Člověk v tísni je v Rusku na seznamu nežádoucích organizací. Absurdní, říká Petříček

ČTK ČTK
Aktualizováno 12. 11. 2019 22:46
Ruské ministerstvo spravedlnosti dnes oznámilo, že českou humanitární organizaci Člověk v tísni zařadilo na seznam organizací, které jsou v Rusku nežádoucí. Informovala o tom agentura TASS. V praxi to znamená zákaz činnosti. Člověk v tísni v reakci uvedl, že tento krok není překvapením.
Snímek z akce Člověka v tísni na pomoc civilistům v Donbasu.
Snímek z akce Člověka v tísni na pomoc civilistům v Donbasu. | Foto: Tomáš Vlach, ČvT

Své ruské aktivity nyní organizace zastavuje, ale "v žádném případě to neznamená, že by v Rusku přestala pracovat". Ministr zahraničí Tomáš Petříček označil důvody zařazení na seznam za absurdní a bude ruského velvyslance žádat o vysvětlení.

Na webu ruského ministerstva se s dnešním datem píše, že Člověk v tísni byl na seznam zařazen v souladu s federálním zákonem "O opatřeních proti osobám zapojeným do porušování základních lidských práv a svobod, práv a svobod občanů Ruské federace". Tento krok byl přitom učiněn na základě rozhodnutí náměstka ruského generálního prokurátora ze 7. listopadu.

Mluvčí humanitární organizace Adriana Černá poukázala na to, že Člověk v tísni v Rusku dlouhodobě podporuje občanskou společnost. Podporujeme "aktivisty, blogery, kriticky přemýšlející intelektuály, skupiny lidí, kteří jsou proti korupci, proti ničení životního prostředí, kteří bojují za práva menšin, chtějí větší transparentnost ruského státu, chtějí, aby Rusko dodržovalo mezinárodní závazky (…) jako je ochrana a dodržování lidských práv, nebo právo na sdružování a shromažďování, podporujeme skupiny, které jsou proti cenzuře a další."

"To samozřejmě ruský režim dráždí, neboť nechce fungovat transparentně, demokraticky a nechce být pod veřejnou kontrolou. (Prezident) Vladimir Putin chce vládnout v Rusku tvrdou rukou, což řada ruských občanů nechce akceptovat a snaží se o to, aby se v Rusku jednou žilo lépe a my je v tom podporujeme," napsala Černá.

"V tuto chvíli zastavujeme veškeré aktivity na podporu ruských partnerů a přátel, abychom je neohrožovali, a budeme si muset promyslet, jaké kroky podnikneme k tomu, abychom byli opatrnější, ale v žádném případě to neznamená, že bychom v Rusku přestali pracovat," dodala mluvčí.

Ministr zahraničí Tomáš Petříček, který je na pracovní cestě v Etiopii, ČTK napsal, že považuje důvody zařazení Člověka v tísni na seznam nežádoucích organizací za "absurdní". "Zákaz lidskoprávní organizace svědčí o stavu lidských práv v zemi," uvedl. Po návratu z Afriky si hodlá předvolat ruského velvyslance a bude požadovat vysvětlení. Člověka v tísni Petříček označil za "respektovanou organizaci podporující lidská práva a demokracii ve světě".

Člověk v tísni na webu uvádí, že v Rusku se věnuje hlavně lidským právům. "Rusko je země s nevyjasněným politickým systémem, v každém případě velmi represivním," stojí ve výroční zprávě za rok 2018. Na svém webu organizace upozorňuje také na tažení ruských úřadů proti nevládním organizacím a na alarmující situaci politických vězňů v zemi. Lidská práva jsou podle ní "nezřídka porušována i v souvislosti s ruskou anexí Krymu a pokračujícím konfliktem na východní Ukrajině".

Devatenáctá zakázaná organizace

Ruské úřady zrušily Člověku v tísni registraci pro práci v zemi už v létě 2005. Stalo se to po dlouhodobém tlaku bez udání důvodů. Organizace byla v té době čečenskými a ruskými úřady obviňována, že finančně podporuje protiruské teroristy. Registraci znovu získala po více než dvou letech.

Nynějším rozhodnutím ruského ministerstva spravedlnosti se Člověk v tísni stal devatenáctou zahraniční či mezinárodní organizací, jejíž působení bylo v Rusku zakázáno. Jejich seznam byl vytvořen po ruské anexi ukrajinského Krymu v roce 2014 a po vyhlášení protiruských sankcí. Je na něm například Nadace otevřené společnosti miliardáře a filantropa George Sorose, americká Nadace na podporu demokracie nebo Světový kongres Ukrajinců.

Organizace zařazené na seznamu nesmějí v Rusku působit a ruští občané s nimi nesmějí spolupracovat pod hrozbou až šestiletého vězení.

