Rusko soudí špičkového vědce, viní ho ze špionáže pro Čínu. Jde o signály ponorek

Martin Novák Martin Novák
17. 6. 2020 7:08
Valerij Mitko je známý vědec, který dlouho sloužil v sovětském a ruském námořnictvu v tichomořské flotile a na ponorkách vybavených jadernými hlavicemi. Zároveň je expertem na Arktidu, šéfem ruské Arktické společnosti a členem Ruské akademie věd. Napsal několik vědeckých knih, obdržel vyznamenání. Teď čelí obvinění ze špionáže.
Valerij Mitko je obviněn z toho, že předal Číně tajné informace o zachycování signálu ponorek a podmořských plavidel.
Valerij Mitko je obviněn z toho, že předal Číně tajné informace o zachycování signálu ponorek a podmořských plavidel. | Foto: ČTK

Mitkova kariéra dostala v jeho osmasedmdesáti letech nečekaný obrat. Je obžalován z velezrady a hrozí mu dvacetileté vězení.

Obvinění ze špionáže se tentokrát netýká Spojených států nebo nějaké západoevropské země, ale Číny. Mitko tam často jezdil přednášet na univerzitu v přístavním městě Ta-lien, tématem jeho přednášek byla hydroakustika.

Obžaloba však tvrdí, že čínským tajným službám předal dokumenty o zachycování signálů ponorek. Dokumenty, které jsou v Rusku v režimu přísně tajné. Ruská Federální a bezpečnostní služba (FSB) provedla u Mitka domovní prohlídku a odnesla některé jeho poznámky.

"Dvakrát ročně jezdil do Číny, ale nepředával nikomu žádné tajné materiály. V obžalobě se ani konkrétně nespecifikuje, o jaké materiály jde," řekl ruským novinářům Mitkův advokát Ivan Pavlov.

Mitko je vyšetřován v domácím vězení, které má nařízené minimálně do 10. října. "Nebyl zadržen a převezen do vazby vzhledem k věku a zdravotnímu stavu. V minulosti prodělal tři infarkty," napsal ruský deník Kommersant.

Přátelé, nebo soupeři?

Čína obvinění nekomentovala, nejde ale o první podobný případ. Před čtyřmi lety poslal ruský soud na sedm let do vězení vesmírného výzkumníka Vladimira Lapygina za to, že Číňanům předal tajné informace o ruské letecké technice. Shodou okolností vyšel na svobodu před několika dny, zbytek trestu mu soud prominul.

Prezidenti Ruska a Číny Vladimir Putin a Si Ťin-pching prezentují současné vztahy mezi svými zeměmi a vládami jako výborné. Na konci loňského roku začal ruský plyn proudit novým plynovodem Síla Sibiře do Číny a objem obchodu mezi oběma státy roste.

Nicméně v některých oblastech jsou největší a nejlidnatější země světa rivaly. Kupříkladu právě v Arktidě, kde si obě dělají nárok na rozsáhlá území s možná velkými, ale dosud neprobádanými nalezišti ropy a zemního plynu.

Částečně také v Africe, kde Čína už dvě desítky let investuje v řadě zemí především do těžby surovin. Rusko se ji tu snaží dohnat. Loni v říjnu uspořádal Vladimir Putin v Soči první rusko-africký summit, kde sliboval obrovské investice. Čína taková fóra na nejvyšší úrovni pořádá již dlouho.

Rusům vadí čínské kopírování jejich zbraní. Neustávají spekulace, nakolik Moskva souhlasila například s tím, že čínský letoun J-11 je v podstatě předělávkou ruského Suchoje Su-27.

Napětí mezi oběma zeměmi se objevilo letos i v souvislosti s pandemií koronaviru. Ruská vláda nařídila hned na začátku přísnou karanténu pro čínské občany a studenty v Rusku, což čínské velvyslanectví v Moskvě označilo za neadekvátní reakci.

Zlepšení až s Gorbačovem

Ještě v dobách Sovětského svazu se oba státy utkaly v krátkém, ale intenzivním vojenském konfliktu - v roce 1969 na řece Ussuri a na ostrově Damanskij. Vztahy se zlepšily až po příchodu Michaila Gorbačova do Kremlu v polovině 80. let minulého století.

Současný prezident Putin se zejména ekonomicky orientuje na Čínu poté, co Evropská unie a USA přijaly proti Rusku v roce 2014 sankce kvůli anexi Krymu a válce na Ukrajině.

Tomáš Etzler: Číně jsme dovolili příliš

Cesta Miloše Vystrčila na Tchaj-wan nebude mít žádné dopady na vztahy s Čínou. Peking na nás nemá žádné páky, míní bývalý zpravodaj ČT v Číně. | Video: Emma Smetana
 

Právě se děje

před 48 minutami

OSN musí pohnat Čínu k odpovědnosti kvůli koronaviru, řekl Trump ve svém virtuálním projevu k valnému shromáždění

Organizace spojených národů musí pohnat Čínu k odpovědnosti za její přístup k pandemii onemocnění covid-19, řekl ve svém virtuálním projevu k Valnému shromáždění OSN americký prezident Donald Trump. Koronavirus ve svém projevu jako obvykle označil za čínský virus.

"Čínská vláda a Světová zdravotnická organizace, kterou Čína prakticky ovládá, chybně prohlašovaly, že není důkaz o přenosu z jednoho člověka na druhého," řekl Trump. "Později chybně tvrdily, že lidé bez symptomů nemoc nepřenášejí," uvedl také.

Onemocnění covid-19 se objevilo koncem minulého roku ve středočínské provincii Chu-pej, odkud se během následujících měsíců rozšířilo do celého světa. Koronavirem se podle statistik americké Univerzity Johnse Hopkinse nakazilo 31,36 milionu lidí, asi 965.640 z nich zemřelo.

Zdroj: ČTK
Další zprávy