Rusko překvapilo neobvyklým použitím S-300. Pokus nebo málo munice, říkají experti

Jan Gazdík Jan Gazdík
29. 7. 2022 6:53
Rusové přistoupili při válčení na Ukrajině k neobvyklému kroku: rakety protiletadlového systému S-300 používají i k bombardování pozemních cílů. Podle bezpečnostního analytika Milana Mikuleckého může jít o důsledek ruského zoufalství a docházení přesné munice. Lukáš Dyčka z Baltic Defence College zase zmiňuje, že to může být experiment při hledání dalšího využití protiletadlové zbraně.
Následky útoku ruskými protiletadlovými raketami S-300 v Charkovském regionu | Video: Reuters

O značně netradičním a pro odborníky překvapivém nasazení špičkového protiletadlového systému ruské výroby S-300 proti pozemním cílům na Ukrajině se zmiňují britští zpravodajci, čeští bezpečnostní analytici, ale třeba i zástupce šéfa policie Charkovské oblasti na východě Ukrajiny Serhij Bolvinov. Rusové podle něj nasadili protiletadlový systém S-300 například k ostřelování Čuhujivu.

"Může jít o důsledek tenčících se zásob inteligentní munice, ale i klasických řízených střel - to je jedna z možností, proč Rusové ostřelují Ukrajinu v nouzi i protiletadlovými systémy S-300. Možné je ale i to, že experimentují a zkoušejí, co všechno jejich rakety S-300 se sofistikovaným systémem navádění dovedou. Zvlášť pokud jich mají velkou zásobu," nabízí vysvětlení Dyčka, bezpečnostní analytik z estonské Baltic Defence College.

Odpálení rakety protiletadlového systému S-300.
Odpálení rakety protiletadlového systému S-300. | Foto: Zdroj: Youtube.com/Combat approved

A jak dodává, nejde o nic nového. "Podobné konflikty jako ten na Ukrajině vedou často k tomu, že válčící strany experimentují s nasazením zbraní mnohem více, než by si jinak dovolily v době míru. Dokonce na to existují vzorce, které počítají efektivnost nasazení zbraní k jiným bojovým účelům, než byly původně vyvinuty. V této válce ostatně ve velké míře experimentují i Ukrajinci s bezpilotními prostředky či s komerčně dostupnými drony, což by jinak určitě nedělali," připomíná Dyčka.

Pokud se zkrátka jedna ze stran ocitne ve válce pod tlakem a je dostatečně kreativní, má relativně větší pole působnosti. "Dost možná si tedy na ruské straně někdo řekl: 'Proč nezkusit střílet na pozemní cíle i řízenou municí, kterou máme v zásobě proti letadlům? Třeba to bude fungovat.'"

S tím souhlasí i Milan Mikulecký, který působí jako bezpečnostní analytik v oblasti Blízkého východu, a nabízí příklad z historie: "Opravdu to není ani zdaleka poprvé, kdy jedna z válčících stran začala v nouzi používat zbraně, které byly vyvinuty ke zcela jinému účelu. V letech druhé světové války to například udělali Němci - protiletadlové kanóny začali nasazovat i proti tankům. Vznikla z toho nakonec nejúčinnější protitanková zbraň druhé světové války. Takže například tohle 'přehození výhybky' Němcům dokonale vyšlo."

Archivní snímek ruského protiletadlového raketového systému S-300, který byl pořízený během vojenského cvičení Vostok v roce 2010.
Archivní snímek ruského protiletadlového raketového systému S-300, který byl pořízený během vojenského cvičení Vostok v roce 2010. | Foto: Profimedia.cz

Otázkou zůstává, zda a proč Rusům stojí za to ostřelovat pozemní cíle špičkovými, a tedy i velmi drahými protiletadlovými raketami. Ty jsou navíc limitovány velikostí výbušné hlavice. U různých typů raket S-300 se v průměru pohybuje kolem 150 kilogramů.

"I proto si myslím, že nasazování raket S-300 proti pozemním cílům je cesta vedle. Jde o vyložené plýtvání těmito jinak velmi účinnými protileteckými raketami," míní Mikulecký.

"Je to další důkaz čirého zoufalství ruské armády, které už dochází klasická přesná munice. Střely proti letadlům nenesou totiž velkou ničivou nálož. Působí například i svou kinetikou, takže po nárazu poškodí motor letadla anebo ho fatálně poničí vějířem střepin. I malé narušení trupu letadla vede k jeho destrukci. Tohle ale při nasazení rakety S-300 proti pozemním cílům neplatí. Ani ty nejvýbušnější nemají na zemi zdaleka takovou efektivnost jako v několikakilometrové výšce. Takže jejich bojový efekt klesá v tomto případě geometrickou řadou," připomíná.