Mluvčí ruské generální prokuratury Alexej Žafjarov v září podle agentury RIA Novosti řekl, že v prvním letošním pololetí bylo zahájeno 199 správních řízení kvůli zapojení do činnosti nežádoucích organizací. "Dokonce se začalo s trestním stíháním, zahájena byla čtyři," dodal Žafjarov.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 2 hodinami

Obhájci Babiše a Mayerové se seznámili se spisem k Čapímu hnízdu. O dalším postupu rozhodne státní zástupce Šaroch

Obhájci premiéra Andreje Babiše (ANO) a jeho někdejší poradkyně Jany Mayerové (nyní Nagyové) se v pondělí seznámili s doplněným trestním spisem v dotační kauze Čapí hnízdo. Uvedl to Deník N, podle nějž už tak policie nyní může vrátit spis státnímu zástupci Jaroslavu Šarochovi k rozhodnutí o dalším postupu.

Babiš i Mayerová jsou v souvislosti s udělením padesátimilionové dotace na stavbu farmy Čapí hnízdo obviněni z poškození finančních zájmů Evropské unie a z dotačního podvodu. Vinu dlouhodobě odmítají.

"Už jsme se dnes seznámili se spisem Čapí hnízdo. Pro nás se nic nezměnilo a nic nového jsme se nedozvěděli. Seznamovali jsme se s tím zhruba hodinu," řekl Deníku N Babišův advokát Josef Bartončík, který spolu se svým bratrem Michaelem hájí oba obviněné.

Zdroj: ČTK
před 26 minutami

Nesrovnalosti i "atmosféra strachu", kritizuje volby v Rusku Evropská unie

Evropská unie v pondělí odsoudila "atmosféru zastrašování" v souvislosti s parlamentními volbami v Rusku a poukázala na četné nesrovnalosti při hlasování, na které upozorňovali nezávislí pozorovatelé. Polsko zase označilo za protiprávní skutečnost, že do ruské Státní dumy mohli volit i lidé z východní Ukrajiny, což zkritizovala také EU. Podle Británie průběh voleb, po nichž si dvoutřetinovou ústavní většinu v dolní komoře ruského parlamentu udrží vládní strana Jednotné Rusko, svědčí o vážném omezování demokratických svobod v Rusku.

"To, co jsme viděli před volbami, byla atmosféra zastrašování všech nezávislých kritických hlasů," řekl na tiskovém brífinku mluvčí šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella. "Nebyli u toho žádní nezávislí mezinárodní pozorovatelé, takže je velmi obtížné zjistit, jak volby skutečně dopadly," dodal mluvčí Peter Stano. Od místních nezávislých pozorovatelů však má EU podle Stana indicie svědčící o "četných nesrovnalostech" při hlasování. Borrell se má podle něj tento týden sejít s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem na okraj zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku.

Zdroj: ČTK
před 55 minutami

Řecké úřady začaly přemisťovat stovky migrantů do nového tábora na ostrově Samos. Má kapacitu 3000 lidí

Řecké úřady začaly přemisťovat stovky migrantů do nového uprchlického táboru na ostrově Samos. Informovala o tom agentura AFP. Řecký ministr pro migraci Notis Mitarakis prohlásil, že do tábora bude zpočátku umístěno zhruba 500 lidí z provizorního tábora u vesnice Vathy. Nový tábor, který byl financován z prostředků z Evropské unie, má kapacitu až 3000 lidí.

Tábor má rozlohu 12.000 metrů čtverečních a obklopuje ho vysoký plot s ostnatým drátem. Nachází se na relativně odlehlé části ostrova Samos. U vstupů jsou umístěny detektory a skenery. "Někteří si myslí, že se jedná o vězení, ale já nejsem toho názoru," řekl agentuře AFP jeden z migrantů. Od nového tábora si slibuje zvýšení kvality života, ve starém táboře totiž podle něj panovaly špatné hygienické podmínky.

V novém táboře panuje režim "omezeného pohybu". Migranti mohou pobývat mimo tábor denně od 8 do 20 hodin. Někteří z nich však nemohou tábor opustit vůbec. Jedná se například o osoby, které čekají na vyhoštění. Tento režim kritizují organizace na ochranu práv migrantů.

Starý uprchlický tábor ve vesnici Vathy měl kapacitu zhruba 700 lidí, v minulých letech tam v jeden moment pobývalo ale i desetkrát více lidí. Řecko za to čelilo kritice ze strany mezinárodních organizací. Za finanční pomoci Evropské unie se řecká vláda rozhodla vybudovat na pěti ostrovech, na které směřuje největší počet uprchlíků z tureckých břehů, nová zařízení. Náklady na vybudování nového tábora na ostrově Samos dosáhly 43 milionů eur (přes jednu miliardu korun).

Zdroj: ČTK
Další zprávy