Jednosměrná jízdenka. Rusko posílá na Ukrajinu vojáky, kteří mají jen pár dnů výcviku

Julia Makhinchuk Julia Makhinchuk
Aktualizováno 27. 7. 2022 9:36
Ruská armáda trpí nedostatkem vojáků, a tak na frontovou linii nasazuje i ty, kteří neprošli důkladným výcvikem. Píše to list The Moscow Times, podle kterého vojáci cvičí někdy i jen několik dní. Přitom podle ruských zákonů je nezbytnou podmínkou před nasazením vojáků do boje alespoň čtyřtýdenní výcvik.
Příslušník ruské armády v ukrajinském městě Mariupol, snímek z 16. května 2022
Příslušník ruské armády v ukrajinském městě Mariupol, snímek z 16. května 2022 | Foto: Reuters

Ve snaze sehnat dostatek vojáků ruská armáda využívá různé metody. Někdy sahá k protiprávnímu rekrutování branců, jak nedávno popsal ruskojazyčný web Meduza, a zhruba od června verbuje Rusy i na základě krátkodobé smlouvy s armádou. Výcvik, který k tomu nabízí, je však nedostačující, píše list The Moscow Times.

Jednatřicetiletý Ivan v dubnu letošního roku dobrovolně uzavřel tříměsíční smlouvu s ruskou armádou. Po necelých dvou týdnech od nástupu a po absolvování pouze pětidenního vojenského výcviku se ocitl v první linii ruské ofenzivy na východní Ukrajině. A to i přesto, že podle ministerstva obrany je pro každého, kdo podepíše smlouvu s armádou, nezbytná kombinace intenzivního čtyřtýdenního výcviku se zbraněmi a kurzu přežití.

"Když speciální vojenská operace začala - ačkoliv ve skutečnosti šlo o válku -, vzal jsem to jako osobní tragédii. Řekl jsem si, že tam chci a nikdo mi v tom nezabrání. Jsem vlastenec," vysvětlil v telefonním rozhovoru Ivan, proč se k armádě přidal. Své pravé jméno si kvůli obavám nepřál uvést.

Před nasazením na Ukrajinu absolvoval lékařskou prohlídku. Už během vyšetření se ho zeptali, jestli je připraven na cestu na vojenskou základnu v ruském městě Bělgorod, které leží 40 kilometrů východně od ukrajinských hranic. Ivan a další vojáci tam pak absolvovali vojenský výcvik.

"Na cvičišti jsme byli od deseti ráno do sedmi večer. Procvičovali jsme bojové dovednosti, dobývání a přepadávání budov, kruhovou obranu, práci v bojových týmech, polní medicínu, evakuaci a ošetřování raněných vojáků. Důraz kladli zejména na dovednosti, které potřebujete pro svou pozici - kulometník, operátor granátometu a tak dále," vylíčil jeden typický den Ivan. To ale podle něj nestačí. 

Muž dodává, že během výcviku se všemi zacházeli stejně bez ohledu na to, jestli už měli nějaké zkušenosti. Podle něj většina tamních vojáků nikdy předtím nebyla ve válečné zóně.

"V naší jednotce byl voják, který nevěděl, jak funguje kulomet. Tak jsem toho chlapa naučil, jak ho rozebrat a složit. Nechtěl bych být vedle něj v bitvě. Jak můžeš takhle bojovat?" poznamenal Ivan, který koncem dubna utrpěl v bojích u severovýchodního ukrajinského města Izjum šrapnelová poranění na rukou a nohou. Skončil tak v jedné z moskevských nemocnic. Ze zranění se stále zotavuje, nyní již doma.

Dostali uniformu a kulomet - a je to

Případ Ivana není ojedinělý. Příběhy mužů, kteří před nasazením na Ukrajinu absolvovali pouze minimální výcvik, minulý měsíc popsal i ruskojazyčný server BBC či nezávislé médium Mediazona

Další muž z vojenské základny v Bělgorodu na rozdíl od Ivana za nedostatek zkušeností zaplatil životem. Čtyřiadvacetiletý Jevgenij Čubarin zahynul během dělostřeleckého úderu v Charkovské oblasti. Zemřel přitom pouhé čtyři dny poté, co spolu s ostatními přijel do Bělgorodu. Do řad ruské armády se přidal na základě tříměsíční smlouvy, stejně jako Ivan. 

"Žádný výcvik nebyl. Přijeli, dostali uniformu a kulomet - a je to, běžte," uvedla pro ruský server Mediazona matka zesnulého vojáka Nina Čubarinová.

I dobrovolník Dmitryj z malého města na Uralu byl situací zaskočen. "Byl jsem šokován. Výcvik v taktice či sjednocování kolektivu nebyl. Někteří nikdy nedrželi v ruce kulomet ani neviděli skutečný tank, a už po pár dnech šli bojovat," uvedl v rozhovoru pro BBC muž, jehož jméno redakce z bezpečnostních důvodů změnila. 

Skončil na vojenské základně v Rostovu. Většina vojáků byla podle něj starší 45 let a ne všichni byli k výkonu vojenské služby zdravotně způsobilí. "Jeden dostal na místě mrtvici a spadl… Uvědomil jsem si, že je to opravdu jednosměrná jízdenka." 

Po třech dnech Dmitryj vojenskou základnu opustil. Smlouvu na rozdíl od Ivana či Jevgenije nepodepsal. Ty, kdo na vojenské základně v Rostovu zůstali, podle něj převezli den poté na Ukrajinu, kde se zúčastnili bojů o Izjum, důležitý železniční uzel, o který obě strany sváděly na jaře těžké boje. Ruská armáda okupuje město od 1. dubna.

Stav ruské armády

Podle analytiků a lidskoprávních aktivistů nemají vojáci, kteří absolvují jen krátký kurz, dovednosti potřebné k přežití na bojišti. "Týden není nic - pro vojáka je to přímá cesta do nemocnice nebo pytle na mrtvoly," uvádí například vojenský analytik Pavel Luzin. Odborníci poznamenávají, že sedm nebo deset dní výcviku stačí pouze k "připomenutí" dovedností, které už ti zkušenější mají z minula.

Minimální doba služby profesionálního vojáka bývá zpravidla dva roky, nyní armáda nabízí krátkodobé smlouvy - tříměsíční, půlroční, roční. Ti, kdo smlouvy uzavírají, jsou někdy označováni jako "dobrovolníci". Právě mezi nimi je v poslední době největší nárůst úmrtí. Vyplývá to z informací, které Mediazona získala spolu s BBC. 

Šéf britské armády Tony Radakin uvádí, že Rusko od začátku války na Ukrajině přišlo o asi 50 tisíc vojáků, kteří padli nebo utrpěli zranění. Ruské ministerstvo obrany přitom naposledy informovalo o válečných ztrátách 25. března, kdy uvedlo, že zemřelo 1351 vojáků.

BBC spolu s Mediazonou se na základě informací z veřejně dostupných zdrojů podařilo potvrdit smrt 4760 ruských vojáků či důstojníků. Uvedly také, že pravděpodobný počet válečných obětí je mnohem vyšší - podle analytiků se může jednat o více než 10 tisíc ruských vojáků. 

Ruské námořnictvo převzalo obrovskou ponorku. Mohla by rozpoutat novou studenou válku pod hladinou oceánů. | Video: Aktuálně.cz/Youtube/ Rossija 1, Aktuálně.cz/Twitter/VladZinen
 

Právě se děje

Další zprávy