Putinův trik, jak vládnout déle než sovětští vůdci. Rusové schválili změny ústavy

Ondřej Soukup ČTK Ondřej Soukup, ČTK
Aktualizováno 2. 7. 2020 10:20
Rusové si v referendu odhlasovali změny ústavy, které umožní prezidentovi Vladimiru Putinovi zůstat u moci i po vypršení nynějšího mandátu. Jde o první změnu hlavního zákona v Rusku od roku 1993 a Kreml vyvinul značné úsilí, aby i v době odeznívající pandemie dostal k urnám co nejvíce občanů. Přinášíme odpovědi na nejdůležitější otázky kolem tohoto hlasování.
Vladimir Putin během videokonference v Moskvě.
Vladimir Putin během videokonference v Moskvě. | Foto: Reuters

Díky nové ústavě bude moci Vladimir Putin zůstat v prezidentském křesle do roku 2036. Jak je to možné?

Podle současné, ale i nové ústavy může být jeden člověk prezidentem maximálně dvě funkční období po sobě. Vladimir Putin byl přitom poprvé zvolen už v roce 2000, když si ho jako svého nástupce vybral první prezident samostatného Ruska Boris Jelcin.

Pro opakované zvolení postupoval Putin následovně: poměrně rychle konsolidoval svou moc a odstranil vliv oligarchů. Například miliardáře Michaila Chodorkovského, který nechtěl přistoupit na nová pravidla hry, poslal na deset let šít rukavice za polární kruh. V roce 2004 tak svůj post snadno obhájil.

O čtyři roky později už ale kandidovat nemohl. Tehdy začaly sílit hlasy, které volaly po vypuštění omezujícího článku z ústavy. Oscarový režisér Nikita Michalkov dokonce publikoval otevřený dopis, ve kterém Putina vyzval, aby se "obětoval pro vlast" a zůstal v prezidentském křesle.

Ten ale tyto hlasy nevyslyšel a místo toho provedl tzv. rošádu, kdy si s premiérem Dmitrijem Medveděvem vyměnili křesla. Současně byl přijat zákon, který prodlužoval prezidentské funkční období ze čtyř na šest let. To se ale ještě netýkalo Medveděva. A tak v roce 2011 Putin, který stejně zemi v zásadě řídil z postu předsedy vlády, usoudil, že bude jistější, když si s Medveděvem rošádu zopakují a vrátí se na svá původní místa. Protesty části střední třídy v Moskvě a několika dalších velkých městech byly rychle potlačeny.

V roce 2014 přišla anexe Krymského poloostrova, která katapultovala Putinovu popularitu k hranici 80 procent. Následující volby v roce 2018 tak opět vyhrál. Současné Putinovo funkční období končí v roce 2024, což by znamenalo, že potřetí už kandidovat nemůže. Jenže řešení je jednoduché. Díky schváleným změnám v ruské ústavě se všechna dosavadní Putinova funkční období vynulují a on začne nanovo. Tudíž kdyby byl opět dvakrát za sebou zvolen na šestileté období, mohl by zůstat v prezidentském křesle až do roku 2036.

Proč Vladimir Putin nechce odejít do důchodu?

Ruský prezident by možná i chtěl skončit. Sám jednou svou práci přirovnal k otrokovi na galéře. Problém ale je, že systém, který budoval dvě desetiletí, je do značné míry postaven na jeho osobě. "V celé konstrukci hraje roli hlavního rozhodce. K němu přicházejí lidé z klanů okolo a navrhují nějaká řešení. Konečné slovo má Vladimir Putin, kterého všichni respektují. To ale znamená, že si nemůže vychovat nástupce, protože ten by pocházel z některého klanu a ostatní by ho nerespektovali," vysvětluje křehkost systému Alexandr Morozov z pražského Centra Borise Němcova při Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.

Podobně hovoří i moskevský ekonom Vladislav Inozemcev. "Putin by možná chtěl odejít do penze, ale nikdo ho nepustí. Kdyby zmizel, tak si různé frakce půjdou okamžitě po krku. Není divu, vždyť jde o kontrolu nad miliardami dolarů, ať jde o nerostné bohatství, nebo státní zakázky. Oni sami si to uvědomují, a proto Putina straší tím, že by to rozpoutalo bratrovražednou válku buldoků pod kobercem. Ta ostatně probíhá už dnes, ale Putin ji může zastavit jedním povelem. Když tam nebude, boje mezi lidmi z tajných služeb, vlivným klanem šéfa koncernu Rosněfť Igora Sečina a liberály z ekonomického bloku vlády vypuknou naplno," řekl loni v rozhovoru pro Hospodářské noviny.

