Ruské národnostní menšiny se tenčí. Poslední čísla ukazují i pokles Tatarů

Julia Makhinchuk Zahraničí Julia Makhinchuk, Zahraničí
27. 2. 2023 14:40
Poslední sčítání lidu v Rusku přineslo alarmující výsledky pro některé národnostní menšiny. Řadě z nich klesl počet příslušníků. Na prodejce kožešin navíc nyní dopadají současné protiruské sankce a na Tuvince zase mobilizace.
Tuvinci během národního svátku Naadym v Tuvě.
Tuvinci během národního svátku Naadym v Tuvě. | Foto: Shutterstock

Jednou z tenčících se skupin jsou Vepsové, ugrofinský národ žijící na severu země. V roce 1959 jich žilo na území Ruska zhruba 16 tisíc, v roce 2010 ale počet klesl na pouhých šest tisíc a poslední sčítání lidu zaznamenalo 4500 Vepsů. Sčítání proběhlo v roce 2021, tedy před ruskou invazí na Ukrajinu, ale výsledky byly oznámeny až o rok později.

Nejpočetnější etnickou menšinou v Rusku jsou pak Tataři, ale i těch oficiálně ubylo. Od roku 2010 statistici zaznamenali téměř o 600 tisíc příslušníků méně, nyní jich žije v Rusku zhruba 4,7 milionu. 

"Aktivisté zabývající se právy etnických menšin tvrdí, že úřady ničí tyto národy záměrně a například povolávají do války co nejvíce původních obyvatel. Žijí na chudých předměstích, a proto věří úřadům, že si mohou ve válce vydělat," uvedl pro server Važnyje istorii Dmitrij Berežkov, redaktor ruského webu zaměřeného na etnické menšiny. Vede také seznam jejich příslušníků, kteří zemřeli ve válce na Ukrajině

Sčítání lidu obvykle probíhá jednou ze deset let, nyní ho zdržela pandemie koronaviru. Jak ale upozorňuje Berežkov, údajům nelze automaticky věřit. Přibylo lidí, kteří odmítli uvést jakékoliv etnikum, a to na 16,5 milionu. Ruské úřady navíc tvrdí, že se sčítání zúčastnilo 99 procent obyvatel, což podle nezávislého střediska Levada není ani zdaleka pravda - z jeho průzkumu vyplývá, že 42 procent lidí se na sčítání nepodílelo. Rádio Svoboda navíc mluvilo s několika úředníky, kteří vyplňovali dotazníky a nyní přiznávají, že si často vymýšleli.

V některých případech také statistici přinesli výsledky, podle kterých se daná národnostní menšina zvětšila - třeba národ Něnců. Oproti poslednímu sčítání o pět tisíc, takže oficiálně jich je 49 646. "Existuje velké podezření, že jde o zfalšované číslo. Pokud by počet Něnců překročil hranici 50 tisíc, podle ruských zákonů by už nepatřili mezi malé etnické menšiny," vysvětluje Berežkov.

Tuvince pohlcuje válka

Další početnou etnickou menšinou jsou Tuvinci, turkický národ žijící na Sibiři i v Mongolsku. Často se živí pastevectvím a obývají hlavně republiku Tuva, která patří mezi nejchudší regiony Ruska. Podle sčítání lidu jich v Rusku oproti roku 2010 přibylo o tři desítky tisíc na 295 384.

Nyní tento národ drží prvenství v počtu zemřelých ve válce na Ukrajině v přepočtu na obyvatele. Z každé stovky ruských vojáků, kteří zemřeli na frontě, bylo 29 Tuvinců. Umírají častěji než etničtí Rusové, ale i Bělorusové nebo Ukrajinci, tvrdí ve své studii profesor na britské Exeterské univerzitě Alexej Bessudnov.

"Jestliže válečné ztráty mají dopady na velké etnické skupiny po generace a během obrovských časových období, smrt i jen několika lidí je pro malé národy velkou tragédií. Pokud má jen 200 příslušníků a ve válce zemřou dva mladí lidé, národ tak přijde o dvě rodiny, které by tito muži mohli v budoucnu založit," dodává Berežkov.

Ruské ministerstvo obrany naposledy informovalo o zemřelých ve válce na Ukrajině loni v září, kdy hlásilo 5 937 zabitých vojáků. Pravdivost informací nelze nezávisle ověřit, ale předpokládá se, ze skutečná čísla jsou mnohem vyšší. Západní rozvědky odhadují, že Rusko mohlo přijít až o 200 tisíc vojáků, včetně 60 tisíc zabitých. Generální štáb ukrajinské armády minulý pátek oznámil, že od začátku invaze "zlikvidoval" 146 820 Rusů.

Vyhublí sankcemi

Berežkov tvrdí, že řídnutí některých etnických menšin v současnosti ovlivňuje také ekonomická situace, která se v důsledku války na Ukrajině jenom zhoršila. Obyvatelé odlehlých oblastí se podle něj potýkají s nedostatkem potravin, zdravotnického vybavení, léků či přístrojů potřebných k výkonu své práce. Dolehl na ně také odchod západních společností z ruského trhu.

"Nejjednodušším příkladem jsou původní obyvatelé, kteří loví kožešinová zvířata. Dříve si vydělávali na prodeji kožešin na největším trhu v Kodani. Nyní kvůli sankcím nemohou prodávat do zahraničí ani sobí maso," doplňuje novinář.

Ruské úřady letos rovněž snížily dotace pro etnické menšiny. Berežkov tvrdí, že škrty jsou důsledkem války. "Regionální úřady navíc používají peníze na podporu původních obyvatel pro své vlastní potřeby. Například v Murmanské oblasti byl v rámci programu postaven bytový dům pro původní obyvatele, ale nastěhovala se do něj pouze jedna rodina, která navíc nepatří mezi členy etnické menšiny."

Video: Za rozpoutání války na Ukrajině můžou západní elity, řekl Putin v projevu (21. 2. 2023)

Za rozpoutání války na Ukrajině můžou západní elity, řekl Putin v projevu | Video: Reuters
 

Právě se děje

Další zprávy