


Japonská premiérka Sanae Takaičiová „důrazně vyzvala“ Moskvu, aby odstranila nově odhalený patnáctimetrový monument, na němž sovětský voják ničí symbol Japonska. Tokio odhalení pomníku vnímá jako záměrný vzkaz. Ten navíc přišel jen několik týdnů poté, co ruský prezident Vladimir Putin navštívil sporné Kurilské ostrovy, které Sovětský svaz obsadil v posledních dnech druhé světové války.

Ruský monument byl odhalen v dálněvýchodním městě Chabarovsk minulý pátek. Už den před odhalením japonský generální konzulát Moskvu naléhavě požádal o úpravu památníku.
Patnáct metrů vysoký pomník sovětského vítězství nad Japonskem totiž zobrazuje žulový hraniční sloupek s nápisem „Japonské císařství“, který pod pažbou pušky postupujícího sovětského vojáka praská a rozpadá se.

Přes rozbitý sloupek je pak vyobrazena prasklá šestnáctikvětá chryzantéma, tedy znak japonského císařského rodu – a zároveň široce používaný symbol Japonska, píše například japonská agentura Kyodo News.
Chryzantému během druhé světové války používalo Japonské císařství coby spojenec nacistického Německa. Zároveň však dodnes představuje symbol Japonska, které nemá oficiální státní znak. Květina se šestnácti okvětními lístky se dodnes objevuje také na japonských pasech.
Pomník vytvořila Ruská vojensko-historická společnost společně s vládou Chabarovského kraje. Rusko japonskou žádost o odstranění symbolu před odhalením pomníku okamžitě odmítlo.
„Podle mého názoru je tato žádost zcela nevhodná,“ prohlásil ve stejný den, kdy japonský konzulát žádost předal, Nikolaj Ovsiienko, jeden z předních představitelů Ruské vojensko-historické společnosti.
„Chryzantéma není pouze symbolem japonského císařského rodu, ale také symbolem militarismu odpovědného za strašlivé zločiny,“ vysvětlil.
Po pátečním odhalení pomníku vydalo japonské ministerstvo zahraničí nezvykle ostré prohlášení, v němž požaduje odstranění celého pomníku. Označilo ho za „zcela nepřijatelný“. Japonská premiérka Sanae Takaičiová pak slíbila, že bude nadále požadovat jeho odstranění.
„Emblém chryzantémy je široce uznáván jako symbol Japonska a instalace pomníku zobrazujícího jeho zničení je naprosto nepřijatelná. Jde o otázku národního cítění v Japonsku a japonská vláda důrazně požaduje, aby Rusko pomník rozebralo,“ uvedla Takaičiová na sociální síti X, kde své prohlášení zveřejnila také v ruštině.
Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová japonské požadavky na odstranění pomníku následně zesměšnila.
„Zbývá už jen požadovat, aby přestal foukat vítr a svítit slunce,“ reagovala na výzvu. „Naši zemi bránili naši předkové, naše historie je založena na faktech a naše paměť je zvěčněna v tomto pomníku,“ dodala.
V úterý se ke sporu vyjádřil i mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. „Je těžké říci, co v Tokiu zapomněli a co si pamatují, ale my jsme přinejmenším nezapomněli – ani na japonský militarismus, ani na vítězství, kterého jsme nad ním dosáhli,“ řekl.
Peskov zároveň poznamenal, že během vzpomínkových akcí připomínajících bombardování Hirošimy a Nagasaki si „s údivem všiml“, že si nikdo z japonského vedení „nevzpomněl“, že Spojené státy jsou „jedinou zemi, která kdy použila jaderné zbraně“, cituje ho například podle ruské agentury TASS.
V médiích bylo odhalení pomníku vnímáno jako další záměrný vzkaz Tokiu. Přišlo navíc jen několik týdnů poté, co Vladimir Putin v srpnu navštívil sporné Kurilské ostrovy.
V Japonsku se dodnes nazývají Severní teritoria a Sovětský svaz je obsadil v posledních dnech druhé světové války.
Putinova srpnová návštěva ostrovů byla vůbec první návštěvou ruského prezidenta a vyvolala rozzlobenou reakci Tokia. Vztahy mezi oběma zeměmi se také výrazně zhoršily po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022.
Kvůli sporu o vlastnictví Kurilských ostrovů Moskva a Tokio nikdy nepodepsaly formální mírovou smlouvu, která by ukončila nepřátelství z druhé světové války.



Jednání zástupců Spojených států, Ukrajiny, evropských zemí a NATO v Miami o ukončení války Ruska proti Ukrajině skončila předčasně, napsal v sobotu server Ukrajinska pravda s odvoláním na zpravodaje rozhlasové stanice RFE/RL a amerického vyjednávače Steva Witkoffa. Rozhovory podle serveru skončily po překvapivém ujednání prezidentů USA a Ruska o dodávkách ruské nafty na americký a světový trh.



V Česku v sobotu v 08:00 začal závěrečný den hlasování v letošních komunálních volbách. Na části území státu jsou spojené s úvodním kolem rozhodování o třetině senátorů. Po noční přestávce mohou do volebních místností zavítat ti, kteří tak neučinili v pátek. Mají na to šest hodin.



Nikola Bartůňková prohrála v semifinále turnaje v Pekingu se světovou pětkou Mirrou Andrejevovou z Ruska 2:6, 2:6. Dvacetiletá Češka vzdorovala hodinu a 14 minut. Deblová jednička Kateřina Siniaková si na stejném turnaji zahraje o jubilejní 40. titul. S domácí Čang Šuaj může získat třetí letošní a celkově čtvrtý společný titul na okruhu WTA.



Ukrajinské drony během noci zaútočily na ropný terminál Jih Ruska v Rostovské oblasti, kde vypukl rozsáhlý požár, uvedl zpravodajský kanál Astra s odvoláním na snímky a videa od svých čtenářů.



Může obnova mnoho desetiletí zakopaného památníku ovlivnit volby? Přesně takový experiment se už několik týdnů odehrává v krušnohorském Dubí. Soupeři současného vedení města totiž bojují proti tomu, aby pomník, který ze svého místa zmizel během poválečného odsunu původních německých obyvatel, prošel renovací. Na Dubí se proto zaměřil další díl ze série regionálních textů deníku Aktuálně.cz.