Rusko na Ukrajině přepisuje školní osnovy. Učitelé čekají škrty v knihách i dějepisu

ČTK ČTK
2. 7. 2022 11:54
Ruské úřady vyzvaly učitele v Ruskem okupovaných částech jihovýchodní Ukrajiny, aby během několika týdnů podepsali dokument, v němž potvrdí svou ochotu přejít na výuku podle ruských školních osnov. Pokud tak neučiní, mohou přijít o práci a riskovat další odvetná opatření. Ukrajinští pedagogové to pod podmínkou anonymity řekli britskému listu The Guardian.
Vladimir Putin
Vladimir Putin | Foto: ČTK, Associated Press

Tento krok staví mnohé učitele do obtížné situace. Pokud dokument podepíší, hrozí jim obvinění ze strany ukrajinských úřadů. Ty považují výuku podle ruských osnov za formu kolaborace s nepřítelem, píše The Guardian.

Nově jmenované úřady v částech východní Ukrajiny sdělily zhruba v polovině června místním učitelům, že do 21. července musí podepsat dokument potvrzující jejich připravenost řídit se ruskými školními osnovami. Pokud tak neučiní, mají podat výpověď, uvedlo několik pedagogů. Mnozí z nich údajně čelili i výhrůžkám vystěhováním z domovů.

Ruský ministr školství Sergej Kravcov dříve oznámil, že od září, kdy začne nový školní rok, budou všechny školy na územích Ukrajiny, která "získala" Moskva, pracovat podle ruských osnov. Rusko se chystá do ovládnutých míst na Ukrajině vyslat své učitele, napsal také nedávno ruský server Lenta.ru.

"V současné době byli k podpisu dokumentu vyzváni pouze učitelé dějepisu, zeměpisu, jazyků a základních škol," řekl jeden z učitelů žijících ve vesnici v okupované Charkovské oblasti. "Učební osnovy matematiky, fyziky, biologie a chemie v Rusku nejsou nosiči propagandy, takže zůstávají, alespoň prozatím, v klidu," dodal.

Z výuky literatury pravděpodobně zmizí díla většiny ukrajinských spisovatelů. Učební osnovy ruského dějepisu se v posledních letech zpolitizovaly, zejména pokud jde o ruské vyprávění o sovětském vítězství ve druhé světové válce, a nezbylo mnoho prostoru pro kritické uvažování o represích v sovětském období nebo o imperiální minulosti Ruska.

Ukrajinské ministerstvo školství ale považuje výuku podle ruských norem za druh kolaborace a ukrajinský trestní zákoník byl nedávno novelizován paragrafem, který stanoví trest až tří let vězení za "propagandu ve vzdělávacích institucích s cílem napomáhat ruské armádě".

Mnozí se však domnívají, že by státní zástupci měli být v některých případech shovívaví, napsal britský list. "Musíme velmi jasně rozlišovat, zda byl dotyčný k práci donucen pod nátlakem, nebo dokonce v ohrožení života, nebo zda spolupracoval dobrovolně, nebo to byla dokonce jeho iniciativa," řekl ukrajinský ombudsman pro vzdělávání Serhij Horbačov.

Kdo nespolupracuje, přijde o domov

Učitelé, kteří odmítnou podepsat, se kromě ztráty zaměstnání mohou stát také terčem ruské odvety. "Máme velké množství žádostí od učitelů z okupovaných území," řekl Horbačov. "Hrozí jim vystěhování z domovů, zatčení a pronásledování. Dnes jsem se například dozvěděl, že Rusové shromažďují údaje o lidech, zda spolupracují, nebo nespolupracují s okupanty, pokud ne, mohou přijít o ubytování a mohou být nuceni odejít," dodal.

Cedos, nezávislý ukrajinský think-tank, který monitoruje vzdělávání na okupovaných územích na základě osobních kontaktů, oficiálních zdrojů a sociálních médií, uvedl, že "pedagogové na okupovaných územích jsou kvůli své profesní činnosti pod značným tlakem a hrozbou". Jako příklad uvedl případ školy v Záporožské oblasti, kde se vedoucí odboru školství dohodl na spolupráci s okupanty a donutil učitele, aby obnovili výuku podle ruských osnov.

"Někteří pedagogové rezignovali, aby se vyhnuli spolupráci s okupanty," uvádí se ve zprávě Cedosu. "Vedoucí odboru školství je však vydírá a vyhrožuje jim, že pokud se nedohodnou sami, budou odvedeni na velitelství, což může ohrozit jejich životy," uvádí think-tank.

