít dál a získat na Ukrajině víc než jen Krym a část Donbasu? A bude chtít získat kontrolu nad ukrajinským pobřežím Azovského moře, aby propojil Krym s ruskou pevninou, i když letos Rusové dokončili stavbu Kerčského mostu?
Ukrajinský prezident Petro Porošenko zdůvodnil touto hrozbou vyhlášení válečného stavu. Ten se týká ukrajinských oblastí, které sousedí s Ruskem, Rusy ovládanou částí Donbasu nebo s vodami Azovského a Černého moře.
Tyto oblasti jsou na následující mapce vyznačené červeně.
Воєнний стан запроваджується у 10 областях України pic.twitter.com/CpX9I75YYv
— Радіо Свобода (@radiosvoboda) November 26, 2018
Jen jeden člověk ví, co Rusko chystá
Redakce Aktuálně.cz oslovila ukrajinskou analytičku Marjanu Dračovou, která pracuje pro Rádio Svoboda. Podle ní Kyjev musí počítat s veškerými eventualitami a připravit se na ně.
"Ukrajinští vojenští experti považují pozemní ofenzivu za jeden z možných scénářů. Rusko provádí jak přímé vojenské akce, tak skryté nebo, řekněme, hybridní operace. Jedno ukrajinské přísloví říká, že existuje jen jeden člověk, který ví, co Rusko chystá, a tím je prezident Putin," říká Dračová.
Speciální pověřenec ministerstva zahraničí USA pro Ukrajinu Kurt Volker se navíc domnívá, že Moskva "něco chystá".
"Ruským cílem je ovládnout ukrajinské přístavy v Azovském moři, především Mariupol. V tom je hlavní problém. Neznamená to nutně, že se Rusko chystá k pozemní ofenzivě," řekl agentuře Ukrinform Volker, který dříve působil jako velvyslanec Spojených států při NATO.
Ačkoliv má Rusko jasnou převahu v podstatě ve všem, ukrajinské ozbrojené síly jsou dnes připraveny lépe, než tomu bylo v letech 2014 a 2015. Tedy v době, kdy válka v Donbasu zuřila naplno. Letos například ukrajinská armáda dostala z USA moderní protitankové střely Javelin.
Lidé v Mariupolu budou demonstrovat
Minská dohoda z února 2015 sice nezastavila boje na východní Ukrajině, ale přece jen je zmírnila. Ačkoliv mnohokrát domluvené příměří nikdy nevydrželo dlouho, frontová linie je od té doby stabilní.
Rusko tak neovládlo ani přístav Mariupol, ani Charkov na severovýchodě Ukrajiny, i když v obou případech k tomu nebylo daleko. Separatisté a jejich ruští spojenci krátce ovládli centrum Mariupolu, ale ukrajinské armádě a dobrovolnickým praporům se je podařilo vytlačit. Frontová linie je nyní u městečka Širokyne, vzdáleného třiadvacet kilometrů na východ od Mariupolu.
"Podle našeho zpravodaje z Mariupolu je situace ve městě klidná, lidé nepanikaří. Chystají se tam demonstrace proti blokádě Azovského moře," uvádí Marjana Dračová.
Charkov se proruské síly pod vedením velitele Arsena Pavlova, známého pod přezdívkou Motorola, pokusily ovládnout v březnu 2014. Narazily však na odpor ukrajinských speciálních jednotek. Obyvatelstvo Charkova navíc zůstalo k separatistickým snahám netečné. Z ruských zdrojů blízkých Kremlu později prosákly informace, že vývoj v Charkově a jeho setrvání pod kontrolou Kyjeva byly pro Vladimira Putina nepříjemným překvapením.
