Rusko se musí navždy usadit v Arktidě, věří viceprezident

ČTK ČTK
Aktualizováno 19. 4. 2015 12:13
Prezident Vladimir Putin a ruská vláda podle Dmitrije Rogozina věnují prvořadou pozornost tomuto regionu, v němž chce Moskva upevnit své pozice.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: wik

Moskva - Rusko se musí navždy usadit v Arktidě a přisvojit si ji, přinejmenším tu část, která jí patří.

Prohlásil to při otevírání nové ruské polární stanice Severní pól 2015 viceprezident Dmitrij Rogozin, odpovědný v ruské vládě za zbrojní program.

Cestou k pólu se ruský politik zastavil na norských Špicberkách a Oslo ruské diplomaty požádalo o vysvětlení, protože Rogozin figuruje na evropském sankčním seznamu.

Velké plány

Rusko má s Arktidou velké plány, zejména v souvislosti s bohatými zásobami nerostných surovin a novými dopravními možnostmi, které otevírá rychlé tání polárních ledovců.

Moskva sice zdůrazňuje, že má v severském regionu zájem na mírové spolupráci se sousedními zeměmi, intenzivně ale v polárních oblastech buduje nové vojenské základny, armádní letiště a dopravní infrastrukturu.

Rogozin se svým týmem demonstrativně přistál vrtulníkem na kře nedaleko severního pólu a na nejsevernější bod planety pak došel pěšky.

Problémy nikdo neřeší

Podle agentury TASS na pólu upevnil vlajku ruských námořních sil a prapor Ruské federace.

"V Arktidě je mnoho problémů, které se desetiletí neřešily. Teď už musíme do Arktidy přijít navždy a přisvojit si ji, přinejmenším tu část, které je v zóně naší odpovědnosti," prohlásil vicepremiér.

Cestou na severní pól se podle norské agentury NTB Rogozinova delegace zastavila na Špicberkách, nejsevernějším území Norska, které má Rusko podle dohody z roku 1920 právo hospodářsky využívat, stejně jako další padesátka států.

Není to porušení zákonů

Norské ministerstvo zahraničí nicméně požádalo ruské velvyslanectví v Oslu o vysvětlení Rogozinovy cesty, protože ruský politik je po loňské násilné anexi ukrajinského Krymu na sankčním seznamu Evropské unie.

Norsko sice členem EU není, k sankcím se ale připojilo.

Rogozinova přítomnost na Špicberkách podle Osla není porušením norských zákonů, protože Rusové mají právo pobývat na souostroví bez víz.

"Informovali jsme ale ruskou stranu jasně o tom, že bychom na Špicberkách neradi viděli osoby zařazené na sankčním seznamu. Rogozinova cesta vyvolává politování," sdělilo norské ministerstvo agentuře NTB.

 

Právě se děje

před 4 hodinami

Schůzka ruského prezidenta Putina a jeho amerického protějška Bidena, chystaná na červen, se může uskutečnit ve Švýcarsku, uvedl ruský list Kommersant

Moskva dosud oficiálně nepotvrdila, že se schůzka uskuteční. Ještě hodně záleží na tom, jak dopadnou jednání šéfů diplomacií obou zemí Sergeje Lavrova a Antonyho Blinkena, naplánovaná na 19. a 20. května na Islandu, připomněl Kommersant.

Biden navrhl Putinovi schůzku během telefonického rozhovoru v polovině dubna. Přesný termín nebyl uveden. Bílý dům jako místo setkání navrhl třetí zemi. Kreml uvedl, že nedal oficiální odpověď ohledně schůzky a Moskva návrh studuje. Podle zdrojů Kommersantu Biden navrhl, že by se mohl s Putinem sejít v jedné z evropských zemí 15.-16. června.

před 5 hodinami

Mexický prezident se omluvil za 110 let starý masakr Číňanů

Mexický prezident Andrés Manuel López Obrador se omluvil za 110 let starý masakr Číňanů ve městě Torreón. Masového vraždění, které López Obrador označil za malou genocidu, se dopustily oddíly hlásící se k mexické revoluci, uvedla agentura AP. Během tří dnů bylo zavražděno 303 osob, což byla zhruba polovina tehdejší čínské komunity v Torreónu.

"Musím se smutkem říct, že i po této malé genocidě pokračovaly beztrestný útlak a vraždění členů čínské komunity, ať už kvůli rasismu nebo z úmyslu je okrást," uvedl López Obrador. Podle něj diskriminace byla založena na rozšířených stereotypech, kterým Číňané v té době čelili.

Mexický prezident také řekl, že jeho země je vděčná za bratrství, které Čína prokázala během epidemie covidu-19. Mexiko, které vykazuje čtvrtý nejvyšší počet úmrtí v souvislosti s covidem-19, si v Pekingu objednalo zhruba 29 milionů dávek vakcíny proti covidu-19, z nichž zatím dostalo deset milionů.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Do španělského autonomního města Ceuty, jež leží na africkém kontinentě, v pondělí nelegálně vstoupilo nejméně 2700 lidí a mezi nimi stovky nezletilců

Španělské úřady uvedly, že se jedná o druhý početnější příchod migrantů za poslední měsíc. Na konci dubna do Ceuty doplavalo z Maroka přes 150 lidí. Občas se migranti, hlavně ve větších skupinách, snaží překonat pevninskou přísně hlídanou hranici. Na její zhruba osmikilometrové délce stojí také deset metrů vysoký plot. Dnešní hojnější přeplavání hranice, které začalo od ranních hodin, podle policie usnadnil také nízký příliv. Kapacity pro přijetí migrantů ve městě jsou v současnosti přeplněné, uvedla stanice RTVE.

Zdroj: ČTK
Další zprávy