Rusko mění Krym na armádní základnu, kde mohou být jaderné zbraně, tvrdí velvyslanec

ČTK ČTK
20. 2. 2019 11:34
Nejdůležitějším a nejnebezpečnějším následkem ruské okupace poloostrova Krym je skutečnost, že byl přeměněn na vojenskou základnu, na které mohou být jaderné zbraně. Na tiskové konferenci to řekl ukrajinský velvyslanec v Česku Jevhen Perebyjnis. Rusko podle něj neustále navyšuje počet vojáků, umisťuje na poloostrově moderní zbraně a začalo také s urychlenou revitalizací starých sovětských zbrojovek, letišť, úložišť, mimo jiné pro jaderné zbraně.
Příslušníci ruské armády v Sevastopolu na Krymu.
Příslušníci ruské armády v Sevastopolu na Krymu. | Foto: Reuters

Znepokojující je také situace z hlediska lidských práv na Krymu. "Ideologie vojenského shromaždiště určila směřování všech jiných oblastí života na Krymu," řekl Perebyjnis. "Pro potřeby vojenské základny Rusko nepotřebuje 2,5 milionu obyvatel na poloostrově, navíc obyvatel, kteří jsou zvyklí na demokratické ukrajinské poměry a svobodu projevu," doplnil.

Proto podle velvyslance Rusko začalo hned po obsazení vytlačovat původní obyvatelstvo a nahrazovat jej "poslušnými migranty z Ruska".

Posledních pět let podle Perebyjnise přineslo také fatální následky pro ekologickou situaci na poloostrově. "Nezodpovědné hospodaření Ruska na poloostrově jako na nevlastním statku negovalo všechno, co Ukrajina pěstovala a rozvíjela desítky let," řekl.

Problémy se do značné míry vyhrotily v průběhu nezákonné výstavby takzvaného krymského mostu, který spojuje ruskou pevninu s Krymem. "Nejen, že je obtížnou překážkou pro lodní dopravu a navigaci, ale má výrazně negativní vliv na přírodní prostředí Černého a Azovského moře," poznamenal velvyslanec.

Ten pak začal mluvit i o úspěších jeho rodné Ukrajiny. Ekonomika podle Perebyjnise roste 12. čtvrtletí po sobě. Země také započala s reformami, mezi kterými velvyslanec zmínil zlepšení podnikatelského prostředí nebo úspěšnou realizaci asociační dohody Ukrajiny s Evropskou unií.

"Podíl vývozu například do Evropské unie v rámci celkové struktury ukrajinského vývozu činí dnes víc než 42 procent. To znamená, že Evropská unie se stala hlavním obchodním partnerem Ukrajiny. V roce 2018 jsme prodávali do Evropské unie více zboží než kterýkoli jiný rok předtím v historii hospodářských vztahů mezi Ukrajinou a Evropskou unií," řekl Perebyjnis.

Ukrajina se podle diplomata neobejde bez pomoci mezinárodního společenství. Podle něj je nutné zapojit nové nástroje tlaku na Moskvu, zesílit sankce a politickou izolaci. "Jsme přesvědčeni, že je nutno přejít na novou úroveň omezujících opatření vůči Rusku, které by se přibližovaly někdejším opatřením vůči Sovětskému svazu nebo jiným totalitním režimům," poznamenal Perebyjnis. Česku poděkoval mimo jiné za "důslednou politiku neuznání ruského pokusu o anexi Krymu".

Referendum o připojení Krymu k Ruské federaci se uskutečnilo 16. března 2014 a 96,8 procenta hlasujících se v něm vyslovilo pro spojení s Ruskem. Už v únoru obsadili parlament na Krymu a budovu místní vlády neoznačení vojáci. Ruský parlament schválil 1. března 2014 záměr prezidenta Putina nasadit na Krymu vojáky kvůli údajně potřebě chránit životy Rusů na Krymu.

Podívejte se na video k masakru na Majdanu

Roman Huryk - Masakr na Majdanu | Video: SkumbrijaTV, František Grossmann
 

Právě se děje

před 27 minutami

Národní galerie Praha prodlouží výstavu maleb a dalších prací slavného malíře Rembrandta van Rijna do 21. března

Národní galerie Praha prodlouží výstavu maleb a dalších prací slavného malíře Rembrandta van Rijna do 21. března. Uvedla to dnes Česká televize. Výstava v paláci Kinských nazvaná Rembrandt: Portrét člověka začala 25. září a měla trvat do konce ledna. Kvůli nejpřísnějším opatřením proti koronaviru je od 27. prosince pro veřejnost uzavřená.

V paláci Kinských je vystaveno deset maleb a přes 50 prací slavného malíře. Výstava měla původně začít na jaře, její otevření bylo kvůli šíření nemoci covid-19 přesunuto na září. V prosinci byla mezi pěti výstavami, které měly výjimku ze zákazu otevření. Výjimku hygieniků s několika podmínkami dostaly výstavy s významnými zahraničními zápůjčkami. Ostatní galerie a muzea musela zavřít od 18. prosince.

Výstavu NGP připravila ve spolupráci s Wallraf-Richartz-Museum & Fondation Corboud v Kolíně nad Rýnem. Díla zapůjčily instituce jako Metropolitní muzeum v New Yorku, Londýnská Národní galerie, madridské Prado, Rijksmuseum v Amsterdamu či vídeňská Albertina. Výstava byla ústředním loňským projektem NGP. Bývalá ředitelka NGP Anne-Marie Nedoma ČTK před otevřením výstavy řekla, že tolik významných uměleckých děl Rembrandta i jeho souputníků lidé v Praze ještě neviděli.

Zdroj: ČTK
Další zprávy