


Japonská premiérka Sanae Takaičiová „důrazně vyzvala“ Moskvu, aby odstranila nově odhalený patnáctimetrový monument, na němž sovětský voják ničí symbol Japonska. Tokio odhalení pomníku vnímá jako záměrný vzkaz. Ten navíc přišel jen několik týdnů poté, co ruský prezident Vladimir Putin navštívil sporné Kurilské ostrovy, které Sovětský svaz obsadil v posledních dnech druhé světové války.

Ruský monument byl odhalen v dálněvýchodním městě Chabarovsk minulý pátek. Už den před odhalením japonský generální konzulát Moskvu naléhavě požádal o úpravu památníku.
Patnáct metrů vysoký pomník sovětského vítězství nad Japonskem totiž zobrazuje žulový hraniční sloupek s nápisem „Japonské císařství“, který pod pažbou pušky postupujícího sovětského vojáka praská a rozpadá se.

Přes rozbitý sloupek je pak vyobrazena prasklá šestnáctikvětá chryzantéma, tedy znak japonského císařského rodu – a zároveň široce používaný symbol Japonska, píše například japonská agentura Kyodo News.
Chryzantému během druhé světové války používalo Japonské císařství coby spojenec nacistického Německa. Zároveň však dodnes představuje symbol Japonska, které nemá oficiální státní znak. Květina se šestnácti okvětními lístky se dodnes objevuje také na japonských pasech.
Pomník vytvořila Ruská vojensko-historická společnost společně s vládou Chabarovského kraje. Rusko japonskou žádost o odstranění symbolu před odhalením pomníku okamžitě odmítlo.
„Podle mého názoru je tato žádost zcela nevhodná,“ prohlásil ve stejný den, kdy japonský konzulát žádost předal, Nikolaj Ovsiienko, jeden z předních představitelů Ruské vojensko-historické společnosti.
„Chryzantéma není pouze symbolem japonského císařského rodu, ale také symbolem militarismu odpovědného za strašlivé zločiny,“ vysvětlil.
Po pátečním odhalení pomníku vydalo japonské ministerstvo zahraničí nezvykle ostré prohlášení, v němž požaduje odstranění celého pomníku. Označilo ho za „zcela nepřijatelný“. Japonská premiérka Sanae Takaičiová pak slíbila, že bude nadále požadovat jeho odstranění.
„Emblém chryzantémy je široce uznáván jako symbol Japonska a instalace pomníku zobrazujícího jeho zničení je naprosto nepřijatelná. Jde o otázku národního cítění v Japonsku a japonská vláda důrazně požaduje, aby Rusko pomník rozebralo,“ uvedla Takaičiová na sociální síti X, kde své prohlášení zveřejnila také v ruštině.
Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová japonské požadavky na odstranění pomníku následně zesměšnila.
„Zbývá už jen požadovat, aby přestal foukat vítr a svítit slunce,“ reagovala na výzvu. „Naši zemi bránili naši předkové, naše historie je založena na faktech a naše paměť je zvěčněna v tomto pomníku,“ dodala.
V úterý se ke sporu vyjádřil i mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. „Je těžké říci, co v Tokiu zapomněli a co si pamatují, ale my jsme přinejmenším nezapomněli – ani na japonský militarismus, ani na vítězství, kterého jsme nad ním dosáhli,“ řekl.
Peskov zároveň poznamenal, že během vzpomínkových akcí připomínajících bombardování Hirošimy a Nagasaki si „s údivem všiml“, že si nikdo z japonského vedení „nevzpomněl“, že Spojené státy jsou „jedinou zemi, která kdy použila jaderné zbraně“, cituje ho například podle ruské agentury TASS.
V médiích bylo odhalení pomníku vnímáno jako další záměrný vzkaz Tokiu. Přišlo navíc jen několik týdnů poté, co Vladimir Putin v srpnu navštívil sporné Kurilské ostrovy.
V Japonsku se dodnes nazývají Severní teritoria a Sovětský svaz je obsadil v posledních dnech druhé světové války.
Putinova srpnová návštěva ostrovů byla vůbec první návštěvou ruského prezidenta a vyvolala rozzlobenou reakci Tokia. Vztahy mezi oběma zeměmi se také výrazně zhoršily po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022.
Kvůli sporu o vlastnictví Kurilských ostrovů Moskva a Tokio nikdy nepodepsaly formální mírovou smlouvu, která by ukončila nepřátelství z druhé světové války.



V Česku začalo v pátek odpoledne druhé kolo letošní obměny třetiny Senátu, v němž bude zvoleno zbývajících 22 senátorů či senátorek z dvojnásobného počtu finalistů. Pět senátorů bylo nově či opětovně vybráno před týdnem v prvním kole.



Na ranní mši už osmiletá Gloria Kowalewiczová nedorazila. V listopadu 1960 ji někdo v Chicagu unesl jen pár bloků od domova a dvakrát střelil do hlavy. Policie vyslechla přes 1300 lidí, jméno pachatele však zůstávalo záhadou dlouhých 66 let. Zlom přinesla až moderní analýza DNA z dívčina kabátu: stopy dovedly kriminalisty k muži, který po vraždě sám léta sloužil jako detektiv na kriminálce.



Německý kancléř Friedrich Merz se ve středu 21. října v Berlíně sejde s českým prezidentem Petrem Pavlem. V pátek to oznámil tiskový úřad spolkové vlády s tím, že schůzka v kancléřství bude pracovní a že tématem budou mimo jiné zahraniční a bezpečnostně politické otázky.



Zřejmě žádný hokejový brankář na planetě momentálně nemá takovou formu jako Jonas Neffin, který naprosto dominuje v jednom z nejlepších klubů Evropy. Ještě nedávno byl přitom „zašitý“ v nižší lize a téměř nikdo ho neznal.



Ve válce, kterou před více než čtyřmi roky rozpoutala Moskva proti Ukrajině, padlo nejméně 281 753 vojáků bojujících v ruské armádě. Uvedla to v pátek ruská služba BBC, která s nezávislým serverem Mediazona analyzuje veřejně dostupné zdroje a zmíněné padlé identifikovala. Skutečné počty zabitých podle ní budou vyšší.