Rusko členem NATO? Američané neříkají ne

Martin Novák Martin Novák
29. 7. 2009 15:20
Prohlásil to náměstek ministryně zahraničí Philip Gordon
Barack Obama a Vladimir Putin na pracovní snídani nedaleko Moskvy.
Barack Obama a Vladimir Putin na pracovní snídani nedaleko Moskvy. | Foto: Reuters

Washington - Severoatlantická aliance váhá, zda má podat ruku Ukrajině a Gruzii, které se ucházejí o členství v NATO. Rusko nechce, aby do transantlantického bloku dvě bývalé postsovětské republiky vstupovaly.

Americká vláda ovšem nově signalizuje, že se nebrání dokonce ani vstupu samotného Ruska do aliance.

"Jestliže Rusko splní kritéria, bude schopno podílet se na všeobecné bezpečnosti a bude-li v alianci panovat shoda, pak by nemělo být vylučováno," řekl dnes v Kongresu náměstek americké ministryně zahraničí Philip Gordon.

Ruský velvyslanec při NATO Dmitrij Rogozin uvedl pro Euobserver.eu, že Rusko není proti úzké spolupráci v některých oblastech, zatím však neusiluje o plné členství. "Teď to nepociťujeme jako potřebu, ale nevylučujeme to v budoucnu," řekl velvyslanec.

Foto: Aktuálně.cz

"Rusko si zatím nemůže představit, že by se ve vojenské oblasti komukoliv podřizovalo. Rusko, stejně jako Spojené státy, Čína nebo například Indie, si zakládá na plné suverenitě. Na suverenitě v jejím absolutním pojetí. Stejně tak je těžké si představit, že by alianční politikové budou připraveni dát Rusku bezpečnostní garanci proti Číně. Pokud by Rusko vstoupilo do NATO, tak to znamená, že v případě rusko-čínského konfliktu o dálněvýchodní teritoria je Aliance povinna zapojit se do této války. Je jasné, že to nikdo chtít nebude," uvedl v nedávném rozhovoru pro Aktuálně.cz ruský politolog Fjodor Lukjanov.

Členské státy aliance loni kritizovaly ruskou ofenzívu v Gruzii a na několik měsíců s Moskvou zastavily spolupráci. Ta je už ale nyní opět obnovena.

Dmitrij Medveděv s Georgem Bushem.
Dmitrij Medveděv s Georgem Bushem. | Foto: Reuters
 

Americký prezident Barack Obama Moskvu navštívil na začátku července a dohodl se s ruskými politiky na "novém začátku" vztahů, nezatíženém předcházejícími neshodami z doby administrativy George Bushe.

Několik bývalých státníků zemí střední a východní Evropy, včetně Václava Havla či Lecha Walesy, poté vyzvalo amerického prezidenta v otevřeném dopise k obezřetnosti před Ruskem. Signatáři tvrdí, že Moskva má znovu imperiální ambice.

Z bývalých republik SSSR je v alianci jen trojice pobaltských států Litva, Lotyšsko a Estonsko. NATO je přijalo i přes značný odpor Ruska. Ukrajinská vláda a prezident jsou také pro členství své země v alianci, ale podle průzkumů veřejného mínění je většina Ukrajinců spíše proti.

 

Právě se děje

před 24 minutami

Někdo nastražil výbušninu do vozu severoirské policistky, podezřelá je Nová IRA

V Severním Irsku někdo nastražil bombu do automobilu policistky ve městě Dungiven nedaleko Londonderry. Policejní služba Severního Irska (PSNI) dnes uvedla, že bomba byla ve voze před domem policistky pracující na částečný úvazek objevena v pondělí a v noci na dnešek byla zneškodněna. Policie z činu podezírá radikály ze skupiny Nová IRA.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Volný má zaplatit pokutu za lednovou potyčku na plénu, potvrdila sněmovna

Nezařazený poslanec Lubomír Volný (Volný blok) má zaplatit pokutu, kterou mu uložil mandátový a imunitní výbor kvůli lednové potyčce přímo na plénu. Postih v úterý potvrdila sněmovna hlasy 89 ze 105 přítomných členů, poslancovo odvolání tak odmítla. Volný má uhradit podle verdiktu výboru z poloviny února jeden měsíční poslanecký plat, tedy zhruba 90 800 korun.

Volný uvedl, že disciplinární řízení proti němu bylo politicky motivované a nezákonné. Sněmovnu nařkl z toho, že poruší zákon, pokud odvolání odmítne. Nezařazený poslanec přečetl na plénu zdůvodnění odvolání, jak je zpracovala jeho právní zástupkyně. Volného návrh, aby sněmovna konstatovala nulitu rozhodnutí imunitního výboru, dolní komora odmítla.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Zelení jsou v průzkumu nejsilnější německou stranou, strana Merkelové ztrácí

Zelení se po nominaci spolupředsedkyně Annaleny Baerbockové kandidátkou na kancléřku stali jasně nejsilnější politickou stranou v Německu. Hlas by jim podle aktuálního průzkumu Trendbarometer televize RTL dalo 28 procent voličů. Vládní konzervativní unie CDU/CSU dosluhující kancléřky Angely Merkelové, která byla dosud vůdčí parlamentní silou, se propadla na druhé místo s 21 procenty hlasů.

Ještě před týdnem unie v tomto průzkumu vedla, nyní si ale pohoršila o sedm procentních bodů. Koalici CDU/CSU tak po rozhodnutí, že kancléřským kandidátem bude předseda Křesťanskodemokratické unie (CDU) Armin Laschet, čeká úkol získat zpět důvěru voličů. Čas mají do 26. září, kdy Němci vyberou nové složení Spolkového sněmu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy