Rusko se propadlo v žebříčku vývoje demokracie, Češi jsou pětadvacátí

ČTK ČTK
4. 2. 2023 10:22
V demokracii celkově žije méně než polovina světové populace, konkrétně 45,3 procenta. Vyplývá to z nejnovější analýzy organizace The Economist Intelligence Unit, která zkoumala vývoj demokracie ve 167 zemích světa. Nejvíce si v tomto směru ze všech sledovaných států pohoršilo Rusko, které loni v únoru vojensky napadlo sousední Ukrajinu. Česko si mírně polepšilo a je na 25. pozici.
Ruský prezident Vladimir Putin na výstavě v Moskvě.
Ruský prezident Vladimir Putin na výstavě v Moskvě. | Foto: Reuters

The Economist Intelligence Unit dělí jednotlivé země do čtyř oblastí - plné demokracie, demokracie s chybami, hybridní režimy a autoritářské režimy. Česko se v indexu EIU nachází v sekci "demokracie s chybami", přičemž společně s Řeckem stojí v čele této skupiny zemí. Za loňský rok získala ČR v analýze skóre 7,97 - přičemž pro posun ke klasifikaci "plné demokracie" je zapotřebí skóre vyšší než osm. EIU zároveň upozorňuje, že ke klasifikaci "plné demokracie" se z východoevropského regionu loni blížilo několik dalších zemí včetně Estonska a Slovinska.

"Další země v regionu, včetně členských států Evropské unie ze střední Evropy a Pobaltí, měly v posledních letech tendenci spíše klesat než se zlepšovat. Region se nadále potýká s hlavními nedostatky v oblasti institucí a politické kultury," uvádí EIU. Česko si podle něj oproti předchozímu roku polepšilo v žebříčku hodnocení o čtyři pozice. Slovensko se nachází na 43. místě a polepšilo si o dvě místa. Polsko je na 46. místě společně s Indií a Maďarsko na 56. příčce. Žádný stát ve východní Evropě nesplňuje podle EIU kritéria pro zařazení mezi "plné demokracie".

V "plné demokracii" žijí podle organizace obyvatelé 24 zemí světa, kteří tvoří asi osm procent světové populace. Patří mezi ně například Norsko, Nový Zéland nebo Island, které obsadily první tři příčky. Více než třetina světové populace - konkrétně 36,9 procenta - pak podle analýzy žije pod autoritářskou vládou, z toho velká část v Číně a Rusku.

Rusko vykázalo nejdramatičtější pokles skóre ze všech zemí světa, uvedli analytici EIU. "Rusko se už dlouho pohybuje na trajektorii odklonu od demokracie a nyní získává mnoho rysů diktatury," uvádí ve svém indexu demokracie EIU. Ruské úřady od loňského února, kdy země napadla Ukrajinu, dále zintenzivnily represe proti médiím a opozici. Země se propadla o 22 míst a zaujímá 146. příčku. V žebříčku se propadly rovněž Burkina Faso a Haiti, upozornila agentura AFP. Na posledním místě žebříčku se nachází Afghánistán.

Naopak největším skokanem směrem k demokracii je Thajsko, které se posunulo o 17 míst na 55. příčku, upozornila AFP, podle níž si po zrušení omezení souvisejících s pandemií covidu-19 polepšila řada zemí. Z globální perspektivy byl však rok 2022 pro demokracii zklamáním, neboť se očekávalo, že by mohlo dojít k oživení celkového skóre indexu v souvislosti s rušením pandemických restrikcí, uvádí EIU. Místo toho podle něj průměrné globální skóre stagnovalo - zvýšilo se z 5,28 na 5,29.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 42 minutami

Česká pošta zruší až 2269 pracovních pozic, propuštěným pomůže s hledáním práce

Česká pošta od 1. července zruší 2269 pracovních pozic. Některé z nich jsou ale neobsazené. Propuštěným lidem podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) podnik pomůže s hledáním práce. Konkrétní pracovníky, kterých se to bude týkat, zatím pošta neurčila. Propouštění souvisí s připravovaným rušením asi 300 poboček pošty z celkového počtu 3200.

Mladá fronta Dnes s odkazem na dokument o hromadném propouštění, který Česká pošta adresovala úřadu práce, napsala, že pošta v létě propustí 1388 lidí na přepážkách, 511 doručovatelů a 320 pracovníků nižšího managementu. Podle mluvčího pošty Matyáše Vitíka jde o maximální možný počet typových pozic, kterých se propouštění může týkat. "Řada pozic je neobsazená, tak tato místa budou zrušena, ale nebudou se z nich propouštět zaměstnanci," uvedl.

Zdroj: ČTK
před 49 minutami

V odpadních vodách V Brně nalezli odborníci poprvé stopy ketaminu

V brněnských odpadních vodách nalezli odborníci stopy ketaminu. Ukazuje to zpráva Evropského monitorovacího centra pro drogy a závislosti (EMCDDA) za rok 2022. V průzkumu stop omamných látek v odpadních vodách se ketamin, jehož spotřeba v Evropě stoupá, objevil poprvé. Nejvyšší koncentrace této drogy, která se mimo jiné používá pro donucení k sexu, odborníci naměřili na Pyrenejském poloostrově či v Dánsku. Podle zprávy se v Praze mezi lety 2021 a 2022 více než zdvojnásobila koncentrace kokainu v kanalizační vodách. Česká města vykazují nejvyšší hodnoty ve čtyřech ze šesti druhů sledovaných omamných látek.

V Brně naměřili v průměru za den v odpadních vodách 1,28 miligramu ketaminu na 1000 lidí. To byl 11. nejvyšší údaj v celoevropském srovnání. I tak ale byla koncentrace zaznamenaná v Brně mnohonásobně nižší než ve městech v čele hodnocení. Nejvyšší koncentraci ketaminu vykázaly Barcelona se zhruba 30 miligramy na 1000 lidí, Lisabon s 19 miligramy na 1000 osob a Kodaň se 17 miligramy na 1000 osob. V Český Budějovicích, které byly dalším městem na území Česka, kde se měření uskutečnilo, byla zaznamenána nulová hodnota

Zdroj: ČTK
Další zprávy