Experimentují i Ukrajinci

Rusové si kromě toho podle odborníků mohou zadělávat na velký problém, pokud experimentují s nasazováním protiletadlového systému. Jestliže se podaří navýšit dodávky salvových raketometů HIMARS či MLRS na Ukrajinu, proti nimž jsou systémy S-300 a zejména S-400 rovněž určeny, tak budou tyto rakety ruské armádě velmi chybět při obraně.

Odpal rakety protiletadlového systému S-300. | Video: Youtube.com/Armies Power

V podobné nouzi o munici jsou ovšem rovněž Ukrajinci. Ruské pozice tak například ze země ostřelují leteckými neřízenými raketami, které se dříve podvěšovaly pod stíhačky MiG-21. Vystřelují je z podvěšovacích leteckých bloků instalovaných na přívěsných vozících. Osobním autem je dotáhnou na palebné stanoviště, odkud odpálí rakety na Rusy. Přesnost zásahu je ovšem diskutabilní.

Ukrajinci ale v tomto případě improvizují s levnými a zastaralými raketami, kterých mají ještě z dob Sovětského svazu plné sklady, připomínají bezpečnostní analytici. "Tohle nelze srovnávat s podobným nasazením raket S-300, natož s modernějšími S-400. Rusové jich určitě nemají plné sklady, když pominu jejich vysokou cenu," říká Mikulecký.

Ruské muniční sklady se zbavují starých raket

Experti však nepovažují za překvapivé, že ruská armáda vyprazdňuje své muniční sklady s raketami z šedesátých let minulého století. "Stojí za tím nepochybně velká spotřeba munice ve válce s Ukrajinou a zřejmě i určitá nouze. Ruská armáda se tak ale zároveň šikovně zbavuje obrovských zásob ještě z dob Sovětského svazu. Proč této příležitosti nevyužít? Je to navíc mnohem lacinější než tuto starou munici draze delaborovat (zneškodnit - pozn. red.)," soudí Dyčka.

"Pohledem ruských generálů je také určitě škoda plýtvat na některé ukrajinské cíle moderní municí, a tak to dělají zastaralou. Soudě podle toho, na jaké (civilní) cíle ta stará dopadá a jaké oběti na životech ukrajinských obyvatel to přináší," dodává analytik.

V souvislosti s tím zmiňuje postřeh z rozhovoru s estonským náčelníkem generálního štábu Martinem Heremem. Pobaltské státy se podle Herema cítí paradoxně nejvíce ohroženy starými ruskými zbraňovými systémy z konce sedmdesátých a osmdesátých let minulého století.

"Především kvůli jejich obrovskému množství. Navíc jsou pořád relativně nebezpečné. Za nejlepší obranu proti nim Estonci považují zbraně staré deset až dvanáct let - tedy i protitankové řízené střely javelin anebo salvové raketomety HIMARS. Jsou to sice už poněkud starší zbraně, zato je ale Estonci mohu mít - na rozdíl od nejmodernějších typů - poměrně brzy, aby mohli čelit dominantní ruské zbraňové převaze vyrobené v sedmdesátých letech minulého století," vysvětluje Dyčka.

Rozporuplnost vyzbrojování bránící se Ukrajiny dokládá i na dalším "detailu". Francouzi prodali Ukrajině svých 18 nejnovějších houfnic caesar, což jim ale na druhé straně ze čtvrtiny vyprázdnilo vlastní dělostřelecký arsenál. Zároveň jde o ukázku toho, jak západní státy o svém vyzbrojování přemýšlí a jak mají ve srovnání s Ruskem mnohem nižší zásoby zbraní.

"Držení obrovských zásob starých zbraní je z našeho západního pohledu přirozeně neefektivní. Západ se starých a obrovských zásob z let studené války zbavil, aby je nahradil moderními a výkonnějšími zbraněmi. Jenomže ty staré teď Rusové hojně, svým způsobem i logicky a ne vždy neúčinně, do války s Ukrajinou nasazují," konstatuje expert z Baltic Defence College.

Když ani sklady nestačí

Rusko ale také už před měsícem začalo přivážet munici z Běloruska. Takže se podle odborníků zdá, že nehledě na zásoby z let studené války začíná i ono trpět jejím nedostatkem. Nejen proto Rusové podle všeho odpalují na civilní cíle padesát let staré protilodní střely dlouhého dosahu Ch-22.

Mikulecký navíc říká, že nemá aktuální přehled o tom, v jakém stavu se nachází stará ruská bojová technika, munice či rakety ve skladech. "Když jsem ale tyto sklady v devadesátých letech minulého století navštívil, byly většinou nepoužitelné. Neměli je přikryté ani hadrem. Vůbec se o ně nestarali."

Video: Nemáme množství zbraní, které Ukrajina potřebuje, říká bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý

„Západ teď musí zvažovat, jaké zbraně Ukrajincům poskytne, aby zastavili postup ruských vojsk. Jednoduché to ale nebude," říká generál Jiří Šedivý | Video: Daniela Drtinová
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Další zprávy