Rusko členem NATO? Američané neříkají ne

Martin Novák Martin Novák
29. 7. 2009 15:20
Prohlásil to náměstek ministryně zahraničí Philip Gordon
Barack Obama a Vladimir Putin na pracovní snídani nedaleko Moskvy.
Barack Obama a Vladimir Putin na pracovní snídani nedaleko Moskvy. | Foto: Reuters

Washington - Severoatlantická aliance váhá, zda má podat ruku Ukrajině a Gruzii, které se ucházejí o členství v NATO. Rusko nechce, aby do transantlantického bloku dvě bývalé postsovětské republiky vstupovaly.

Americká vláda ovšem nově signalizuje, že se nebrání dokonce ani vstupu samotného Ruska do aliance.

"Jestliže Rusko splní kritéria, bude schopno podílet se na všeobecné bezpečnosti a bude-li v alianci panovat shoda, pak by nemělo být vylučováno," řekl dnes v Kongresu náměstek americké ministryně zahraničí Philip Gordon.

Ruský velvyslanec při NATO Dmitrij Rogozin uvedl pro Euobserver.eu, že Rusko není proti úzké spolupráci v některých oblastech, zatím však neusiluje o plné členství. "Teď to nepociťujeme jako potřebu, ale nevylučujeme to v budoucnu," řekl velvyslanec.

Foto: Aktuálně.cz

"Rusko si zatím nemůže představit, že by se ve vojenské oblasti komukoliv podřizovalo. Rusko, stejně jako Spojené státy, Čína nebo například Indie, si zakládá na plné suverenitě. Na suverenitě v jejím absolutním pojetí. Stejně tak je těžké si představit, že by alianční politikové budou připraveni dát Rusku bezpečnostní garanci proti Číně. Pokud by Rusko vstoupilo do NATO, tak to znamená, že v případě rusko-čínského konfliktu o dálněvýchodní teritoria je Aliance povinna zapojit se do této války. Je jasné, že to nikdo chtít nebude," uvedl v nedávném rozhovoru pro Aktuálně.cz ruský politolog Fjodor Lukjanov.

Členské státy aliance loni kritizovaly ruskou ofenzívu v Gruzii a na několik měsíců s Moskvou zastavily spolupráci. Ta je už ale nyní opět obnovena.

Dmitrij Medveděv s Georgem Bushem.
Dmitrij Medveděv s Georgem Bushem. | Foto: Reuters
 

Americký prezident Barack Obama Moskvu navštívil na začátku července a dohodl se s ruskými politiky na "novém začátku" vztahů, nezatíženém předcházejícími neshodami z doby administrativy George Bushe.

Několik bývalých státníků zemí střední a východní Evropy, včetně Václava Havla či Lecha Walesy, poté vyzvalo amerického prezidenta v otevřeném dopise k obezřetnosti před Ruskem. Signatáři tvrdí, že Moskva má znovu imperiální ambice.

Z bývalých republik SSSR je v alianci jen trojice pobaltských států Litva, Lotyšsko a Estonsko. NATO je přijalo i přes značný odpor Ruska. Ukrajinská vláda a prezident jsou také pro členství své země v alianci, ale podle průzkumů veřejného mínění je většina Ukrajinců spíše proti.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 14 minutami

Vrchní soud zastavil trestní stíhání šéfa lihové mafie Březiny v kauze ovlivňování svědků

Olomoucký vrchní soud zastavil trestní stíhání šéfa lihové mafie Radka Březiny a dalších dvou mužů v souvislosti s kauzou ovlivňování svědků. Brněnský krajský soud jim za to v červnu 2021 původní tresty uložené za obchody s nelegálním lihem zpřísnil v podobě souhrnných trestů, Březinovi zvýšil trest ze 13 let na 14 let a devět měsíců. Vrchní soud zastavení stíhání odůvodnil tím, že o těchto skutcích již bylo pravomocně rozhodnuto. Informaci v úterý potvrdil Petr Šereda z Vrchního státního zastupitelství v Olomouci. Zastavení trestního stíhání se týká také Pavla Čanigy a Ivana Kováříka.

