Ruské letectvo: Střední Evropu zvládneme

Red Zah, ČTK
5. 3. 2007 15:35
Moskva/Berlín - Ruské vojenské letectvo je prý schopno snadno vyřadit z provozu protiraketovou základnu, kterou chtějí Spojené státy vybudovat v Evropě.
Meterologický radar na vrcholu Praha. Nedaleko by mohl vyrůst daleko větší, vojenský, americký.
Meterologický radar na vrcholu Praha. Nedaleko by mohl vyrůst daleko větší, vojenský, americký. | Foto: Ludvík Hradilek, Aktuálně.cz

"Jelikož jsou prvky raketové obrany, umístěné v podzemních silech, slabě chráněny, jsou všechny typy našich letadel s to použít proti nim elektronická protiopatření nebo je fyzicky zničit," řekl dnes v Moskvě novinářům velitel ruského strategického
bombardovacího letectva Igor Chvorov.

Další silácký výrok

Jeho výroky jsou další v dlouhé řadě siláckých reakcí Ruska na nedávno oznámený záměr USA umístit na českém území radar dalekého dosahu a v Polsku protiraketové střely.

Vladimir Putin na únorové bezpečnostnín konferenci v Mnichově vystoupil s projevem, v němž ostře kritizoval expanzivní zahraniční politiku USA
Vladimir Putin na únorové bezpečnostnín konferenci v Mnichově vystoupil s projevem, v němž ostře kritizoval expanzivní zahraniční politiku USA | Foto: Reuters

Záměr Američanů ostře kritizovala už celá řada ruských vládních činitelů v čele s prezidentem Vladimirem Putinem, jakož i ruská generalita.

Velitel ruských raketových vojsk Nikolaj Solovcov se před časem nechal slyšet, že jeho síly by byly schopny zacílit na předpokládaná zařízení, pokud by tak rozhodlo vedení země.

Američané se snaží Rusy přesvědčit, že budovaná raketová obrana není  namířena proti Rusku.

Jejím účelem by prý bylo chránit USA před raketovými útoky z takových zemí, jako je Írán. Putin však prohlásil, že tomuto tvrzení nevěří, a varoval, že Rusko by v případě vybudování základny podniklo "asymetrická protiopatření".

O raketách na summitu EU?

Otázka americké protiraketové základny v Česku a Polsku by se mohla dostat i na pořad jednání nadcházejícího jarního summitu Evropské unie, na němž se ve čtvrtek a v pátek v Bruselu sejdou šéfové vlád a hlavy států evropské sedmadvacítky.

Německá kancléřka možná bude muset zařadit otázku americké protiraketové obrany na agendu summitu, který měl být původně věnován zcela jiným problémům
Německá kancléřka možná bude muset zařadit otázku americké protiraketové obrany na agendu summitu, který měl být původně věnován zcela jiným problémům | Foto: Reuters

Ve svém nejnovějším vydání to uvádí obvykle dobře informovaný německý týdeník Der Spiegel.

Zatímco německé předsednictví se dosud chtělo soustředit na ochranu ovzduší a odbourávání byrokracie v EU, stále více německých politiků, a to jak z opozice, tak z obou stran vládnoucí velké koalice, naléhá, aby Berlín v prvním pololetí mluvil také o raketách.

Evropané by neměli "předem odmítat obavy Moskvy", říká v týdeníku šéf vládní koaliční strany CSU a bavorský ministerský předseda Edmund Stoiber. "Rozhovory jsou nutné," dodává.

Šéf socialistické frakce v Evropském parlamentu Martin Schulz vyzývá kancléřku Angelu Merkelovou, aby otázku základen přímo nastolila na pořad vrcholné schůzky. "Pro EU je to ústřední téma," tvrdí Schulz.

Nejcitlivější zbrojní projekt od konce studené války

"Americké plány protiraketové obrany by se měly probrat na summitu," uvádí také předseda zahraničního výboru německého parlamentu Ruprecht Polenz z vládní strany CDU. "Kancléřka Merkelová by měla usilovat o jednotné stanovisko Evropanů."

Guido Westerwelle se minulý týden do kancléřky Merkelové pustil v Bundestagu kvůli tomu, že její kabinet dosud nezaujal k americkým základnám jasný postoj
Guido Westerwelle se minulý týden do kancléřky Merkelové pustil v Bundestagu kvůli tomu, že její kabinet dosud nezaujal k americkým základnám jasný postoj | Foto: FDP

Nastolení tématu na summitu v Bruselu žádá od Merkelové také Šéf opozičních liberálů (FDP) Guido Westerwelle.

Kancléřka podle Spiegelu zatím záležitost s americkým prezidentem Georgem Bushem neprobírala.

"Nejcitlivější zbrojní projekt od konce studené války přitom má potenciál rozdělit Evropu," píše časopis.

 

Právě se děje

před 26 minutami

Španělská vláda schválila milosti pro devět odsouzených katalánských politiků

Španělská vláda schválila udělení milostí pro devět katalánských politiků a aktivistů, kteří si ve vězení odpykávají dlouhé tresty kvůli uspořádání neústavního referenda o nezávislosti v roce 2017. Političtí lídři včetně bývalého místopředsedy regionální vlády a několika exministrů byli odsouzeni v roce 2019 k trestům od devíti do 13 let vězení za vzpouru, protože referendum vypsali navzdory nesouhlasu vlády v Madridu a soudů. Za mřížemi dosud strávili asi 2,5 roku.

O udělení milostí pro prominentní zastánce nezávislosti Katalánska hovořil v pondělí v Barceloně premiér Pedro Sánchez, pro kterého se podle agentury AP prosazení tohoto kontroverzního kroku může stát velmi riskantní politickou hrou. S milostmi totiž zásadně nesouhlasí zástupci pravicové opozice a dokonce ani někteří členové Sánchezových vládních socialistů. Menšinová vláda si ale chce naklonit poslance katalánských stran ve španělském parlamentu, které potřebuje ke schválení rozpočtu a dalších důležitých zákonů.

Milosti mohou vstoupit v platnost teprve poté, co je svým podpisem definitivně stvrdí král Felipe VI. a co je potvrdí nejvyšší soud. To se však považuje pouze za formalitu.

Zdroj: ČTK
před 37 minutami

Cena bitcoinu spadla pod 30 000 USD, je nejníže od konce ledna

Cena bitcoinu dnes pokračuje v poklesu a spadla až pod 30 000 USD. Je tak nejníže od konce ledna. Od maxima téměř 65 000 USD, kde se ocitla v dubnu, už cena této nejznámější kryptoměny klesla o více než 50 procent. Ukazují to záznamy na specializovaném webu CoinDesk.

Kolem 14:30 SELČ se cena bitcoinu pohybovala kolem 29 670 USD (637 600 Kč). Za posledních 24 hodin tak vykazovala pokles o 9,2 procenta.

V posledních dnech je cena bitcoinu i dalších kryptoměn pod sílícím tlakem úřadů několika zemí, hlavně čínských. Ty na konci minulého týdne zasáhly proti takzvaným těžařům kryptoměn a centrální banka vyzvala finanční instituce, aby přestaly poskytovat služby související s kryptoměnami.

Zdroj: ČTK
Další zprávy