Video: V Kremenčuku zabíjela "slepá raketa"

V Kremenčuku zabíjela "slepá raketa". Rusové na ni kvůli nepřesnosti montovali jaderné hlavice. | Video: Associated Press
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 4 minutami

Lidí nově nakažených covidem v Česku dál ubývá

Letošní letní vlna covidu-19 v Česku dál slábne. Počty lidí nově nakažených covidem klesají v mezitýdenním srovnání 14. den v řadě. Ve středu do statistik na webu ministerstva zdravotnictví přibylo 2203 nových případů, o 468 méně než ve stejný den předchozího týdne. Nižší byl i počet podezření na opakovanou nákazu. Za týden klesl o 90 na 866 případů.

Za posledních sedm dní testy v Česku odhalily 121 nových případů covidu-19 v přepočtu na 100 000 obyvatel. Je to nejnižší hodnota za poslední více než tři týdny.

Nejvíce se nový typ koronaviru šíří v Praze s incidenčním číslem 153. Naopak na Vysočině připadá na 100 000 obyvatel 93 případů za posledních sedm dní. Nižší týdenní incidenci než 100 vykazuje ještě Plzeňský, Karlovarský a Jihočeský kraj.

Zdroj: ČTK
před 27 minutami

Severokorejský vůdce oznámil, že KDLR vyhrála nad covidem. Oficiální bilance je 74 mrtvých

Severokorejský vůdce Kim Čong-un ohlásil vítězství v boji proti koronaviru a nařídil, aby byla zrušena nepřísnější protiepidemická opatření, která byla zavedena v květnu. Jeho sestra uvedla, že nemoc sám prodělal. S odkazem na severokorejská státní média o tom informuje agentura Reuters.

Severokorejské úřady nesdělily, kolik případů nákazy koronavirem se v zemi potvrdilo. Od 29. července ale země nehlásila žádná podezření na nové případy. Mezinárodní humanitární organizace přitom opakovaně upozorňovaly, že země má omezené testovací kapacity.

Kim podle KCNA řekl, že oficiální bilance 74 mrtvých představuje ve srovnání se situací v jiných zemích "bezprecedentní zázrak". Severní Korea místo potvrzených případů koronaviru hlásila počet osob s příznaky horečky. Denní bilance těchto případů dosáhla vrcholu 15. května, kdy jich bylo více než 392 920. To přimělo zdravotnické odborníky varovat před nevyhnutelnou krizí.

Zdroj: ČTK
před 32 minutami

Při útoku islamistů v Mali zemřelo 42 vojáků, země vyhlásila třídenní státní smutek

Dvaačtyřicet malijských vojáků přišlo o život a dalších 22 jich bylo zraněno při nedělním útoku u města Tessit na severu Mali.Ve středu to oznámily úřady této západoafrické země, útok připsaly místní odnoži teroristické skupiny Islámský stát. V zemi od středy platí třídenní státní smutek. Informují o tom světové agentury.

Jednalo se o jeden z největších útoků na malijskou armádu za poslední roky. Vojáci podle prohlášení při několik hodin trvajících bojích zabili 37 ozbrojenců. Armáda původně informovala o 17 zabitých vojácích a devíti pohřešovaných.

V Mali panuje špatná bezpečnostní situace od roku 2012, v zemi vládne vojenská junta, která v roce 2020 svrhla demokratickou vládu, částečně kvůli frustraci z její neschopnosti zastavit násilí. Vládnoucí junta se odvrátila od tradičního spojence a bývalé koloniální mocnosti Francie a přiklání se k Rusku, podle západních informací působí v Mali ruští žoldnéři.

Zdroj: ČTK
před 34 minutami

Část pražského metra A zastavila nehoda, soupravy nejezdí mezi Náměstím Míru a Želivského

Kvůli nehodě soupravy je obousměrně zastavený provoz na lince metra A mezi stanicemi Želivského a Náměstí Míru. Předpoklad obnovení provozu je zhruba v 06:30, uvádí pražský dopravník podnik na webu. Ve zbylých dvou úsecích linky A jezdí metro normálně.

Kvůli blíže neupresněné dopravní nehodě vlaku metra byl provoz části linky A zastaven v 04:40. Dopravní podnik žádá cestující, aby v úseku mezi stanicemi Želivského a Náměstí Míru použili povrchovou dopravu.

Mezi stanicemi Želivského a Depo Hostivař zůstal provoz metra zachovaný bez omezení, stejně jako mezi Náměstím Míru a konečnou Nemocnice Motol.

Zdroj: ČTK
Další zprávy