Washington - "Záhadná choroba způsobená americkými experimenty" hlásal v červenci 1983 podtitulek indických nízkonákladových novin Patriot. List smyšlenou zprávou obviňoval USA z šíření choroby AIDS.
Deník informace dokládal anonymním dopisem. Ten si ale v době vrcholící studené války vymyslela sovětská tajná služba KGB. Tvrdila, že za vznikem AIDS stály americké pokusy s biologickými zbraněmi odehrávající se v 50. a 60. letech v laboratoři Fort Detrick v Marylandu.
Výběr novin, které falešnou zprávu otiskly, nebyl náhodný, upozorňuje vojenský historik Thomas Boghardt pro americký deník The New York Times. "List neměl žádnou přímou spojitost se Sověty. Zároveň šlo o anglicky psaný tisk, který byl snadno dostupný celému světu," vysvětluje Boghardt, který se kauzou zabýval. Později se také ukázalo, že noviny finančně podporoval Sovětský svaz.
Případ z 80. let ukazuje, že šíření smyšlených informací není jen záležitost poslední doby, kdy se Rusové snaží ovlivnit veřejné mínění ve Spojených státech i Evropě.
Podhoubí pro šíření lží vytvořila právě studená válka. Zpráva o rozkvětu nemoci AIDS je podle odborníků příklad toho, že ruské fake news existovaly už v minulém století. Jen se jim tehdy ještě tak neříkalo.
"Ruská propaganda stále napadá sociální sítě v USA, ať už se v nich jedná o brexitu nebo amerických volbách. Jde o stejnou propagandu, kterou jsme viděli už za studené války," připomíná list The New York Times slova, která v listopadu zazněla v americkém Kongresu. Jejich autorem byl Mark Jacobson z Georgetownské univerzity, jenž dříve pracoval jako poradce Pentagonu.
Reagan mlčel příliš dlouho
Zpráva o AIDS byla o to přesvědčivější, protože úřad někdejšího prezidenta Ronalda Reagana otálel s vlastním stanoviskem ke krizi AIDS. Reaganova "lhostejnost" zašla tak daleko, že prezident dokonce název choroby prvně vyslovil až v roce 1985. Podle řady expertů závažnost situace dlouho bagatelizoval. Dodnes je jeho mlčení k nemoci vnímáno jako jedna ze zásadních chyb, které se během vlády dopustil.
Choroba byla poprvé popsána v roce 1981, v prvních dvanácti měsících Reaganovy vlády. Záhy dostala přezdívku "nemoc homosexuálů", protože veřejnost byla tehdy přesvědčena, že jí mohou onemocnět jen gayové. Byli to tak hlavně homosexuálové, u kterých ruská dezinformační kampaň uspěla.
Rusko se dokonce obrátilo na lékaře ve východním Německu, aby zpráva získala odborný kredit.
Zřejmě nejvíce proslulo jméno německého biologa ruského původu Jakoba Segala. Ten publikoval rozsáhlý pamflet, ve kterém označuje USA jako pravděpodobného šiřitele AIDS. Po rozpadu sovětského bloku vyšlo najevo, že Segal pracoval jako agent KGB.
V roce 1985 pak s klamavou informací přišel ruský měsíčník Literaturnaya Gazeta. Článek se dočkal obrovské pozornosti z celého světa. Zprávu dál šířila i některá americká média. Dezinformační kampaň dostala název "Operation Infektion".
Po pádu Sovětského svazu se definitivně ukázalo, že šlo o ruskou propagandu. V roce 1992 to přiznal i tehdejší šéf ruské rozvědky a budoucí premiér Jevgenij Primakov.
"Nevyhrálo jim to studenou válku, ale povedlo se jim podkopat důvěru v americké instituce," komentuje historik Thomas Boghardt. Dodává, že Rusové rychle pochopili, jak funguje psychika člověka, a tedy i jak lidi o něčem přesvědčit.
