Už v září uvedl Vedant Patel z amerického ministerstva zahraničí, že plánované severokorejské dodávky do Ruska čítají miliony kusů raket a dělostřeleckých granátů.
O detailech zatím američtí představitelé veřejně nemluví, ale fakt, že o tématu se zmínili už dvakrát, zřejmě ukazuje na mnoho informací, které sesbíraly po světě zpravodajské služby. Severní Korea v minulosti tajně dodávala zbraně a munici Sýrii, Eritreji, vojenskému režimu v Barmě a také Tanzanii.
Rusku některé zbraně docházejí, a proto se už obrátilo na Írán, od kterého Moskva koupila a nasadila na Ukrajině drony Šahíd-136. Brzy má Írán Rusku dodat také rakety země-země Fatíh-110 a Zolfaghár s doletem 300 až 700 kilometrů.
Severokorejský zbrojní průmysl je obrovský, protože režim udržuje v chodu armádu 1,2 milionu vojáků. Většina zbraní i munice je vyráběna na základě sovětských a ruských modelů. Ať už jde o tanky T-72, obrněné vozy M-1973, nebo modifikované sovětské balistické rakety SCUD. Skutečnost, že severokorejské zbraně jsou vyráběny na základě sovětských a ruských vzorů, může být pro Rusy velmi cenná.
"Severokorejská armáda má obrovské zásoby zbraní i munice, která je Rusům dobře známá a je kompatibilní s jejich systémy a technikou. Ani exportovat velké zásilky není pro Severokorejce problém," tvrdí analytik Siemon Wezeman ze Stockholmského mírového institutu, který se zabývá náklady na zbrojení a mezinárodním zbrojním obchodem.
Někteří experti ale soudí, že severokorejské zbraně a střelivo nevynikají kvalitou a spolehlivostí. Například odborný server 38 North, který monitoruje dění v zemi, upozornil na incident z roku 2010. Tehdy Severní Korea bombardovala jihokorejský ostrov Jon-Pchjong. Ze 172 granátů ale ostrov trefila necelá polovina a čtvrtina vůbec nevybuchla.
"Severokorejští zbrojaři produkují velkou kvantitu, ale výstupní kontroly kvality jsou nedostatečné. Nebo je výzbroj skladována ve špatných podmínkách," uvedl k tomu server North 38.
Prodej by Severní Koreji zajistil peníze, které režim, čelící sankcím OSN, potřebuje. V srpnu poslal ruský prezident Vladimir Putin severokorejskému vůdci Kim Čong-unovi dopis, ve kterém psal o "společném úsilí rozšířit rozsáhlé a konstruktivní bilaterální vztahy".
Obě země si letos vyšly vstříc na půdě OSN. Severní Korea byla jedním z pěti států, které na Valném shromáždění hlasovaly proti odsouzení ruské agrese (dalšími bylo samo Rusko, Bělorusko, Eritrea a Sýrie). A poté Moskva v Radě bezpečnosti vetovala americký návrh na zpřísnění sankcí proti Severní Koreji.
Severní Korea v oficiálním prohlášení obvinila z odpovědnosti za válku na Ukrajině Spojené státy a NATO. Spolu se Sýrií a Nikaraguou patřila k zemím, které na jaře uznaly nezávislost separatistických proruských republik v Doněcku a Luhansku. Ukrajina poté přerušila s KLDR diplomatické styky.
Moskva se k americkým tvrzením o vojenské pomoci ze Severní Koreje nevyjádřila. Severokorejská tisková agentura KCNA dodávky Rusku popřela a vyzvala Spojené státy, aby "zavřely pusu".
