Ruská ruleta. Proč a kdy Putin řekne ano invazi na Ukrajinu

Martin Novák Martin Novák
12. 8. 2014 14:10
Pozemní útok na záchranu separatistů je velkým rizikem a nemá velkou podporu ruské veřejnosti.
Ruský dvouhlavý orel na budově Historického muzea v Moskvě.
Ruský dvouhlavý orel na budově Historického muzea v Moskvě. | Foto: Reuters

Kyjev/Praha – Obrovský ruský konvoj s 280 nákladními vozy naplněnými pomocí míří na východ Ukrajiny.

Moskva slibuje, že jde výhradně o pomoc pro strádající obyvatele ve městech a vesnicích pod kontrolou proruských separatistů, Kyjev a některé evropské vlády varují, že jde o začátek ruské invaze na Ukrajinu.

Po delší době se vrací otázka: Zajde Vladimir Putin tak daleko, aby poslal pozemní vojska s těžkou technikou přes ukrajinskou hranici? A za jakých podmínek by se do takového dobrodružství pustil?

Především je třeba říci, že ruskému vůdci do hlavy nikdo nevidí a nelze vynášet jednoznačné soudy. Nejmenovaný představitel NATO řekl časopisu Newsweek, že ve vedení Aliance považují pravděpodobnost ruské invaze za padesátiprocentní.

"Dnešní Rusko není moc předvídatelné. Není jasné, jaké budou jeho další kroky. V některých sférách postupuje racionálně – například v energetice –, ale míra nečitelnosti současného Ruska je podle mne mnohem vyšší než za studené války," řekl v rozhovoru pro Aktuálně.cz Kai-Olaf Lang, německý analytik berlínského institutu mezinárodních a bezpečnostních studií Die Stiftung Wissenschaft und Politik.

Putinova podpora separatistů na východní Ukrajině sice má podporu většiny obyvatel Ruska, ale přímá vojenská invaze ozbrojených sil je přece jen něco jiného.

Podle centra pro výzkum veřejného mínění Levada, které má pověst solidního a důvěryhodného ukazatele názorů Rusů, je jedenapadesát procent obyvatel země proti vyslání armády na Ukrajinu. Pro bylo jen devětadvacet procent dotázaných.

Rizika takového rozhodnutí jsou značná. Od vysokých ztrát na životech ruských vojáků až po další zpřísnění západních sankcí, které by vážněji ohrozilo ruskou ekonomiku.

Podle Kyjeva se bojů na východě účastní padesát tisíc ukrajinských vojáků, Moskva by tedy musela nasadit na rychlé ovládnutí byť i jen části Doněcké a Luhanské oblasti značnou sílu.

Nyní má u hranic podle různých odhadů dvacet až pětačtyřicet tisíc vojáků. Ruská armáda má nepochybně co do kvality i kvantity techniky nad ukrajinskou převahu, nicméně ukrajinské ozbrojené síly se přes počáteční pochybnosti o jejich bojeschopnosti vzchopily k útokům na separatisty a velkou část území dobyly zpět.

Ruská invaze by nepochybně narazila na odpor alespoň části ukrajinské armády. Větší než v Gruzii v roce 2008, kdy se Gruzínci při vědomí drtivé převahy nepřítele sami stáhli z Jižní Osetie.

Vladimir Putin si nicméně doma politicky těžko může dovolit, aby konflikt na východní Ukrajině skončil jeho porážkou. Aby Rusko ztratilo na region vliv a nedosáhlo alespoň některých cílů, které si stanovilo.

Například federalizaci Ukrajiny nebo záruky, že Kyjev nepožádá o členství v NATO. Stejně tak by veřejné mínění v Rusku nelibě neslo, pokud by ukrajinská armáda zdecimovala poslední bašty odporu separatistů a hrozilo její úplné vítězství.

Jedině takový vývoj by snad Kreml přiměl vážněji se zabývat tím, že se i přes velká rizika invaze vyplatí. Rusista Libor Dvořák se ale domnívá, že Rusové nějakou takzvaně velkou válku nechtějí.

"Po svých historických zkušenostech se takového většího konfliktu bojí. A věřím tomu, že když by se mnoho ruských vojáků vracelo domů v rakvi, bude mít Putin problém. Malá válka, jako byla v Gruzii, nevadí, ale toto je něco jiného. V samotném Putinovi se sváří pragmatismus s puzením obnovit impérium. Válka by vážně nabourala jeho dlouholetý cíl nějakým způsobem v Rusku nastolit sociální smír," řekl Dvořák Aktuálně.cz.

Foto: Aktuálně.cz

Zatím je pro Rusko výhodnější povstalce zásobovat muži a zbraněmi (dokud je to možné) a poskytovat jim dělostřeleckou podporu zpoza hranice, aby se udrželi na některých místech.

Na rychlé vítězství Ukrajinců to totiž přes optimistická prohlášení armádního mluvčího Andrije Lysenka o finální fázi osvobozování Doněcka nevypadá.

"Ovládnout velké město je nesmírně komplikovaná záležitost. Dostat pod kontrolu Doněck potrvá minimálně několik týdnů," řekl novinářům velitel ukrajinského praporu Azov Andrij Bjeleckij, který v červnu velel úspěšně operaci při osvobození Mariupolu.

 

Právě se děje

před 4 hodinami

Šampionem IndyCar je podruhé během tří let Američan Newgaarden

Americký pilot Josef Newgarden vyhrál zámořský formulový šampionát IndyCar. 28letému jezdci k tomu stačilo v neděli dojet osmý v závěrečném podniku sezony, který hostil okruh Laguna Seca. Do závodu, který vyhrál jeho krajan Colton Herta, vjížděl s náskokem 41 bodů na dalšího Američana Alexandera Rossiho. Toho ale v celkovém pořadí nakonec v souboji o druhé místo přeskočil Francouz Simon Pagenaud. Šampion z roku 2017 Newgarden vybojoval pro svůj tým Penske už 35. titul vítěze IndyCar.

Další zprávy