Rusko stále smutní nad prvenstvím USA na Měsíci

Zahraničí Zahraničí
20. 7. 2009 13:30
Boj o dobývání kosmu mezi Ruskem a USA je podle některých stále ve hře
Astronaut Buzz Aldrin na Měsíci. V jeho přílbě se odráží i Neil Armstrong, který snímek pořídil.
Astronaut Buzz Aldrin na Měsíci. V jeho přílbě se odráží i Neil Armstrong, který snímek pořídil. | Foto: NASA

Moskva - Když americký kosmonaut Neil Armstrong vystoupil v roce 1969 na Měsíc, bylo to poprvé, kdy Spojené státy americké "porazily" Sovětský svaz v lítém boji o dobývání vesmíru.

Do té doby Sovětský svaz na poli vesmírné kosmonautiky slavil jeden úspěch za druhým. O čtyřicet let později Rusko nad ztrátou tohoto prvenství stále smutní.

Jak informuje agentura AP, ruská státní televize Rosija nedávno odvysílala vzpomínkový pořad o letu prvního člověka na Měsíc, ve kterém vyjádřila pochyby o tom, že se let opravdu uskutečnil.

"Ve Spojených státech jsou si jisti věrohodností lidských kroků na Měsíci," uvádí reportáž. Podle stanice Rosija je mnoha lidem podezřelé i to, že Neil Armstrong málokdy vystupuje na veřejnosti.

Konspiračním teoriím o podfuku však podlehli i někteří Američané. Ještě v roce 1999 podle americké stanice CNN šest procent obyvatel USA nevěřilo, že Armstrong na Měsíci skutečně přistál.

SSSR slaví

Před 20. červencem roku 1969 to byla zejména Moskva, která slavila úspěchy v oblasti dobývání kosmu. Jako první v roce 1957 do vesmíru vyslala první umělou družici Sputnik.

Prvním člověkem, který se dostal do kosmického prostoru, byl sovětský kosmonaut Jurij Gagarin. Stalo se to 12. dubna 1961.

O dva roky později se do kosmu podívala i první žena, která opět pocházela ze Sovětského svazu. Valentina Těreškovová planetu Země obletěla 48krát. Této "hrdince Sovětského svazu" byl v roce 2000 udělen titul Žena století.

V roce 1965 Alexej Leonov jako první vystoupil z kosmické lodě do "nekonečného" vesmíru. Byla to také první sovětská sonda, která se dostala až Měsíc. Byť sonda Luna 2 dopadla na jiné místo, než se původně plánovalo, měsíčního povrchu se přece jen dotkla.

Během svého letu stačila odeslat na zemský povrch údaje o intenzitě kosmického záření a hustotě atmosféry a několik snímků měsíčního povrchu.

První žena, která se podívala do kosmu, byla Valentina Těreškovová
První žena, která se podívala do kosmu, byla Valentina Těreškovová | Foto: wikipedia.org

"Počínaje prvním letem primitivního modulu až po přistání na Měsíci se jednalo o velký úspěch lidstva," cituje agentura ruského astronauta Sergeje Krikaljova. "Samozřejmě, že bychom rádi viděli na Měsíci jako prvního člověka Sověta, či Rusa, ale to je život… Dosáhli jsme toho také mnoho," vysvětluje Krikaljov.

Od Apolla 11 se Sovětskému svazu a později Rusku podařilo Spojené státy ještě několikrát trumfnout.

V roce 1971 Sovětský svaz vyslal do vesmíru první orbitální stanici Saljut 1, která na oběžné dráze strávila 175 dní.

Ještě ten rok se k orbitální stanici do kosmu vydala první posádka na palubě kosmické lodi Sojuz 10. Posádka se se stanicí Saljut 1 sice spojila, ale k přestupu kosmonautů nedošlo. To se povedlo až posádce Sojuzu 11. Ta však zemřela při návratu kvůli předčasnému otevření ventilu pro vyrovnávání vzduchu.

Program Shuttle-Mir byla bilaterální dohoda o spolupráci ve vesmíru mezi Ruskem a Spojenými Státy
Program Shuttle-Mir byla bilaterální dohoda o spolupráci ve vesmíru mezi Ruskem a Spojenými Státy | Foto: wikipedia.org

Rusko na Mars

Sláva stanice Mir, která byla určena pro dlouhodobý pobyt ve vesmíru, začala uvadat po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991, kdy stát přestal vesmírné programy štědře dotovat.

Po skončení studené války počátkem devadesátých let Spojené státy spojily své raketoplány se stanicí Mir v rámci programu Shuttle-Mir. Projekt Mir skončil v roce 2001, kdy část stanice shořela v zemské atmosféře a část spadla do Tichého oceánu.

Zatímco Amerika plánuje v budoucnu nahradit své raketoplány, Rusko rovněž nedávno začalo obměňovat svou kosmickou flotilu. V dubnu letošního roku zadalo kontrakty na výrobu nových kosmických lodí, které mají nahradit Sojuzy.

Podle mnohých to může znamenat pokračování v boji o dobývání kosmu. Jak dále informuje agentura AP, Rusko by se rádo dostalo jako první na planetu Mars. 

Za to, aby se v letu na Mars angažovala i Amerika, se dnes přimluvil i člen slavné posádky Apollo 11 Buzz Aldrin, který vystoupil ve washingtonském ústředí NASy k 40. výročí vylodění amerických astronautů na Měsíci.

"My život na Mars dostaneme, ať už to budou bakterie nebo pytlíky na moč," vtipkoval Aldrin.

"Myslím, že je to v pořádku. Je to jako ve sportu - jednou vyhráváte vy, jindy vyhraje váš soupeř," míní o letitém boji dobývání kosmu Sergej Krikaljov.

 

Právě se děje

Další zprávy