Vrchní soud o zastavení trestního stíhání rozhodl v neveřejném jednání v prosinci, řekl novinářům mluvčí soudu Stanislav Cik. "Soud rozhodl, že se u těchto obžalovaných zastavuje trestní stíhání, neboť o těchto skutcích již bylo pravomocně rozhodnuto," uvedl mluvčí.

Podle soudu bylo o této trestné činnosti rozhodnuto již v hlavní daňové větvi lihové mafie, kdy byli všichni tři obžalovaní odsouzeni za zkrácení daně a současně za účast na organizované zločinecké skupině. Druhý z těchto trestných činů vrchní soud považuje za trestný čin trvající. Ovlivňování svědků tak podle něj spadá do trestného činu účasti na organizované zločinecké skupině, o kterém však již bylo pravomocně rozhodnuto v daňové větvi celé kauzy.

Zdroj: ČTK
před 17 minutami

Kolínská Toyota od středy zastaví kvůli nedostatku dílů výrobu na většinu února

V automobilce Toyota Motor Manufacturing Czech Republic v Kolíně od středy kvůli nedostatku komponentů zastavují výrobu. Celková doba odstávky zatím není známá, měla by to být větší část února. Podle mluvčího automobilky Tomáše Paroubka je důvodem výpadek subdodávek pro českého dodavatele způsobený epidemií covidu v Číně na konci loňského roku.

"Rozjezd linky je plánován na poslední týden v únoru, může se ale změnit spousta věci, dodání dílů dříve, nebo naopak," uvedl Paroubek. Chybí podle něj komponenty do obou modelů, které se v Kolíně vyrábějí, a to Aygo a Yaris. "Nebudeme sdílet jméno dodavatele ani konkrétní díl, který nás bohužel zastavil s ohledem na překážky v dodavatelském řetězci. Jedná se o subdodávky komponent pro české dodavatele, nedostatek vznikl v důsledku výpadku výroby v Číně během listopadu a prosince způsobeného covid-19," doplnil mluvčí.

Úplné uzavření podniku v průmyslové zóně Ovčáry u Kolína se podle Paroubka nechystá. "Někdo vytvořil fake news, která není pravdivá, a toto spustilo velkou reakci," řekl. Poptávka po autech podle něj vzrostla, automobilka plánujeme vyrobit letos opět přes 200 000 vozů. "I přes toto zastavení uděláme maximální kroky, abychom vozy dodali co nejdříve zákazníkům, kteří nyní čekají na dodávku již objednaných vozů," doplnil.

Zdroj: ČTK
před 30 minutami

Prezident Zeman se příští týden sejde s Čaputovou ve Vysokých Tatrách

Český prezident Miloš Zeman se příští úterý při své rozlučkové návštěvě Slovenska sejde ve Vysokých Tatrách se slovenskou kolegyní Zuzanou Čaputovu, informovala ČTK kancelář slovenské prezidentky. Zemanovi v březnu skončí druhý pětiletý prezidentský mandát; v čele státu ho vystřídá Petr Pavel, který v rozhodujícím kole přímé volby minulý týden porazil expremiéra Andreje Babiše.

Vrcholní politici Česka i Slovenska v minulosti založili tradici, že jejich první a poslední zahraniční cesta ve funkci vede do druhé ze zemí bývalého Československa. Podle informací ČTK by Zeman měl na Slovensko přicestovat už v pondělí a návštěvu země pak ukončit ve středu, kromě Čaputové by se měl sejít také s dalšími současnými a bývalými slovenskými politiky.

Zeman bude s Čaputovou jednat v hotelu ve známé turistické lokalitě Štrbské Pleso. Zeman tam zavítal už v roce 2018 na své první zahraniční cestě ve druhém prezidentském mandátu. Slovenským prezidentem byl tehdy Andrej Kiska.

Zdroj: ČTK
Další zprávy