Rusko se loučilo s legendou tamního disentu Alexejevovou. Přišel i prezident Putin

ČTK ČTK
11. 12. 2018 14:58
Moskva se v úterý rozloučila s ruskou obhájkyní lidských práv Ljudmilou Alexejevovou, která v sobotu zemřela ve věku 91 let. Rozloučit se přišli nejen někdejší kolegové z disentu a z hnutí na obranu lidských práv, ale i prezident Vladimir Putin, předseda dolní komory ruského parlamentu Vjačeslav Volodin či opoziční politik Alexej Navalnyj, pokládaný za Putinova hlavního oponenta.
Rozloučení s ruskou obhájkyní lidských práv Ljudmilou Alexejevovou.
Rozloučení s ruskou obhájkyní lidských práv Ljudmilou Alexejevovou. | Foto: Reuters

Prezident Putin podle agentury RIA Novosti položil k rakvi kytici růží a pak objal syna Alexejevové a krátce s ním pohovořil, než opustil sál.

Oproti tomu ne všichni kolegové a přátelé Alexejevové se mohli pohřbu účastnit. Někdejšího kolegu z Moskevské helsinské skupiny, sedmasedmdesátiletého zakladatele hnutí Za lidská práva Lva Ponomarjova, který si právě odpykává 16 dní vězení za přeposlání výzvy k účasti na nepovolené demonstraci, soudce na obřad z nápravného zařízení nepustil s odůvodněním, že Alexejevová nebyla jeho příbuzná.

Celý obřad navíc probíhal za přísných bezpečnostních opatření.

První a poslední sovětský prezident Michail Gorbačov v prohlášení, ze kterého citovala agentura TASS, označil zesnulou aktivistku za příklad občanských postojů a vlastenectví pro další generace. "Život věnovala boji za to, co je pro každého nejcennější, a to je svoboda, důstojnost, lidská práva," zdůraznil.

Poslední rozloučení se odehrálo v moskevském Domě novinářů za zvýšených bezpečnostních opatřeních. Po kremaci má být Alexejevová pohřbena do rodinné hrobky.

Zakladatelka Moskevské helsinské skupiny v minulosti obdržela za obhajobu lidských práv řadu cen, mimo jiné Andreje Sacharova, Olofa Palmeho a Václava Havla; nyní ji posmrtně vyznamenal polský prezident Andrzej Duda jedním z nejvyšších řádů. Alexejevová se v době Sovětského svazu zapojila do disidentského hnutí. V únoru 1977 musela pod hrozbou zatčení vlast opustit a uchýlila se do Spojených států. V USA se věnovala dějinám sovětského disentu a působila v rozhlasových stanicích Rádio Svoboda a Hlas Ameriky.

Do Ruska se vrátila v roce 1993 a po nástupu Putina k moci se opět připojila k opozici. Aktivně se postavila rovněž proti ruskému postupu vůči Ukrajině. Navzdory kritice vnitropolitických poměrů ji ale Kreml respektoval, do roku 2012 působila v prezidentské Radě pro rozvoj občanské společnosti a lidská práva. V červenci 2017 Putin Alexejevovou v jejím moskevském bytě navštívil, aby jí osobně poblahopřál k devadesátým narozeninám. Na konci téhož roku ji ruský prezident předal státní cenu za významné úspěchy při ochraně lidských práv.

V roce 2015 převzala Alexejevová ve Štrasburku Cenu Václava Havla, kterou uděluje Parlamentní shromáždění Rady Evropy. Ve svém projevu tehdy vyjádřila politování nad tím, že se Kreml "čím dál více vrací k sovětské praxi". Režim Vladimira Putina kritizovala také za zákony a překážky, kterým se snaží bránit v činnosti nevládním organizacím.

Téhož roku navštívila Alexejevová Prahu, kde se v Pražské křižovatce účastnila konference Příběh uprchlíka: Evropa snů a skutečností, kterou pořádala Knihovna Václava Havla. Během svého vystoupení vyzvala - v době, kdy vrcholila migrační krize - k solidaritě s uprchlíky, co utíkají před válkou.

Video: Zeman hájí zájmy Kremlu, říká novinář Ondřej Kundra

BIS jasně pojmenovala hrozby, které představuje Čína a Rusko, to je v rozporu s názorem některých politiků, míní redaktor Respektu Ondřej Kundra. | Video: Emma Smetana
 

Právě se děje

Další zprávy