


Je to raketa, která doletí skoro 12 000 kilometrů a zasáhne cíl s odchylkou pouhých 150 metrů. Kdyby dopadla například do centra Prahy, vyžádala by si asi 180 000 mrtvých – mezikontinentální balistická střela Jars. Jejím testem vysílá Moskva především vzkaz Západu.

Rusové raketu odpálili z kosmodromu Pleseck a zasáhla cíl na 6700 kilometrů vzdálené střelnici na Kamčatce. Zkouška proběhla pouhý týden poté, co na stejný kosmodrom zaútočily ukrajinské drony.
Raketa Jars může nést několik samostatně naváděných jaderných hlavic typu MIRV, které dokážou zasáhnout různé cíle. Jedna hlavice má sílu 200 kilotun. Pro srovnání: atomová bomba, kterou Spojené státy svrhly na Hirošimu, měla přibližně 15 kilotun. Pokud by jedna jediná hlavice dopadla například do centra Prahy, zabila by asi 180 000 lidí.
Předchozí zkouška mezikontinentální rakety v Rusku proběhla v květnu téhož roku, kdy z kosmodromu Pleseck rovněž odstartovala střela Jars směrem na Kamčatku, a v květnu se zároveň uskutečnil úspěšný test těžké mezikontinentální rakety RS-28 Sarmat z dombarovské základny.
Zkoušky nových raket Sarmat přitom v minulosti opakovaně skončily katastrofálním selháním. V září 2024 raketa havarovala krátce po startu přímo v areálu Plesecku a následná exploze vytvořila podle satelitních snímků šedesátimetrový kráter.
Raketa Jars tvoří od zahájení sériové výroby v roce 2009 jeden ze základních pilířů ruských pozemních jaderných sil. V závěrečné fázi letu dosahuje rychlosti 30 000 kilometrů v hodině. Od počátku invaze na Ukrajinu v únoru 2022 provedla Moskva už přibližně dvě desítky významných cvičení strategických sil.
Testy slouží i jako politický vzkaz. Rusko společně se Spojenými státy disponují přibližně deseti tisíci jaderných hlavic. Obě mocnosti navíc disponují kompletní trojicí nosičů – atomové zbraně dokážou odpálit ze země, ze specializovaných ponorek i ze strategických bombardérů.
Po vypuknutí války na Ukrajině Moskva zvýšila důraz na svou jadernou rétoriku a upravila doktrínu pro použití těchto zbraní, čímž se snaží odradit západní země od podpory Ukrajiny hrozbou případné jaderné konfrontace.



Rusko v noci podniklo další masivní raketový a dronový útok na Kyjev. Metropolí otřásla série nejméně deseti explozí a v Darnycké čtvrti zemřeli dva lidé. Moskva útočila také na Dnipro, Záporoží či Kremenčuk. Úder přišel v den 74. narozenin ruského prezidenta Vladimira Putina.



Policie pátrá po sedmadvacetiletém vězni Filipu Flanierovi, který v úterý odpoledne odešel z nestřeženého pracoviště v Poděbradech. Muž má rodinné vazby na Pardubice a mohl zamířit právě tam. Podle policie není nebezpečný.



Jemenští Húsíové v noci zasáhli raketami a drony mezinárodní letiště v Adenu a podnikli další útoky proti Saúdské Arábii. Jedna raketa dopadla poblíž ranveje jen několik minut před plánovaným přistáním letu z Káhiry. Saúdská protivzdušná obrana mezitím zachytila několik balistických střel.



Kosovský parlament krátce po půlnoci zvolil novou prezidentkou 73letou ekonomku Justinu Shirokaovou Pulaovou. Vládě Albina Kurtiho se na poslední chvíli podařilo získat potřebnou dvoutřetinovou většinu a odvrátit tak čtvrté parlamentní volby za méně než dva roky.