Ruské nálety po měsících zafungovaly. Asada teď v Sýrii nic nenutí k ústupkům

Martin Novák Martin Novák
1. 2. 2016 6:00
Ještě loni v létě to s režimem syrského prezidenta Bašára Asada vypadalo bledě. Ruská intervence ale situaci změnila k nepoznání. Na bojišti i v diplomacii.
Bojovník Svobodné syrské armády střílí na pozice Islámského státu v provincii Aleppo. Svobodná syrská armáda bojuje jak proti Asadovu režimu, tak proti Islámskému státu.
Bojovník Svobodné syrské armády střílí na pozice Islámského státu v provincii Aleppo. Svobodná syrská armáda bojuje jak proti Asadovu režimu, tak proti Islámskému státu. | Foto: Reuters

Ženeva - Tři měsíce od začátku ruských náletů v Sýrii žádná velká změna nenastala. Přišla až teď v lednu.

Díky ruské letecké podpoře začala syrská armáda postupovat na jihu i severu a vytlačila povstalecké skupiny z několika měst a vesnic.

Nejde o zásadní zvrat ve válce v tom smyslu, že by opozice byla vojensky zcela na lopatkách. Ale Moskvě se podařilo zastavit nepříznivý trend pro režim prezidenta Bašára Asada.

Přestal ztrácet území a nebezpečí, že by se mohl zhroutit, které vypadalo loni v létě po sérii úspěchů rebelů reálně, pominulo.

S Rusy, Íránci a Hizballáhem v zádech

Asad je tak na tom v době zahájení mírových rozhovorů lépe než opozice. S ruskými letadly v zádech a s pozemní podporu íránských dobrovolníků a libanonského Hizballáhu mu nehrozí porážky na bojištích a není nucen k ústupkům na diplomatické frontě.

"Nebudeme dnes dávat to, co jsme nedali v posledních pěti letech," řekl na začátku týdne Hilál Hilál, člen vedení syrské vládnoucí strany Baas.

Opozice požaduje, aby jednání směřovala k Asadovu odchodu. Ten ale zatím nenaznačil, že by něco takového zvažoval. Zprávy některých médií (například Financial Times) o tom, že Rusko výměnou za zachování svého vlivu v Sýrii donutí prezidenta k rezignaci a ke změnám, přijatelným pro jeho odpůrce, nejsou potvrzené.

Rozkol v opozici

Jakýkoliv pokrok v jednání - a případnou mírovou dohodu - komplikuje několik faktorů. Opozice je tradičně nejednotná a není jasné, kdo ji nakonec bude reprezentovat.

Turecká vláda odmítá, aby se rozhovorů účastnili syrští Kurdové, které považují za spojence kurdských separatistů v Turecku.

Moskva, Damašek a Teherán nechtějí jednat se zástupci islamistických skupin, které pro změnu prosazuje Saúdská Arábie.

Rusové naopak chtějí účast Kurdů, část opozice je ale považuje víc za spojence Asada.

Jednání má přitom být jen nepřímé - syrský režim a zástupci opozice se v Ženevě nesetkají tváří v tvář.

V posledních měsících přesto povstalci a režim na několika místech uzavřeli lokální příměří. Často spočívá v tom, že armáda má na přístupu do některých oblastí kontrolní stanoviště, ale uvnitř zóny dovoluje rebelům pohyb.

Pět let občanské války

Ženevská schůzka startuje téměř pět let po začátku konfliktu. Ten vypukl v únoru 2011 protivládními protesty ve městě Dará na jihu. Později se rozšířil do dalších míst, režim zareagoval střelbou a zatýkáním.

Dodnes si válka podle odhadů vyžádala téměř 300 000 mrtvých, čtyři miliony Syřanů uprchly do zahraničí, miliony dalších se přestěhovaly do jiných částí země.

Zvláštní vyslanec OSN pro Sýrii Staffan de Mistura před konferencí výslovně uvedl, že jakákoliv dohoda či příměří se netýkají teroristických organizací Islámský stát a Fronta al-Nusrá, která se hlásí k Al-Káidě.

Nicolas Henin je francouzský novinář, kterého držel Islámský stát v zajetí 10 měsíců. Kolapsu IS podle něho pomohou bezletové zóny nad územím opozice. | Video: The Syria Campaign, Blahoslav Baťa
 

Právě se děje

Další zprávy