Nepřímo to potvrdil i sám Vladimir Putin, když vysvětloval, proč souhlasil s tím, že může znovu kandidovat. "Najednou bylo vidět, že úředníci, hlavně na střední a nižší úrovni, se místo toho, aby svědomitě pracovali, začali poohlížet, kdo bude mým nástupcem. Ale za to nejsou placeni, mají pracovat, ne spekulovat," řekl ruský prezident v rozhovoru pro televizní stanici Rossija 1.

Znamená to, že Putin nutně zůstane prezidentem do roku 2036?

Ne, přijetí nové ústavy mu jen dává tuto možnost. "Samozřejmě může už za čtyři roky nebo kdykoli později usoudit, že situace je stabilizovaná a že našel vhodného nástupce, a odejde," myslí si Morozov. Všeobecně známá náklonnost Vladimira Putina k překvapivým řešením, která nikdo nečeká, a tudíž se na ně nemůže připravit, by této variantě napovídala.

Pokud by však zůstal prezidentem až do května 2036, délkou působení v čele státu byl překonal všechny sovětské vládce z 20. století.

Obnovená ústava ale není jen o prodloužení Putinova mandátu. Jaké další novinky přináší?

Změn je několik desítek. "Částečně se zvyšují pravomoci obou komor parlamentu při jmenování členů vlády, ale nedá se říct, že nějak dramaticky. Jak to bude fungovat, se teprve uvidí," říká Alexandr Morozov. Vládu oslabí i ústavní zakotvení role Státní rady. Tu tvoří všichni gubernátoři a dosud byla jen poradním orgánem. "Vytváří se tak vlastně třetí vláda. Už nyní všechny silové struktury řídí rada bezpečnosti, nově ale Státní rada bude mít na starosti ekonomický a sociální rozvoj a na samotnou vládu zůstane jen technická role," dodává.

Další změnou je deklarace nadřazenosti domácího práva nad mezinárodním. Pokud by třeba mezinárodní soud rozhodl, že anexe Krymu je nezákonná, Rusko se tím nebude řídit. Tuto změnu prosazoval předseda ruského ústavního soudu Valerij Zorkin, protože dosud tomu bylo z právního hlediska naopak.

Poněkud přehlíženou změnou je možnost vyhlásit některý z regionů či jeho část "federálním územím", řízeným přímo z Moskvy. "S největší pravděpodobností to je určeno pro těžbu surovin na arktickém šelfu, ale poprvé to dává Kremlu možnost zavést přímou správu, aniž by bylo potřeba vyhlásit výjimečný stav. Na místě čečenského prezidenta Ramzana Kadyrova bych byl poněkud nervózní," tvrdí Morozov s odkazem na autonomní Čečenskou republiku.

Vladimira Putina osobně ale zřejmě nejvíce zajímají ty změny, které mu mají zaručit klidný odchod. Podle nové ústavy se odcházející prezident automaticky stává senátorem a má zaručenou doživotní imunitu před stíháním za svou činnost v prezidentském křesle.

Obsahuje nová ústava i něco, čím láká běžné voliče?

V ruských médiích, zejména těch prokremelských, se nejvíce hovoří o převážně deklarativních článcích. Vybere si každý. Pro konzervativnější občany je tu zakotvení rodiny coby svazku muže a ženy nebo "nezpochybnitelnost hrdinství obránců vlasti". Sociálně slabší zase ocení povinnou indexaci penzí podle inflace a navázání minimálního platu na hodnotu životního minima. Ruské nacionalisty zase láká označení ruštiny za "státotvorný jazyk".

Jak referendum dopadlo?

Změny v ústavě podpořilo 77,9 procenta účastníků referenda, 21,27 procenta bylo proti. Oznámila to ve čtvrtek ústřední volební komise po sečtení všech hlasů. Komise také uvádí, že účast činila 65 procent, z čehož vyplývá, že úpravu základního zákona podle oficiálních údajů podpořila zhruba polovina z přibližně 110 milionů všech ruských voličů.

Ruská opozice byla v otázce hlasování rozdělená. Někdo vyzýval k bojkotu, někdo k hlasování proti. Hlavní opozičník Alexej Navalnyj tvrdil, že je to na každém voliči, protože je to stejně jedno. 

Jak se režim snažil zvyšovat volební účast?

Kreml ještě v lednu podle ruských médií nařídil gubernátorům, že volební účast musí být 65 procent, a dodal, že gubernátoři budou podle toho hodnoceni. Přičemž gubernátory jmenuje a odvolává sám ruský prezident. Kvůli koronavirové pandemii se nakonec hranice snížila na 55 procent.

V Krasnojarsku se rozhodli přilákat voliče na loterii: pokud budete hlasovat, budete zařazeni do slosování o deset bytů, deset automobilů a deset chytrých telefonů. Stejná loterie byla i v Chanty-Mansijsku. "Tady si nevystačíte s žehličkami nebo fény. Potřebujete byty a auta," řekl médiím jeden z poradců místního gubernátora. Není to nic nového. Poprvé byla podobná loterie vyhlášena při volbách v Ťumeni v roce 2008. Tehdy účast dosáhla úctyhodných 84 procent. 

Kromě cukru má Kreml k dispozici i bič. Pracovníci rozpočtové sféry, od učitelů až po popeláře, byli například v Moskvě svými šéfy nuceni zaregistrovat se na on-line hlasování. Přitom jejich šéfové mají přístup k databázi lidí, kteří se zaregistrovali. "Kdo se nezaregistruje, bude mít velké nepříjemnosti. Takoví lidé v naší škole pracovat nebudou. Dostanu všechny údaje o tom, kdo nehlasoval. To není vaše právo, ale povinnost," říkala například na nahrávce, kterou získali novináři z ruské redakce BBC, ředitelka jedné školy na severu Moskvy.

Provázely hlasování problémy nebo podvody?

Předsedkyně ústřední volební komise Ella Pamfilovová ve středu, v poslední den hlasování, prohlásila, že nebyla zjištěna žádná vážná narušení referenda, vyskytly se jen "určité provokace". Ve čtvrtek ministerstvo vnitra prohlásilo, že "díky přijatým opatřením" k žádnému porušení zákona nedošlo.

Přitom dílčí výsledky začaly úřady uveřejňovat už v době, kdy se v západních částech rozlehlé země ještě hlasovalo. Opozice průběžné výsledky hlasování zpochybnila.

Kromě toho rozvolněné podmínky hlasování, kdy například každý mohl požádat o to, aby mu do jeho domova přinesli volební urnu, vytvořilo situaci, kdy nezávislé pozorování bylo prakticky nemožné. Kromě toho se ukázalo, že někteří lidé dokázali hlasovat jak přes internet, tak fyzicky.

Pazderka: Putin chce přežít konec svého prezidentství, rozdávat karty a neztratit moc   

Putin nemůže vykročit ze statusu toho, kdo je nedotknutelný. Jde mu hlavně o to přežít, zachránit sebe sama, zajistit, že po něm nikdo nepůjde. | Video: Emma Smetana
 

Právě se děje

před 1 hodinou

Prezident Zeman se setkal s ministryní spravedlnosti Benešovou na informativní schůzce

Prezident Miloš Zeman dnes na Pražském hradě přijal ministryni spravedlnosti Marii Benešovou (za ANO). Na Twitteru to bez dalších podrobností uvedl prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. Podle něj o setkání požádala ministryně. Benešová, která Zemanovi dlouhodobě radí v otázkách justice, uvedla, že šlo o pravidelnou informativní schůzku.

"Byla jsem poslední z členek vlády po Aleně Schillerové, Kláře Dostálové a Janě Maláčové. Témata, která jsme probírali: systemizace justice, digitalizace justice a nová jmenovací etapa soudců, která se uskuteční 19. května 2021," napsala Benešová.

Benešová s prezidentem shodně veřejně prohlásili, že ve vrbětické kauze existuje více verzí než ta, která pracuje se zapojením ruských agentů tajné vojenské služby GRU. Zeman v televizním projevu hovořil o dvou verzích, podle Benešové jich je ještě více. Toto ale odmítl jak Babiš, tak i vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Babiš následně navštívil prezidenta v Lánech a novinářům řekl, že Zemanovi vysvětloval, že vyšetřovací verze je skutečně jen jedna.

Zdroj: ČTK
Další zprávy